Den, kdy jsem ztratila svobodu ✔️

Mučení

Trvalo mi dlouho, než jsem znovu usnula, ale povedlo se. Ráno jsem se dokonce probudila dřív jak Kuro. Bylo to trochu zvláštní. Vždy byl už vzhůru, když jsem se probudila já, ale mohla jsem si ho alespoň pořádně prohlídnout. Vypadal tak klidně a spokojeně když spal. Kdo by řekl, že to byl vrah a ... Co byl vlastně zač?

Podle všeho byl součástí velkého kriminálního spolku. Takže mafián? Proboha, jak jsem s nim mohla jít do vztahu! Na druhou stranu bylo asi lepší s nim být ve vztahu, než být jeho otrok. Taky jsem musela uznat, že vypadal fakt pěkně. A to jak v obličeji, tak samotnou jeho svalnatou postavou. Spousta žen by mi teď záviděla. Jak asi celé tohle nakonec dopadne. Říkal, že bez vztahu nemáme budoucnost, ale jaká budoucnost mě čekala se vztahem? Změní se vůbec něco?

Kuro se zamračil a pomalu otevřel oči. Ty se okamžitě upnuly na mých. Já v panice odvrátila pohled. Rukama, které měl stále kolem mě, si mě přisunul blíž.

„Sledovala jsi mě," zašeptal. Já se na něj neodvážila podívat.

„To je špatný? Ty to děláš furt," snažila jsem se ze sebe shodit vinu. Slyšela jsem, jak se usmál.

„Ne, líbilo se mi to," přiznal. Chytl mě za bradu a otočil mou hlavu k němu. Zadíval se mi hluboko do očí.

„Vydržel bych takhle celý den," řekl zasněně. Chvíli jsme tak zůstali ležet.

„Ještě toho rozhodnutí nelituješ?" zeptal se starostlivě.

„Zatím ještě nemám důvod."

„Ani ti žádný nehodlám dát," řekl spokojeně.

„A už jsi přemýšlela, co s těmi penězi z prodeje obrazů?"

„Nešlo by mi to poslat na účet?" zeptala jsem se ho prosebně. Radši bych ty peníze měla u sebe.

„Na co? Koupím ti cokoliv budeš chtít. Nepotřebuješ tam mít peníze," nechápal.

„Když já na svém účtě skoro nic nemám a ..." odmlčela jsem se než jsem znovu pokračovala.

„Chtěla bych se tím výdělkem kochat," přiznala jsem mu nejistě. Nevěděla jsem, jak vysvětlit, že se budu cítit líp, když je budu mít u sebe.

„Zatím to je jen 650 000, to není nic ke kochání," stále nechápal.

„Sakra Kuro! Víš kolik mám právě teď na účtě?!" neudržela jsem se, když mluvil o tak vysokých částkách, jako kdyby to nic nebylo. Zakroutil hlavou trochu vyděšený z mé náhle frustrace.

„Mám tam 6000. Jakože samotných 6000 a ne 6000 miliónů a ani biliónů jako máš ty."

Zkřížila jsem ruce na hrudi a silně si oddechla abych vypustila páru.

„Děláš si srandu, žejo?" zeptal se vážně. Rychle jsem zavrtěla hlavou.

„S tímhle nemůžeš mít ani na elektřinu," nechápal.

„Já nebydlím ve vile jako ty. Elektřina mě stojí jen litra na měsíc," protestovala jsem.

Pustil mě a vstal z postele. Zahrabal ve stolku a cestou vzal i notebook. Vrátil se a podal mi kreditku. Já si mezi tím sedla.

„Tahle je odteď tvá. Já mám ještě pár dalších. Tuhle nevyužívám, takže si s ní můžeš dělat co chceš. Nebudu tě nějak hlídat," řekl mi. Já na něho koukala s otevřenou pusou. Kreditku jsem si ale nevzala. Otevřel noťas a naklikal tam internetové bankovnictví.

„Tohle je účet k té kartě," řekl a otočil notebook směrem ke mně. I když jsem to nehodlala přijmout, ze zvědavosti jsem se koukla na částku. Bylo tam přes 3 biliony!