Hogwarts jednodílovky

35. Regulus a Severus

,,Máme stejné nepřátele, buďme tedy alespoň my přáteli," řekl Regulus a upřeně pozoroval Severuse, jak se tiskne ke kraji pohovky a v rukách svírá učebnici lelvarů.

Severus Snape. Nenápadný chlapec s mastnými vlasy chodící do Zmijozelu. Nebyl moc oblíbený a nebyl tedy ani zvyklý na to, že by s ním někdo mluvil. A právě teď k němu promlouval Regulus Black. Bratr nejlepšího kamaráda Jamese Pottera. Kluka, kterého nenáviděl. Nenáviděl ho za to, že mu sebral jeho Lily. Přišel o ní jen kvůli němu a od té doby se nedokážou vystát.

Zvedl mírně hlavu a podíval se Regulusovi stydlivě do očí. ,,Proč bychom měli?" Snažil se mluvit pevným hlasem.

,,Myslel jsem, že bys chtěl Lily zpátky." Ušklíbl se Black. Severus mírně zatřásl hlavou. Věděl to? ,,Nebo se snad pletu?" zeptal se ho, když si všiml vrtění hlavy. ,,Ne," zašeptal v odpověď Severus. ,,Tak super, takže souhlasíš s mou nabídkou?" Natáhl k němu ruku a čekal, co mu druhý chlapec odpoví. Severus jen přikývl hlavou a jemně stiskl nabízenou ruku. Byl to zvláštní pocit. Jako by jim těly projela zvláštní vlna energie. Příjemné šimrání hlavně na dlaních, kde se dotýkali.

,,Už mám plán, jak na to. I já z toho samozřejmě něco získám, to si nemysli, že bych ti pomáhal z dobré vůle. Ale to až zítra v deset na astronomické věži." Nečekal zda mu to Severus odsouhlasí a prostě jen odešel pryč. Byl si jistý, že přijde, protože po Lily opravdu toužil. Jenže ji nikdy nezíská, ale to Severus vědět nemusel. Alespoň ne teď. Zítra. Zítra se vše dozví.

Když se blížilo k desáté večer, Regulus se vydal pomalou chůzi na astronomickou věž.

Když došel na místo ještě tu nikdo nebyl. Postavil se k zábradlí a vyklonil se ven. Bylo příjemné teplo a foukal mírný větřík, který si pohrával s jeho vlasy.

Byl nervózní, ačkoliv se snažil působit sebejistě. Věděl ale, že po tomhle touží. Touží konečně okusit jeho rty. Chtěl vlastnit jeho drobounké tělo a doufal v to, že se mu Severus odevzdá. Nechtěl mu ublížit. Přál si, aby po tomhle všem toužil i Severus, ale když nebude chtít, nic jiného než hrubá síla mu nezbude.

Uslyšel tiché kroky a tak se otočil směrem od zábradlí. Stál tam. Opravdu přišel. Na sobě měl stále školní uniformu i s hábitem. Slušelo mu to. Musel se mírně usmát nad tím sladkým zjevením.

,,Co jsi tedy vymyslel?" zeptal se sebejistě Severus, který stál stále na stejném místě.

,,Nejdříve pojď ke mně," zašeptal Regulus. Teď, nebo nikdy.

Severus se opatrně rozešel k němu a zastavil se asi metr od druhého chlapce.

,,Blíž." Poručil mu. Severus udělal jeden nejistý krok. ,,Ještě." Další krátký krok. Regulus zavrtěl hlavou a udělal velký krok kupředu. Byli tak blízko. Cítil, jak ho jeho teplý dech hladí po tvářích.

Ještě jeden malinkatý krok. Severus ho upřeně pozoroval. Měl chuť ustoupit stranou. Skoro se o to už i pokusil, ale toho Regulus pevně chytl za boky a přitáhl na své tělo. Jejich hrudi se srazily. Nebyl schopen jakkoliv zareagovat, odstrčit ho od sebe nebo cokoliv jiného. Nestihl se ani pořádně nadechnout a už ho Regulus líbal. Byl to chtivý polibek, plný vášně a touhy, která byla dlouho skrývaná.

Byl zmatený. Pocit, který se zmocnil celého jeho těla byl nový. Tak neznámý a příjemný. Citíl se nepříjemně kvůli tomu, že se mu ten pocit zamlouval.

Regulus pohyboval rty i přes to, že druhý chlapec mu nijak neodpovídal. Byla to úleva konečně cítit ty hebké rty.

Přestal ovládat své činy a začal mu polibek oplácet. Myslel si, že chce Lily, ale možná se pletl. Možná je právě Regulus ten, po kterém vždy toužil.

Fajn, opravdu jsem nečekala, že napíšu něco dalšího takto brzy, ale když jedete autem a máte času na zbyt tak se píše poměrně dobře XD. Snad si kapitolu užijete. Přeji hezké úterý. Vaše Cuky a Lucky <3.