32.

6 1 0
                                    

Nicolette's view

,,Dýchej."
Dech. Ten jsem ztratila v okamžiku, kdy jsem uviděla Tessu ve svatebních šatech. Kdybych řekla, že vypadá jako anděl, nevím jestli by byl takový popis dostatečný. Zamává mi před obličejem.

,,Dýchej, nebo za chvíli zmodráš," řekne mi se smíchem. Zakroutím hlavou, až mi okolo hlavy poletují lokny. Nasadím sestře na hlavu decentní květinový věneček. Je tak krasná. Vlasy má vyfoukané a natočené do nerovnoměrných vln. Na nich sedí věneček z drobných, ale i větších kvítků, mezi nimiž je i pár modrých květů. Tradice splněna. Krk a uši jí zdobí sada decentních šperků, které se v rodině dědí už dlouho. Něco starého. Rukávy z jemné látky má spadlé z ramen, u zápěstí zdobené krajkou. Živůtek jí obepíná v pase a splývavá sukně je na spodním okraji taktéž zdobená krajkou. Je nádherná.

Mámě vidím slzy v očích, ale snaží se to nedat znát. Všechny družičky jsou přípravné. Rosali drží kytici smetanových růží, kterou těsně před uličkou podá sestře a těsně před obřadem si ji vezme.

,,Jdu všechno naposledy zkontrolovat." Tessa kývne. ,,Dýchej Nicol." Řekne mi a usměje se. Nechápu, že není nervózní. Nebo to jen nedává znát.
Proklouzla jsem dveřmi na chodbu a šla zkontrolovat hosty venku a ženicha o patro níže. Bylo deset minut do zahájení obřadu. Vše už by mělo být tak, já má.

Podpatky mých bot klapaly po dlažbě a vínová sukně s rozparkem, jež odhaloval celou mou nohu až do poloviny stehna, kolem mě šustila. Došla jsem do místnosti, kde už čekal ženich a jeho rodina.
,,Jak jsme na tom? Zeptala jsem se. Eathan se na mě otočil, nervozita byla vidět pouze z jeho očí. Jinak vypadal klidně.
,,My můžeme," ujistil mě a nastavil rámě svojí matce. Vyšli za mnou na chodbu a došli jsme ke dveřím do zahrady. Co nejnápadněji jsem se vplížila dovnitř, abych omrkla situaci. Všechny židle měly svého sedícího, oddávající na mě kývl, že můžeme začít.  Kývla jsem nazpět a zmizela za těžkými dveřmi.

,,Jdeme na to," oznámila jsem ženichovi. V chodbě už stál jen on a jeho doprovod. Svědek, což byl jeho spolužák ze střední, už stál na svém místě pod oltářem.
,,Jdu pro Tessu, neodcházejte dokud se nevrátím," nakázala jsem.
Po cestě nahoru, jsem uvažovala jestli byly všechny židle opravdu zaplněny. Moc jsem si přála, aby tu byl Jack, ale celé ráno jsem měla tolik práce, že ani nevím, kde mám telefon.

,,Začínáme," houkla jsem na Tessu. Poprvé za celé ráno jsem viděla záblesk nervozity, který jí přelétl přes obličej jako stín. Hned ale nasadila zářivý úsměv a vyšla ze dveří. Za ní vyšla doslova tlupa družiček. Bylo nás sedm, s Rosali osm. Na fotkách to bude vypadat skvěle. Došli jsme až úplně dolů, ale za rohem jsem ještě všechny zastavila.

,,Eathan tě nesmí vidět dřív než v uličce, to je tradice," pohrozila jsem jí a vyšla za roh, abych pustila Eathana dveřmi k oltáři. Když jsem za ním zavřela dveře, máma k nim dovedla Tessu. Políbila ji na čelo a další minuty jí tiskla dlaně ve svých. Byla dojatá. To bylo poprvé, kdy jsem viděla mámu dojatou. Podruhé, když počítám svoje první závody.
Poté se spolu s Rosali vytratily za dveřmi a zůstali jsme tam jen já, Tessa družičky a táta.

,,Tvůj velký den je tady holčičko," usmál se táta a pohladil Tessu po tváři. ,,Chci abys věděla, jak moc jsem z tebe šťastný a jak moc jsem na tebe pyšný." Tessa se usmála a opřela se mu tváří do dlaně.

,,Ještě slovo tati a začnu brečet a pak mě Abby zabije protože si rozmažu líčení, a žádná svatba nebude. A pak zabije i tebe, protože si mě rozbrečel."
Všichni jsme se začali smát. Abby se jen culila.
,,Vlastně už jsem vám chtěla říct, ať jí ten obličej moc nešmudláte, dalo mi to dost práce, ale zase jsem nechtěla kazit rodinnou chvilku." Následovala další vlna smíchu. Abby mávla ledabyle rukou na cosi, co Tessa řekla, ale v ten moment jsem si všimla jejích prstů. Na prsteníčku levé ruky se jí blištěl zásnubní prstýnek. Takže zanedlouho bude možná Tessa družička.

Trust Me DarlingKde žijí příběhy. Začni objevovat