Trust Me Darling

13.

Nicolette's view

,,Tak jo jsme domluvené. Ve dvanáct doraž. Pa." Řekla jsem zvesela a zavěsila. Zrovna jsem se vrátila od Mads z přespání a už jsem měla domluvený oběd s Livi. Měla jsem pocit, že jsme se viděly už strašně dávno.

A zřejmě jsem nebyla jediná. Když přesně ve dvanáct zazvonil zvonek a já otevřela dveře, rozjařená Livi mi doslova vletěla do náruče. Pevně jsem ji objala a jemně ji zatahala za konečky jejích, světle zrzavých vlasů. Odpovědí mi byl její smích.

,,Tak co si mi uvařila ty kuchařko?" Zeptá se zvědavě a hladovýma očima mi kouká pod ruce.
,,Celozrnný chleba s avokádovou pomazánkou. Na tom rajče, vajíčko a mozzarella."
Odvětila jsem a položila před ní zmíněný pokrm. Popřáli jsme si dobrou chuť a pustili se do jídla. Pozorovala jsem, jak Livi slastně přivřela oči.

,,Chutná?"

,,Je to výborný."

Po obědě jsme se uvelebili na terase a vychutnávali si sluneční paprsky, které nás hřály na těle. Bavili jsme se o spoustě věcí. Došlo i na kluky.

,,Momentálně jsem ráda, že jsem sama. Můžu se plně věnovat gymnastice. Jsem ráda, že jsem se po tom posledním postavila na nohy," řekla s úsměvem Livi a prohrábla si vlasy, které na slunci doslova zářili.

Jenom jsem kývla. Chápala jsem ji. Byla jsem za ní ráda. Vidět ji takhle veselou. Livi nikdy nebyla ten tip na dlouhý vztahy. Prvního kluka měla asi ve čtrnácti, kde se po měsíci a půl rozešli s tím, že ji to nebavilo. A takhle to bylo až do jejích devatenácti. V tu dobu potkala Justina. Byla z něho naprosto unešená a on by jí na rukou nosil. Byli spolu skoro rok a on ji podvedl. A rovnou několikrát. Livi z toho byla absolutně vyřízená. Trvalo hrozně dlouho než se dala úplně dohromady.

,,No a co ty a ten tvůj Jack?" Vytrhla mě z myšlenek Livi a šťouchla mě do žeber. Na malý okamžik jsem se zadívala na svoje dlaně a poté zpět Livi do očí.

,,Tak za prvé to není žádnej můj Jack no a za druhé jsme jen kamarádi." Pokrčila jsem rameny.
Na to Livi jen našpulila rty a kývala hlavou. Ostatně jako to dělá vždy, když mi nevěří a nebo je ironická. V tomhle případě platila ta první verze.

,,Jo jasně. Tak si to nalhávej dál." Dodala.
Protočila jsem oči v sloup a vyplázla na ní jazyk.

,,Kdy jdete ven?"

,,Dneska."

,,Tak si to užijte a pak mi všechno řekneš," zasmála se a mrkla na mě.

----------

,,Můžeme?" Zeptal se Jack, když jsem si zapnula pásy. Souhlasně jsem kývla.

,,Kam vlastně jedem?" Zeptám se po chvíli příjemného ticha.
,,Na pláž. Uděláme si piknik." Odvětil s úsměvem Jack aniž by spustil zrak z vozovky. Milovala jsem ten tajemný úšklebek. Přesně takový měl vždy, když něco chystal.

,,Copak?" Zeptal se a já si uvědomila, že na něj furt civím.
,,Umm nic, jen jsem se zamyslela," vykoktala jsem ze sebe a zatřásla hlavou až jsem rozvířila svoje zlaté kudrliny na hlavě. Poté jsem s červenými tvářemi upřela pohled z okna.

Vystoupili jsme na parkovišti nedaleko pláže. Jack vzal z kufru piknikový koš a mně podal deku. A mohli jsme vyrazit. Na pláž jsme došli asi za dvě minutky. Pomohl mi rozložit deku a společně jsme se usadili. Jack hned na to vytáhl dvě skleničky a láhev jakési limonády.

,,Ta je domácí. Dělala ji mamka a je v ní jen ovoce. Je skvělá. Doufám, že ti bude chutnat."
Kývla jsem a nechala jsem si nalít plnou skleničku.
Napila jsem se a ledová tekutina mě příjemně pohladila na jazyku. V ústech se mi rozvalila jemná chuť lesních plodů.