Trust Me Darling

21.

Nicolette's view

Ráno jsem se probudila poměrně brzy. Posadila jsem se v mohutných peřinách a promnula si oči. Jack vedle mě ještě zařezával. Ruce měl rozhozené na obě strany a měl mírně pootevřené rty. Byl sladký.

,,Hlavně že ses chtěl dívat, jak se probouzím," zašeptala jsem mu do ucha a líbla ho na tvář.  Věděla jsem, že už neusnu. Rozhodla jsem se jít si zaplavat. Vytáhla jsem z tašky jednodílné pastelové plavky s vykrojenými zády. Potichu jsem prošla celým domem až na terasu. Odložila jsem si ručník na židli a posadila se na kraj bazénu.
Voda měla příjemnou teplotu a tak jsem neváhala a celá se ponořila. Pod hladinou jsem uplavala pár temp a pak se vynořila na hladinu.
Po dobré půl hodině jsem vylezla, zabalila se do ručníku a sedla si na lehátko.

,,Dobré ráno," ozvalo se za mnou. Než jsem se stihla otočit, Jack G už stal přede mnou, sundal si tílko a boty a skočil šipku do bazénu.

,,Dobré," řekla jsem do prázdna. Po chvilce se vynořil a posadil se na okraj bazénu. Pramínky vody mu crčely z mokrých vlasů a stékaly mu po těle. Líbilo se mi, jak byli oba dva s Madison tak opálení. Jack vstal a natáhl se vedle mě na lehátko.

,,Tak co?" Zeptal se a zakmital obočím. Nechápavě jsem se na něj podívala. Plácl se do čela.

,,No tak jste spolu nebo ne?" Vypadlo z něho konečně.
,,Jo. Jo jsme," přiznala jsem a začala se culit.

,,Yes," vykřikl a tlesknul rukama. ,,Já to věděl....woah." Projevoval Jack svoje nadšení až jsem se musela smát.

,,A co že ty máš tak extrémně skvělou náladu? Záříš jak sluníčko," popichovala jsem ho. Začal se smát a drbal se na zátylku. Kdybych ho neznala, řekla bych, že se červená.

,,Co je tu tak vtipného?" Zeptala se Mads, která právě vyšla ven.
,,Snažím se přijít na to, co se děje, že je jak sluníčko. Teda víc než obvykle."
Na to se začala culit i Mads a přivítala se s Jackem. Ten se zvedl a šel do domu. Mads zaujala jeho místo.

,,Tak?" Zeptala jsem se a tázavě jsem se na ní podívala. Mads schovala smějící se obličej  do dlaní.

,,Prostě jsme se spolu vyspali," řekla s úsměvem a dodala: ,,Poprvé," přiznala. Všechno mi docvaklo a začala jsem se taky smát.
,,A? Chci to vědět," popíchla jsem ji se smíchem.

,,Bylo to krásný. Jsem ráda, že to bylo s ním a ne s někým jiným," přiznala. Měla jsem z ní radost, ale myslela jsem si, že už spolu dávno spí. Objala jsem jí a po chvilce jsme si šli dělat snídani.

-----------

,,Co budem dělat?" Zeptala jsem se tak nějak všech když jsme seděli po snídani na terase.
,,No já jsem byl ráno běhat, takže mám nárok na relax," zahulákal Jack G s Mads na klíně.

,,Klidně bych to proložil nějakým drinkem, Cuba Libre nebo tak," nechal se slyšet dál.
,,To ale vůbec není špatně nápad," přidal se Nash.
,,Jsem taky pro relax. Zítra mám trénink, tak chci odpočívat," přidala se Livi.
Bylo rozhodnuto. Dopoledne jsme se povalovali u bazénu, popíjeli drinky a celkově mi to přišlo jak v nějakém luxusním resortu. S holkama jsme probraly Madinu vášnivou noc. Jediná Britney se tvářila kysele a když nám prozradila, co všechno v noci slyšela, propukly jsme v hurónský smích.

,,Hele zahrajeme si vodní pólo? Našel jsem v garáži branky," oznámil Jack G a postavil branky na kraje bazénu. Byli jsme pro. Nash řekl, bude rozhodčí, tudíž jsme byli v týmech po pěti. Týmy se zvolily náhodným výběrem.
V jednom týmu jsem byla já, Jack G, Mike, Livi a Hayes. Ve druhém byla Mads, Britney, Hailee, Sam a Jack.

,,Trochu poupravíme pravidla." Oznámil Jack G.
,,Dna se nesmí dotýkat jen ten, kdo má míč. To platí i pro brankáře. Jinak to zůstává stejný."
Všichni jsme se přemístili na svoje pole.

,,Natrhneme vám prdel zlato," zahulákal na mě Jack se smíchem.

,,Nech si zdát." Oponovala jsem mu.

,,Miluju tě," zavolala Mads na Jacka G a poslala mu pusu.
,,Já vím a proto prohraješ," zasmál se Jack a zamával jí.

,,Taky bych zařval miluju tě, ale nikdo by mě neposlouchal," zařval Sam a všichni jsme dostali záchvat smíchu.
Začali jsme hrát. Pár minut mi trvalo, než jsem se do toho úplně zažrala. Skoro celou první hru vedl tým Mads, ale v posledních chvílích jsme je totálně rozdrtili. Ukázalo se, že oba Jackové jsou soutěživý, ale když se k Jackovi G. přidala moje a Liviina touha vyhrát,  byli jsme prakticky neporazitelní.

,,A je to tam!" Zařval Hayes když dal poslední gól. Všichni jsme skočili na vítěznou hromadu.
Po pár minutách řevu jsme všichni vylezli z bazénu a rozložili se na lehátkách jak vorvaně.

----------------

,,Ještě někdo opéct marshmallow?" Zeptal se Sam poté, co se nám povedlo rozdělat náš mini táborák. S Livi jsme záporně zavrtěly hlavou. Jack jen zakroutil očima a Livi na něj ukázala zdvižený prostředníček.

,,Neznáte někdo nějakou strašidelnou historku?" Zeptal se Nash.
,,Znám, ale nevím jestli je úplně strašidelná," řekl Sam a rozhlédl se po ostatních. Kývli jsme ať pokračuje.

,,Je to už hrozně dávno. Manželé Jonesovi měli krásný hotel na pobřeží u oceánu. Milovali svoji práci a vždy jednali s lidmi mile a s úsměvem. Jednou pozdě v noci jim do hotelu přijel podivný pár. Dívka a muž. Oběma jim mohlo být okolo pětadvaceti. Dívka vypadala nemocně a skoro nepromluvila. On byl záhadný a z jeho tónu hlasu je ježily chlupy na zádech. Přihlásili se na recepci a dostali pokoj s číslem třicet tři. Ještě toho večera se na hotel volala policie, protože onen muž tu mladou ženu zavraždil. Znásilnil ji, poté ji pobodal na všech končetinách a nakonec ji zastřelil. Policie nenašla v bytě žádnou jeho DNA, žádné otisky nic. Když se potom dívali na záběry z bezpečnostních kamer, ani jednoho z páru kamery nezachytily. Jakoby tam nikdy nepřišli. O pár let později Jonesovi znovu hotel otevřeli. Celý ho zrekonstruovali, vymalovali a pokoj ve kterém se stal ten strašný čin zamkli a nepoužíval se. Jednoho dne večer, za příšerné bouře, dorazil do hotelu mladý pán. Když ho paní Jonesová ubytovávala pořád na něho koukala. Až moc jí někoho připomínal. Dala mu pokoj a varovala ho ať rozhodně nechodí blízko dveří třicet tři. Mladý muž poděkoval za rady a odešel. Když šel po chodbě do svého pokoje, míjel dveře třicet tři. Zprvu je jen přešel, ale zvědavost byla silnější. Položil tašky a vrátil se ke dveřím. Chvíli poslouchal za dveřmi, ale nic nebylo slyšet.
,,Být Vámi nechám ten pokoj být," pronesl varovným tónem postarší pán, který procházel chodbou.
,,Říká se, že v tom pokoji straší. Kdysi tu prý mladý muž brutálně zavraždil svojí milou. Nikdy ho nenašli. A její duch teď žije v tom pokoji. Říká se, že sedí na posteli a kouká do zdi. Prý je opravdu krásná s dlouhýma vlasama. Nejstrašlivější jsou ale její oči. Září do tmy rudým světlem." Starý pán se odmlčel a odešel. Muž stále hleděl na dveře číslo třicet tři. Zvědavost mu nedala. Sehl se ke klíčové dírce a nakoukl dovnitř. Z obrazu, který se mu naskytl, mu běhal mráz po zádech. V pokoji svítilo slabé světlo. Na posteli seděla dívka a hleděla do zdi. Muž se odtáhl od klíčové dírky a protřel si oči. Když se ale podíval znovu, viděl jen zářivé rudé světlo.
Ještě toho večera se oběsil ve svém pokoji. Ráno ho našla paní Jonesová a už věděla, koho jí tak moc připomínal. Připomínal jí toho muže, který tu před lety zavraždil tu mladou dívku."

,,Prej málo strašidelný," zasténala Madison a objala si tělo rukama.
,,Mám husinu i na hlavě."

,,Počkej Same a proč když čuměl do tý dírky znovu tak viděl jen červeno?" Zeptala se Livi.
,,Protože ona měla červený oči."

,,Počkej...tyvole jakože na něj taky čuměla?" Vyjekla a vytřeštila oči. Sam jen kývl.

,,Tak jo, jste hnusný. Jdu spát." Smála se Mads a zmizela v domě, kam ji postupně následoval každý z nás.