Trust Me Darling

17.

Jack's view
Ani nevím jak dlouho jsem ještě stál přede dveřmi, co Nicol odešla. Byl jsem úplně mimo. Políbil jsem jí. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Chtěl jsem to vykřičet do světa, aby každý věděl, jak mi teď je. Ale vzhledem k tomu, že je skoro půlnoc to radši nechám být.
Sednu do auta a odjedu pryč. Celou cestu si pobrukuju melodii písničky a bubnuju prsty do volantu. Jsem jí úplně opilý. Má mě úplně v hrsti. Nikdo mi ještě takhle hlavu nezamotal. Dorazím domů a hodím auto do garáže. V domě je tma. Potichu vejdu hlavními dveřmi, i když bych jsem nejradši vlítnul jak hovado a začal bych hulákal a rozdělávat šampus,ale vzhledem k tomu, že tu spí Madison a mám ji rád, tak si to rozmyslím. Kdyby tu bylo jen to svalnatý prase, už bych dělal bordel.
Z chodby do obýváku doslova vtančím nějakým podivným tancem...něco mezi twerkem, hula hula a lambádou. Do toho mlátím hlavou ve vzduchu. Než se naděju, ujedou mi na podlaze ponožky a já sebou říznu na podlahu až to zaduní. Ze schodů se ozve přiškrcený zvuk. Něco mezi smíchem a skřekem a vzápětí se na schodech rozsvítí. Ztěžka zvednu hlavu a vidím Mads na schodech, rudou jak humra, jak se snaží vší silou nebrečet od smíchu a nezačít řvát. Dojde ke mně a pomůže mi ze země. Nejspíš jsem si vyrazil dech. Zhluboka se zkusím nadechnout. Naštěstí se hned nahodím. Bolí mě plíce.

,,Jsi v pořádku?" Zeptá se mě přidušeně. Oči má vlhké od smíchu. Začnu se smát s ní. Kývnu hlavou.
,,Co tady děláš?" Zeptám se a kouknu na hodiny. Půl jedné.

,,Šla jsem si pro vodu. Spíš ty mi řekni, kdes byl tak dlouho a co to tu předvádíš za dirty dancing. Předpokládám, že ten pád do toho nepatří," zaskučí smíchem a dá si ruku před pusu. Její smích je neskutečně nakažlivej, ale jak se to oba snažíme potlačit, zní to spíš jako když se dusí kočka svýma chlupama.

Natočí si sklenici vody a druhou natočí pro mě. Poděkuju ji a přitom ji sleduju. Jsem rád, že má Jack při sobě někoho jako je ona. Je milá, přátelská, nesobecká a navíc krásná. Je vlastně moc hezká, ale úplně jiným způsobem než Nicol. Mads je opálená a tmavovlasá, stejně jako Jack. Mně se ale líbí Nicolina bílá kůže. Vypadá tak čistě a křehce. Jako porcelán. Mads mě vytrhne z myšlenek.

,,Tak?" Řekneš mi kde lítáš?" Upře na mě zelený oči a zakmitá obočím.

,,Jakobys nevěděla," řeknu prostě a napiju se. Vím, že ví, že jsem byl s Nicol.
,,Já vím kde si byl, ale čti trochu mezi řádky Jacku," rýpne si.
,,Vidím na tobě, jak se culíš. Vím, jak se na ni díváš. Vím, že ti na ni záleží. Vím, že ji máš rád." Nadechne se, protože mezi větami to nestihla. Nervózně se podrbu na temeni a postrčím si brýle ke kořeni nosu.

,,Líbali jsme se," vydechnu a vybavím si onu chvilku. Po těle se mi rozlije horko, když si vzpomenu na její měkký, plný rty. A jak byla roztomile nervózní.
,,Hodně to pro mě znamená, že mě k sobě pustila. Prostě to nechci podělat."
Povzbudivě se na mě usměje a stiskne mi rameno.

,,Věř mi, líbíš se jí. Vím, že ji na tobě záleží. Jestliže tě k sobě takhle pustila, má to stejně. A neboj se. Nic nepoděláš. Zbytečně na to netlač, dej jí prostor a čas. Uvidíš, že to bude v pohodě."
Mám rád její pozitivismus. I v šeru vidím, jak se na mě povzbudivě usmívá. Jemně ji obejmu a dám použitou sklenici do dřezu.

,,Děkuju Madi. Jsem rád, že to můžu vidět i z holčičí stránky," usměju se na ní. Kývne a usměje se ještě víc.

,,Dobrou noc," řeknu a když procházím kolem ní, rozcuchám jí pořádně ty její hnědý kadeře. Rychlostí blesku vyběhnu na schody a už slyším jen tichý: ,,Kreténe."
V pokoji se převlíknu do trenek na spaní, sundám brýle a padnu do postele. S myšlenkami na blond anděla usínám.

-----------
Probudí mě prásknutí vchodových dveří. Líně se převalím v posteli a snažím se zaostřit na hodiny. Půl osmý. Já je snad zabiju.

Vyhrabu se z postele a sejdu dolů do kuchyně. Jack s Mads sedí u kuchyňskýho ostrůvku, oba vodu v ruce. Byli běhat.

,,No dobrý ráno Romeo," zazubí se na mě Jack. Takže Mads žvanila. Protočím oči a zabodnu je do ní. Ta se tváří jako neviňátko a pokrčí rameny.

,,Řekl bych mu to sám," upřesním a už se jí nevěnuju. Jack mě poplácá po rameni.
,,Jsem na tebe hrdej kámo. Fakt jako respekt. Seš můj vzor," žvaní kraviny a snaží se nevyprsknout smíchy. I já potlačuju smích. Drknu mu do otevřený láhve s vodou a voda mu skončí na, už tak mokrém, tričku. Pošle mě do patřičných míst a já se jen zazubím. Rozklepnu vajíčka na pánev a začnu se pokoušet o snídani.
,,Kdy vypustíme to album." Snažím se vajíčka nepřipálit.
,,Po cestě domů jsme streamovali a fanoušci už se nemůžou dočkat. Tak jsme to ukecali na devátou." Řekne Jack a upije z flašky. Posadím se naproti nim a pustím se do snídaně.
,,Tak to máme ještě čas," zahuhlám s plnou pusou. Dojím zbytek vajíček, nádobí narvu do myčky a vyřítím se nahoru po schodech.
,,Jdu do sprchy," zařvu ještě.
Vlezu do sprchy a nechám proud teplé vody stékat po mé kůži. Změním teplotu z horké na ledovou. Ledová voda mě okamžitě probere.
Po sprše dojdu do malého studia v přízemí. Jack už tam sedí s Mads na klíně a jemně ji hladí po holích stehnech. Přitáhnu si židli ke stolu a spustím počítač. Najedu na soubor, kde je album, prozatím, uložený.
,,Tak jdem na to," pronesu k Jackovi a ušklíbnu se.
,,Tak jdem na to," zopakuje po mně. Madison si s ním proplete prsty. Tváří se lehce nervózně. Jack jí políbí na čelo a volnou rukou ji pohladí po boku.
,,Pardon jsem napjatá," řekne a nervózně se zašklebí.
,,Je to i tvoje práce, nedivím se," řeknu a vzpomenu si jak jsme s ní nahrávali song do alba. Natáhnu k ní ruku. Chytí mě za ní a já ji jemně stisknu. Zaměříme se na monitor. Najedu na ikonu spustit a koukám, jak se načítají procenta.
,,A je to tam," zařvu a vyletím ze židle jako blázen. Madison vyskočí a obejme Jacka a ten s ní zatočí. Mads zapiští a směje se jako pominutá. Skočím po Jackovi a on po mně. Skončíme na zemi a řveme jak dementi. Mads stojí nad náma a se smíchem kroutí hlavou. Jack natáhne ruku a stáhne ji k nám na zem. Takže se tam všichni tři válíme a smějeme se jako šílený....

---------
Po společným oslavování vydání alba odjeli Jack s Mads do Charlotte k Jackovým rodičům. Doufám, že jim ten pakoň vyřídí moje pozdravy.
Seděl jsem na terase s kytarou v ruce. Nemohl jsem na ni přestat myslete. Na ty její blond vlasy, na její hebkou kůži, její rty....
Dostala se mi pod kůži, jako ještě nikdo. Chtěl bych jí zavolat, ale nevím jestli má čas. Nikdy jsem nebyl z žádný holky nervózní, až teď z ní. Rozhodl jsem se, že ji dám ještě trochu prostoru, než jí budu volat. Sbalil jsem si věci a vyrazil do fitka, který je asi blok odsud.
Na ulici potkám pár fanynek, se všema se poctivě vyfotím a trochu s nima pokecám. Po nějaký chvíli se rozloučím a pokračuju v cestě do fitka. Byly to fajn holky. Neječely jak pominutý a dalo se s nima i mluvit. Narozdíl od takových těch šílených fanynek. Co se po vás vrhají, jako by vás chtěly sežrat. Opět zabloudím myšlenkama k Nicol. Nidky se nechovala jako fanynka. Možná proto, že mě neznala. Byl jsem za to strašně rád. Mohl jsem být s holkou, která mě bere jako obyčejnýho kluka.

Dojdu do fitka a mávnutím pozdravím chlapíka na recepci. Mávne na mě nazpátek a dál se věnuje svým věcem. Převlíknu se a narvu věci do skříňky. Strčím si sluchátka do uší a mířím k běžícímu pásu.

--------
Když mířím z posilovny, zazvoní mi telefon.
,,Yup," zahlaholím do telefonu, protože mám v puse vodu.
,,Tak chata je domluvená, obvolej kluky a Mads obvolá pak holky. Jo a Nicol a Livi. Zařiď to prosimtě," vysype ze sebe Jack.
,,Jo a naši tě taky pozdravujou," dodá a položí telefon. Asi je zaneprázdněnej. Zavrtím hlavou a v duchu ho fuckuju. Dorazím domů a přemýšlím, co k obědu. Bude jedna. Žaludek se mi nepříjemně svírá. Vzpomenu si, jak mě Nicol učila omeletu z bílků a nebo jak se do mě snažila narvat proteinový těstoviny. Ježiš to byl hnus. Zase na ní myslím. Ta holka je neuvěřitelná. Potřebuju ji. Hned. Vezmu telefon a vytočím její číslo.....