Trust Me Darling

19.

Nicolette's view

,,Uvidíme se v pondělí, " volala jsem na své svěřence, odcházející ze sálu. Oba tréninky utekly jako voda.

,,Byla jsi skvělá, s dětma ti to jde, " chválila mě Ella, když jsme odcházely z haly.
,,Moc děkuju, ale jsem z toho trošku nervózní.  Je to velká zodpovědnost a tak to chci taky brát, " usmála jsem se.
,,Chceš odvézt domů?" Zeptala se mě, a tahala klíče z kapsy.
,,Byla bych ráda, díky."
Pohodlně jsem se posadila do Ellina hyundaie.
,,Tak mě naviguj." Nastartovala auto a nahodila písničky. Za pár minut jsem byla před domem.

,,Moc děkuju a uvidíme se v pondělí," loučila jsem se. Zadek už jsem měla venku z auta a hlavu ještě vevnitř.
,,V neděli si zavoláme a sestavíme plán na trénink. Tak se měj, pa."
Zamávala mi a odjela.

Prošla jsem brankou a skoro dostala infarkt. Přede dveřmi seděl Jack, obličej v dlaních. Když si mě všimnul, vyletěl jak střela, vrhl se po mně a vší silou mě objal. Zůstala jsem strnule stát a nevěděla, která bije.

,,Už v životě mě takhle neděs," zašeptal mi do vlasů. Hlas se mu chvěl. Objímal mě čím dál pevněji.
,,Celý den ti zkouším volat a nic. Volal jsem i Mads a ta nic nevěděla. U vás doma nikdo. Bože Nicol, bál jsem se, že se ti něco stalo."
Odtáhl se ode mě a podíval se mi do očí.

,,Ty ses o mě bál?" Vypadlo ze mě. Kývl na souhlas a pohladil mě po tváři. Konečně jsem se probrala.

,,Ne nic mi není, teda nic se mi nestalo. Víš, já, měla jsem pohovor a pak jsem mluvila s Livi, že ses celý den neozval a já byla zmatená, že si na mě možná naštvaný nebo tak a pak jsem trénovala a úplně jsem zapomněla, že mi někdo volal a pak jsem jela s Ellou domů a na telefon jsem si ani nezapomněla. A teď jsem tě tu našla a..." Uprostřed jsem se musela nadechnout. Jack vzal můj obličej do dlaní a cvrknl mě do nosu.

,,Proč bych se na tebe zlobil ty trdlo?" Zeptal se mě a jemně spojil naše rty. Úplně jsem propadla okamžiku a zapletla mu ruce do vlasů. Líbal mě tak lehce, jakoby se bál, že mi ublíží.
Když jsme se po chvíli odtáhli, opřel si čelo o moje.
,,Na tebe se nemám proč zlobit."
Cítila jsem, jak se začínám červenat a sklopila jsem pohled.

,,Omlouvám se, že jsem ti nebrala telefon. Měla jsem toho moc, ale zas ti mám co vyprávět. Půjdeš dál?"
S úsměvem kývl a ruku v ruce mě následoval do domu.

--------------

,,No takže budu chodit trénovat třikrát týdně. Což mi připomíná, že až pojedeme na tu chatu, tak budu muset odjet a pak se zase vrátím. Jo a Livi pojede taky," vysypala jsem ze sebe všechny novinky a informace a doufala, že to Jack stihl pobrat.

,,Tak to je super. Já už jsem všechny obvolal a pojedou skoro všichni o kterých jsme mluvili. Pojedou Hailee, Brit s Mikem, Sam a my. Plus ještě dva naši kámoši, ale ty jsou fajn. A Nick teda nejede, což není překvapení."
Odfrknul si a popostrčil si brýle na nose. Usmála jsem se nad tím jeho gestem.
Najednou bouchly vchodové dveře. Polilo mě horko, když jsem zaslechla klapot podpatků. Ztuhla jsem. Věděla jsem, že není proč se cítit provinile, ale zároveň vím, jak máma reaguje na Jacka.
Jack mě pohladil po zadech a dal mi pusu do vlasů na náznak útěchy.

Matka vpochodovala do kuchyně a když si nás všimla, zarazila se.

,,Ahoj mami, jaký jsi měla den?" Přivítala jsem ji s úsměvem, jakoby bylo na každodenním pořádku, že je Jack u nás v kuchyni.

,,Zdravím paní Adamsová, " přivítal jí Jack zářivým úsměvem.
,,Ahoj Jacku ráda tě vidím, " pozdravila ho nazpět a dokonce se lehce usmála.
,,Měla jsem dobrý den Nicol, děkuji. Co ty jsi dělala celý den?"
Potutelně jsem se uculila a místo odpovědi jsem jí položila další otázku.

,,Kdy přijede táta? Chtěla bych vám něco říct."
,,Do půl hodiny. Co nám chceš oznámit, že s tím děláš takové tajnosti."
Zavrtěla jsem hlavou a usmála se.

,,Připravím večeři. Snad nevadí, že zůstane i Jack na večeři?" Oznámila jsem jako hotovou věc.
,,Pro mě za mě, " pokrčila rameny máma a šla se převléknout.
Počkala jsem až se za ní zavřou dveře do ložnice.

,,Tak to šlo docela dobře. Doufám, že ti nevadí, že jsem tě tu zdržela na večeři. "

,,Vůbec ne," zasmál se a cvrknl mě do nosu.
Pustila jsem se do vaření. Vytáhla jsem z lednice všechny suroviny a zaměstnala jsem i Jacka.
Kuřecí prsa jsme naplnili sýrem, brokolicí a rajčátky. K tomu jsme nakrájeli papriku, cuketu a kukuřičné klasy a hodili jsme to do trouby.

-----------

,,Je to vážně výborné zlato," pochválil mi táta večeři. Byla jsem ráda, že jim chutnalo. Táta celou dobu mluvil s Jackem, zajímal se o hudbu a o nástroje a jak planují turné. Byla jsem ráda, že si mají co říct.

,,Nicol, ty jsi nám ale taky chtěla něco říct viď?" Obrátila se na mě matka a otřela si ústa ubrouskem. Její rťenka se ani nepohnula.

,,Ano mami, chtěla. Mám pro vás novinu."
Bylo vidět, jak hoří nedočkavostí.

,,Mám práci. A ne jen tak nějakou. Jsem trenérka a trénuju děti u Wallisové. Trénuju gymnastiku. Nikdy o ten sport nepřijdu úplně."
Celá jsem zářila nadšením a čekala na jejich reakci. První se slova ujal táta.

,,Nicol, zlato, mám z tebe radost. Ja věděl, že si k tomu najdeš zase cestu." Hrdě se na mě zubil a stiskl mi ruku. Úsměv jsem mu oplácela vší silou.

,,Teda Nicol, překvapila jsi mě," kývala uznale hlavou máma.
,,Myslela jsem si, že když budeš trávit tolik času s Jackem, zapomeneš na gymnastiku i na to, jak dobrá si byla," přiznala.
,,Omlouvám se, jestli jsem k tobě byla až moc neurvalá. Jen jsem nechtěla aby to všechno přišlo vniveč."
Jack jen kývl hlavou.
,,Já to chápu, jste její matka a chcete pro ní jen to nejlepší, i když si to Nicol našla trochu jinou cestou než jste asi čekala."
Matka kývla a mile se na něho usmála. To byl asi nejupřímnější úsměv, jaký mu zatím věnovala.

Po večeři a všech dobrých zprávách jsem sklidila ze stolu a vytáhla jsem Jacka na zahradu. Posadili jsme se k bazénu a spustili jsme nohy do vody. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a užívala si ten klid. Jen já a on. My. Je zvláštní o nás přemýšlet jako o nás dvou dohromady. Jako o páru. Ale jak to vlastně teď je? Jsme spolu, nejsme spolu? Najednou jsem začala moc přemýšlet a ta hezká chvilka zmizela. Jack se vlastně ani nezmínil, že by se mnou chtěl být.
Začala mě sžírat myšlenka co dál. Ráda si věci plánuju a tady jsem úplně vařila z vody.
Byla jsem tak zmatená, ale rozhodně jsem neměla dost odvahy na to, abych byla první, co se zeptá. A tak jsem nechala svoje myšlenky dál zaplňovat mojí pomotanou hlavu a přitom jsem se snažila nezkazit tu hezkou chvilku.....

*****
Ahoj všichni, snažím se si kapitoly předepisovat dopředu, abych mohla přidávat častěji. Tak snad mi to vydrží :D