Trust Me Darling

4.

,,Tak pane Johnsone máte zlomenou vřetení a loketní kost, naražená žebra a lehký otřes mozku. Necháme si Vás tu na pozorování. Sestřička Vás odveze na pokoj."
Doktor se odmlčel.

,,Zítra Vás propustíme."
S těmi slovy odešel.

Sestřička Jacka doprovodila na pokoj. Když vešli. Jack zjistil, že na pokoji nebude sám. Na druhé posteli klidně oddychovala drobná blondýnka.

***********
Jack's view
Sestřička mi nechala prášky na bolest na stole a počkala až zalezu do postele. Pak odešla. Začal jsem si spící dívku prohlížet. Byla nádherná. Světlé vlasy byly ledabyle rozhozeny po polštáři a na obličeji jí tancovaly sluneční paprsky ranního slunce. Byla jako spící princezna. Ozdoba celého toho nudného pokoje, který páchl dezinfekcí. Nikdy jsem neměl rád nemocnice. Po chvíli zírání jsem si vzal prášky, protože ruka bolela jak čert a zalehl jsem do postele. Usnul jsem s myšlenkou, že tu nemusím být sám.

*******
Nicolette's view
Probudily mě sluneční paprsky, které mi svítily do obličeje. Rozhlédla jsem se po místnosti a hned mi došlo, že to co se stalo nebyla jen noční můra. Moji pozornost ale upoutalo něco jiného.

Vykřikla jsem.
‎Z druhé postele z pod peřiny visela něčí ruka. Opatrně jsem vstala z postele a přešla k druhé posteli. Jemně jsem nadzvedla cíp deky a nestačila se divit.
‎Pod peřinou oddychoval kluk tak mého věku. Druhou jedna ruka mu visela z postele, druhou měl v sádře. Zaměřila jsem se na jeho tvář. Byl velmi pohledný. Hlavu mu zdobilo blonďaté vrabčí hnízdo, oválný obličej zdobily plné rty a husté tmavé obočí. Přehodila jsem přes něho peřinu a zalezla do své postele.
Vzala jsem do rukou telefon. Měla jsem 56 zmeškaných hovorů od Livi. Zavolala jsem jí nazpět a všechno jí vysvětlila. Dlužila jsem jí to.

Ozvalo se zaklepání.

,,Dále," promluvila jsem tiše a ohlédla se na druhou postel. Ta ale byla bez známky pohybu nebo probuzení.

Ve dveřích se objevili moji rodiče.
,,Ahoj," pozdravila jsem je a na oba se usmála. Políbili mě na čelo a pak se každý posadil z jedné strany postele.

,,Něco pro tebe mám," řekla mamka a prohrábla si kabelku.
,,Trochu jsem se odvázala a koupila jsem ti jablka a banány," pochlubila se mamka a zamávala jimi ve vzduchu.
Jen jsem se usmála.

,,A taky jsem donesla sestřičkám tvůj jídelníček, aby si nemusela jíst to nemocniční jídlo."

,,Mami to přeci není nutné. Sestřičky mají už tak dost práce."

Matka se na mě zamračila až mi naběhla husí kůže.

,,Je to nutné, musíš se udržovat v kondici."
Nechtěla jsem se hádat, tak jsem jen protočila oči.

,,I já pro tebe něco mám," vmísil se do hovoru taťka a vytáhl z bundy něco, v jemném papíru zabaleného.

,,Ó můj bože tati, jak víš že jsem tu knihu chtěla?"
Táta na mě jen spiklenecky mrkl. Přitiskla jsem si knihu k hrudi a chvíli se s ní mazlila. Poté jsem ji otevřela a pričichla si k potištěným listům, které na mě přímo volaly. Miluju, jak knihy voní. Odložila jsem knihu na stolek.

,,Kdo je to?" Zeptala se máma a koukala směrem na druhou postel ze které se ozývalo ospalé mumlání.

,,Nevím. Už když jsem vzbudila, tak tu byl. Asi ho přivezli v noci."

Dál už jsme mu nevěnovali pozornost.

,,Kde je vůbec Teresa?"

,,Měla by tu být do pěti minut," usmála se na mě mamka a pohladila mě po ruce.
Jak řekla, tak se taky stalo. Během pěti minut se ve dveřích objevila hlava mojí sestry Teresy. Vždycky jsem obdivovala, jak se obléká. Měla na sobě světle šedý kabátek, žlutý svetřík a černou koženou mini sukni. Celé to doplnila černými kozačkami na podpatku a černou kabelkou se žlutým šátkem. Přišla ke mě a jemně mě objala. Z objetí jsem cítila lásku, ale i starost. A parfém od Diora.