Nikdy Nezapomenu

5.

Olča stále vedle své mamky a dívala se tázavým výrazem na pana veterináře. Veterinář přišel až k ní a prohlédl si Olči řídký bobek. Moc se mu to nelíbilo. Sáhl jí na srst a povšiml si že je horká, proto jí změřil teplotu. Zasunul teploměr a chvilku počkal. Jakmile teploměr vyndal, bylo vše jasné. Teploměr ukazoval 40.5 takže Olča má teplotu a musí co nejrychleji na kliniku. Je ve velkém nebezpečí... Poté ještě přišel k Lexy,

prohmátl ji vemínko a ochutnal její koňské mléko. Mléko se zdálo být v pořádku. Lexy musí jet s Olčou, aby měla stálý přísun mléka, které ve svém raném věku potřebuje.

Velmi dobrá klinika se nachází v Heřmanově Měštci což jsou čtyři hodiny autem. Boží tedy nemeškala drahocenný čas a začala se domlouvat s majitelkou Olči, neboli Lenkou na odjezdu. Lenka zavolala na onu kliniku a vše zajistila.

Lenka je majitelkou Olči a mimo jiné vlastní se svým manželem Honzou velký chovný ranč, mají přes dvacet koní, kteří pobíhají po krásném prostorném výběhu s jezírkem uprostřed. Zaměřují se převážně na plemeno Irský kob. Toto plemeno je samozřejmě i Lexy s Olčou. Lexy odtud pochází. Pobývala zde do svých čtyř let, než si jí Boží koupila.

Ve čtyři hodiny slyší Boží přijíždět auta. Byla to Lenka, která zrovna odbočovala na cestu k výběhu.Za jejím autem byl zaháknutý i bílý přepravník pro koně. V druhém autě seděla Alena. Asi se ptáte, na co ta byla potřeba? Plán totiž zněl takto: Aby se Olče dostalo pomoci co nejdříve, pojede v kufru osobního auta s Alenou. A Lexy, až se jí podaří naložit, za ní dojede. Ano, já vím, že je to bláznoství, ale všichni tito lidé milují zvířata a vždy se snaží udělat maximum, když jde do tuhého Tohle na nich miluju.

Lenka i Alena vystoupily z auta a Boží jim šla naproti. Začali nakládat Olču do kufru auta. Samozřejmě se jí nechtělo od mámy. Nakonec se však povedlo a Alena vyrazila směr klinika.