Nikdy Nezapomenu

10.

Teď ale nebyl čas nad tím přemýšlet, musela jsem vstávat. Zkopala jsem ze sebe peřinu a převlékla se. Náhle slyším hrát písničku, která symbolizovala rozcvičku, takže jsem musela vyrazit. Ach jo, zase jsem si nestihla ani rozčesat vlasy! Jak obvyklé, ještě že to tady nikdo moc neřeší. Hodila jsem si je rychle do culíku, aby mi nepřekáželi a vyšla jsem z chatky. Vypadala jsem jako zombie, ale když jsem se rozhlédla, ostatní na tom nebyli o moc lépe. Všichni jsme se ploužily k určenému místu pro rozcvičku a v uších nám všem zněla píseň Dobré ráno od Tomáše Kluse. Přestala jsem vnímat okolí a zaposlouchala jsem se do textu: dobré ráno všem co taky vstali před chvílí, co mají ještě před tím než je něco rozčílí... no a to už mi stačilo. Už jsem tuto píseň poslouchala každé ráno deset dní. Začala mi silně lézt na mozek, takže i přes to, že je to píseň pozitivní, mi na náladě nepřidala. Rozcvička byla stejná jako každý den, ale probrala mě dokonale.

Čím déle jsem byla pryč od mého domova a hlavně od mých milovaných koní, tím více jsem si uvědomovala jak jsem na nich závislá. Jak se asi teď mají? To netuším a ani se to nedozvím, protože na tomto táboře jsou zakázané telefony. zde také byli koně, ale pro mě to nebylo samé. Jednoduše Haidy, Myšák, Herry, Lexy a Olinka pro mě byli výjimeční.

Den mi utekl zase jako voda. Stále byl totiž bohatý program. Jízda na koni, hry, celotáborová hra, pečování o koně a teď mě čekal večerní program. Dnes to měla být diskotéka. Moc se mi nechtělo. Mohla jsem sice zůstat na chatce, ale to bych si moc nepomohla. Holky by určitě chtěli hrát flašku a jejich úkoly neměli žádné hranice. Takže bylo jasno, šla jsem na diskotéku.

Stoupla jsem si na parket a rozhlédla se kolem sebe. Všichni okolo se bavili a tak jsem se rozhodla, že splynu s davem. Docela se mi to dařilo, ale jen do té doby než začal hrát ploužák. Sedla jsem si na lavičku, abych si odpočinula. Vidím jak se pomalu jeden kluk vydává směrem ke mně. Naštěstí byl dost daleko abych se stihla nepozorovaně vytratit. To poslední o co jsem stála, bylo abych svým odmítnutím zlomila některému klukovi srdce. Tímto pro mě večer skončil. Sotva jsem došla do chatky, usnula jsem vyčerpáním, jak fyzickým tak psychickým. Můj stesk po koních, byl totiž již velice silný a nedal se ignorovat.