Už tu bylo poledne, děti měli polední klid. Já se vydala do buňky si také trochu zdřímnout. Lehla jsem si na gauč a nastavila jsem si budík za 30 minut. Už začínám klimbat, když zaslechnu kroky dvou osob, které spolu hovoří, nedalo mi to a šla jsem se podívat, kdo to je. Byla to boží s kovářem. Šli strouhat Haidy kopyta. Došli jsme za koňmi a já přichytila Haidy na vodítko.Haidy v klidu postávala a Boží s kovářem si povídali. Opřela jsem se o strom a přivřela oči. Za ani ne pět minut se zděšeně probudím. Boží s kovářem se na mě dívali a začínali jim cukat koutky. Nakonec to nevydrželi a všichni tři jsme propadli v smích. No teda, že usnu u držení koně nikdo nečekal.
Kovář už měl hotovo a já se vrátila do buňky. Práskla jsem sebou na gauč. Čas byl neúprosný. Zazvonil mi budík, vstala jsem a vydala se za dětma.Stále mě bolela hlava. Bylo to zvláštní. Měla jsem v sobě paralen, ale bolest neustávala. Měla jsem zlé tušení, jsem citlivá a kdykoliv se blíží něco špatného, mé tělo mě na to upozorní. Nevěděla jsem co si o tom myslet. Nejdříve zvěst snu o smrti blízké osoby a teď neúprosná bolest hlavy... Někdo by si těchto signálů vůbec nevšímal, ale já už s tímto měla zkušenosti. Teď mi ale nezbývalo nic jiného než to prostě hodit za hlavu.
S dětma jsem se vydali k vodě. Já si lehla u břehu a pospávala. Nebolela mě teď jen hlava ale i břicho. Nedělo se však nic neobvyklého, děti se radostně šplouchaly ve vodě a Boží s Johnem poslouchali rádio. Byl krásný teplý letní den.
Pozdější odpoledne mě děti vyhecovaly, abych skočila ze stavidla u rybníka do vody. Nikdy žádnou výzvu neodmítám,tahle však byla vyjímka.Nejsem blázen abych skákala do vody rozhycovaná a s bolestí hlavy i břicha. Chvíli jsem vzdorovala... tak skočíme spolu řekne nakonec Boží a mě nezbývá nic jiného než přikývnout. Rozběhneme se a než se stihnu vzpomatovat jsem celá ve vodě.Byla příjemě chladná.Ještě chvíli jsme skákali ze stavidla a pak jsem se vydali na cestu zpátky.
Děti skákaly na trampolínách a já s Boží jsme se vydali do stáje za koňmi. Vzali jsme s sebou hadici s úmyslem schladit koně. Herry s Myšákem nemají rádi vodu, sotva na ně dopadla odcválali pryč. Zato Haidy s Lexy si vodu užívali. Vypli jsme vodu až když byli celé mokré. Olča postávala opodál a vše sledovala.
ČTEŠ
Nikdy Nezapomenu
Short StoryOlča měla stále zabořenou hlavu v mém klíně. Mně v očích visely slzy. S každým jejím výdechem jsem se modlila, aby tento výdech nebyl poslední. A to už jsem to nevydržela, z očí se mi draly kapky slané vody. Stékaly mi z tváří do klína. Neměla jsem...
