Byl večer a Olinka se schoulila ve slámě a spokojeně oddychovala. Byla unavená. 1. den života byl pro ní velmi náročný. Vše pro ní bylo nové. Vždyť za necelý den se stihla
seznámit s celým stádem, naučit chodit a sát mléko. Byla plná dojmů. Nakonec jí však únava přemohla. Začali se jí zavírat očka až nakonec usnula.
Lexy si lehla vedle ní a dávala pozor aby se Olče nic nestalo. Poslouchala Olči spokojené oddychování. Po dvou hodinách už byla přesvědčená že v blízkosti se nenachází žádné nebezpečí, které by její hříbě ohrozilo. Položila svojí hlavu do čerstvé slámy a také usnula.
To je dneska krásné ráno, pronesla Boží když vstala a začala si dělat ranní kafe. Mezitím poslouchala písničky z rádia a její psí smečka jí pozorovala, kdyby náhodou spadla nějaká mňamina z baru, aby si jí ukořistili. Po chvíli jim došlo že si jen Boží vaří své kafe. Boží totiž bez kafe nedá ani ránu. Nepřeji vám potkat Boženku bez kávy.
Jako každé ráno šla nakrmit drůbež. Slepicím dala zrní, králíkům seno a kočkám a psům konzervy. Nakonec si to namířila ke koním. Nejprve pozdravila Herryho s Myšákem kteří jí už šli naproti, poté Haidy, která zrovna kousala seno a nakonec šla za Lexy s Olčou. Holky byli zavřené v přístřešku s menším výběhem, aby měli klid. Přišla až k nim, když najednou si všimla tekutého Olči bobku což ji dost vyvedlo z míry. U hříbat může být průjem nebezpečný, zvlášť u takto mladých jako je Olinka. Neváhala a hned vyťukala číslo na veterináře. Veterinář se rozhodl přijet Olču raději zkontrolovat.
"Tak jsem tady,, ozval se po půl hodině veterinář, který stál před bránou se svým velkým autem. Boží hned přiběhla a začali
se domlouvat co dá hříběti za léky. Nakonec veterinář otevřel kufr v autě a začal hledat dané léky. Jeho auto bylo plné všelijakých léků. Od odčervovací pasty pro psy až po různé injekce. Bylo toho tam hodně, proto chvilku trvalo než našel vše potřebné. Po chvilce měl už vše přichystané. Mohli se tak vydat za Olčou.
ČTEŠ
Nikdy Nezapomenu
Proză scurtăOlča měla stále zabořenou hlavu v mém klíně. Mně v očích visely slzy. S každým jejím výdechem jsem se modlila, aby tento výdech nebyl poslední. A to už jsem to nevydržela, z očí se mi draly kapky slané vody. Stékaly mi z tváří do klína. Neměla jsem...