Nikdy Nezapomenu

21.

Íhahá, zařehtá Myšák. Dnes je čtvrtek a já se rozhodla si vyjít v ranních hodinách na procházku s Myšákem. Poslední dny jsem ho docela zanedbávala, tak jsem se mu to rozhodla vynahradit. Lehce jsem našlapovala na trávu plné rosy a Myšák mě radostně následoval. Voda mi vnikla až na ponožky, ale věděla jsem, že za pár hodin mě to nebude trápit. Dneska má být zase parný den. Zamířila jsem do lesa. Byl tu krásný klid. Chvilku jdu mlčky a užívám si ticho zabořená do vlastních myšlenek. Myšákovi se to ale nalíbilo. Měl rád pozornest. Dloubne mi do ramene a já se na něj usměju.,,ty rošťáku promiň" až teď mu vysvětluji proč je tu tolik dětí a jakto že má pozornost není jen na něm. On se na mě jen dívá svéma velkýma krásnýma očima.Uši má nastražené dopředu, takže mě poslouchá. Chvilu si s ním jen tak povídám, no spíš já mluvím a on poslouchá. Vyprávím mu zážitky z posledních dní. Povídám mu i o zlepšení Olči. Mám z ní neskutečnou radost, je to tak silné hříbě už toho tolik prožila a to jí jsou teprve necelé tři měsíce. Zasním se a vybavuji si Olču jako dostělou kobylu jak cválá vedle Lexyny ve výběhu a společně skotačí. Jak jí obsedám a i jak s ní chodím na procházky, stejně jako teď s tebou Myšáku. Myšák pouze kývne, nebo alespoň mě se to zdá a pokračuje dál v chůzi. Dojdu na konec lesa. Začíná tady moc pěkná louka. Mrknu na něj a oba víme co bude následovat. Zamlaskám na něj a rozběhnu se. Myšák na nic nečeká a následuje mě. Běžíme vedle sebe, vítr mi cuchá vlasy, které na mnou vlajou aJemu zase rozfoukává hřívu. Před náma na obloze svítí slunce a my mu společně běžíme naproti.  Nohy bořím do zvonků, které máme v cestě. Zastavím se u jedné krásné kopretiny a vpletu jí myšákovi do hřívy. Podívej jakou krásu jsem ti zapletla do hřívy a utrhnu kopretinu hned vedle té první. Myšák k ní natáhne čumák. Myslím si že si chce čuchnout, ale on tu květinku celou zblajznul. A vůbec u toho nevypadal provinile! Musím se smát, když najednou mě začne bolet hlava. Bolest mi prudce projela tělem. Hmm zváštní, řeknu si. Bolesti hlavy nemívám často. A dál ji ignoruji. Do stáje se vrátím přesně načas. Zavřu Myšáka a už tu byl veterinář. Začala tak moje každodenní rutina. Píchání léků Olče i Lexy, odebrání mléka, doplnění vody, sena, slámy a umytí Olči. Vypadala dnes zase o kousek lépe. Měla jsem obdovskou radost. Jedinný co mi dneska kazilo den byla má neustávající bolest hlavy.