My Little Butterfly

Dovolená s holkama pokračuje💗

Vypla jsem hovor. Šla jsem zpět do výřivky. Sedla jsem si tam, a všechny holky se na mě dívaly naštvaně.
,,Umm.." udělala jsem to, protože jsem se chtěla zeptat co se děje, ale radši jsem nic neříkala.
,,Jenny." Řekla naštvaně Ryunjin.
,,Ano?" Zeptala jsem se.
,,My víme, že ti máma zemřela" řekla Suzy také naštvaně.
,,Co? Já jsem řekla že mi volá máma? Já sem píča. Myslela jsem babičku" plácla jsem se po čele, a nervózně jsem se zasmála. Holky na mě pořád hleděly naštvaně. Já jsem už byla zticha.
,,Kdo ti volal?.. popravdě!" Zařvala po mě Rosé. Já jsem mlčela, a koukala jsem se očima rychle na všechny holky. Potom jsem sklopila zrak dolů. Dívala jsem se na bubliny.
,,Jenny.." řekla Niki.
,, Řekni nám to." Řekla v klidu Denča.
,,Jungkook" řekla jsem potichu, a smutně. Hwasa mě jediná přes ty bubliny slyšela.
,, Kdo že?" Zeptala se Suzy, a přivřela jedno oko, aby dodala "efekt" k tomu, aby mě lépe slyšela.( Vím že to nedává smysl, ale ticho! Xd)
,,Jungkook" zopakovala jsem.
,,Jenny. My jsme to věděly. Prosím. Už mu nevolej. Tohle je dámská jízda, a jasně jsme si řekli, že nám žádný kluk volat nebude, a že my jim taky volat nebudem. Chceš to snad porušit? Naše jediné pravidlo?!" Zeptala se docela naštvaně Hwasa. Pro odpověď jsem jen zakroutila hlavou. Nechcu to porušit, ale Jungkook mi fakt chybí. Jungkook je moje první láska, se kterou chodím už od školy. Samozřejmě pár let jsme spolu nechodili, ale teď jsme zase spolu. Vlastně dokonce Jungkook je něco jako můj nejbližší přítel, a skoro můj bratr. Než máma zemřela, řekla mi, že se bavila s Jungkookovou mámou, a že jsme si pořád s Jungkookem hráli na prince a princezny. Byli jsme nejlepší kamarádi. Vím, jak vypadal když byl malý, vím, že se mi líbil. A vím, že jsme si jednou řekli, že se milujem. Takže jsme od začátku svého života spolu. Máma byla nejlepší kamarádka s Jungkookovou mámou. Takže když obě porodily nás, šly si ty děti ukázat, a já s Jungkookem jsme se stali nejlepšími kamarády. Prý museli do Koreji. Potom se tady přestěhoval Jungkook, a chodil na naší školu. A o prázdninách letěl do Koreji.

Už jsme byly ve výřivce dlouho, tak jsme se šly obléct do županu, a šly jsme na pokoj. Šla jsem do obývacího pokoje, a všechny jsme tam seděly a povídaly jsme si. Dokud nezazvonil v kapse Suzy její mobil.
,,Ahoj zlato!" Řekla Suzy. Všechny jsme věděly, že je to Jin. Ostatní začaly volat svým klukům, jen já jediná jsem tam seděla jako pecka. Všechny volaly. Slyšela jsem pořád jen nějake slova jako lásko, miláčku, zlato, chybíš mi atd. Všechny už to šťastně ukončily. Ty hovory trvaly hrozně dlouho. Všechny spokojeně si vykládali něco, jen já jsem byla zticha. Ale to se změnilo. Zařvala jsem.
,,Yaaaa!!" (To znamená korejsky hej.) Všechny holky se na mě udiveně podívaly.
,,Vy si tu voláte se svýma klukama jak dlouho chcete, ale jen já nemůžu? My dva jsme jiní. Mě vážně Jungkook chybí. Kdyby mi nechyběl, nevzala bych ten hovor. Fakt mi chybí. Jsme spolu od malička. Jen to možná nevíte. Zeptejte se jeho mámy, klidně. Mě je to u prdele. Chodila jsem s ním, když jsem byla malá, když jsme byli spolu ve škole, a taky teď. Takže jsem za ten vztah ráda. Chybí mi, a vy nic neuděláte. Nejraději bych se vrátila za ním!" Pokračovala jsem. Všechny holky se podívaly na mě, a potom se dívaly na každou z nich.
,, Omlouváme se" řekly všechny holky na stejno. Zesmutnily. Šly jsme spát.

Neděle
Jungkook pov
,, Teď půjdeš po....." Přemýšlel můj šéf.
,,Jmenuje se Adéla. Je z česka, ale přišla do Koreji. Stanuje Blackpink." Řekl. Já jsem souhlasil, a vypl to. Šel jsem pro ní. Šel jsem jí zabít.

Jenny pov
Už jsem zbalená. Ostatní holky taky. Pojedeme asi autobusem.
,,...zase zabil 2 holky. Ještě zjišťujeme, kdo ten vrah je, dáme..."
,,V našem městě je vrah. Snad jsou BTS v pořádku" doufala jsem. Nasedly jsme do autobusu. Byla jsem šťastná. Protože jedeme domů. Těším se na Kookieho..

Jungkook pov
,,Co je dnes za den?" Zeptal jsem se.
,, Neděle. A mám dalšího" řekl šéf.
,, Cože? Kurva"
,,Co se děje?" Zeptal se šéf.
,,M.. musím domů..dnes mám sraz s mámou a tátou " řekl jsem. Je to samozřejmě lež. Nemohl jsem mu říct, že mám přítelkyni.
,,No dobře. Napiš, až budeš moct." Řekl. Kývl jsem, a odešel. Jel jsem na zastávku.

Jenny pov
Už tady jsme. Čekaly jsme asi 5 sekund na zastávce, a BTS přišli. Všichni se vítali v náručí. Jen já jsem tam stála jako tvrdé Y, a dívala jsem se na holky. Byla jsem smutná.
,, Zavezem tě domů, chceš?" Zeptala se Rosé.
,,Nene. To je dobré. Za chvíli přijde" řekla jsem. Potom jsem zase byla smutná. Holky mě chtěly přemluvit, ale já jsem odmítla. Tak odešly domů. Začlo pršet. Jak jsme přijely, bylo 14:17. Teď je 14:35.

O půl hodiny později
Kde je ?! Čekám tady v dešti na svého kluka. Asi na mě zapomněl. Nemám deštník.. Myslela jsem, že se uvítáme v náručí, a dáme si pusu.