My Little Butterfly

Mámě se něco stalo, a táta se změnil..

Byl další den. Probudila jsem se sama, a Jungkook se vzbudil stejně jako já. Šli jsme si čistit zuby. Zpívali jsme si, blbli jsme, ale taky jsme si čistili zuby. Byla sranda. Šli jsme na snídani. Snídani dělal Jimin s Rosé. Slyšela jsem, jak mi někdo napsal. Potom mi někdo volal. Ale nešla jsem pro mobil. S Jungkookem jsme se při snídani smáli. Krmili jsme se navzájem. Šli jsme vysmátí do pokoje. Koukla jsem se kdo volal. Táta. Co chce? Zavolala jsem mu zpátky. Hovor přijat
,,Ahoj tati, co je?" Řekla jsem. Chvíli bylo ticho, ale pak se ozval táta:
,, Máma... přijď domů" řekl. Řekl to velmi smutně.
,, Dobře, už jedu" řekla jsem, a položila jsem to.
,,Co se děje?" Zeptal se Jungkook.
,, Nevím. Něco s mamou asi. Asi se ji něco stalo." Řekla jsem.
,,Zavezu tě" řekl Jungkook. Kývla jsem pro souhlas. Šli jsme to říct BTS.
,,Namjoone, může mě Kookie hodit domů k máme a tátovi? Mámě se něco stalo nebo já nevím. Táta mi nic pořádně nevysvetlil." Řekla jsem a Namjoon řekl že klidně. Nastoupili jsme do auta, a jeli jsme k máme a tátovi. Zazvonila jsem. Jungkook čekal radši v autě. Táta otevřel. Měl ubrečené oči.
,,Ahoj tati, co..se.. děje?" Zeptala jsem se. Vážně nevím co se stalo.
,, Pojď.. dál. " Řekl. Šla jsem dál. Šla jsem do ložnice, a máma tam ležela. Měla zavřené oči.
,, Mami?! Co se stalo?!" Zeptala jsem se.
,, Umírá..." Řekl Táta.
,, Cože?!"  Šla jsem k mámě. Dala jsem jí ruku, a rozbrečela jsem se.
,,Kdo tě sem přivezl?" Zeptal se táta.
,,Noo..Jungkook" řekla jsem.
,,A kde je?" Zeptal se.
,,V autě"
,, Proč nejde dál?" Zeptal se.
,, Nevím. " Řekla jsem. Brečela jsem.
,, Příveď ho sem" řekl.
,, Tobě je jedno že-že tady umírá?" Zeptala jsem se.
,, Jasně. Měl by vědět co tě trápí" řekl.
,,No.. nevím" řekla jsem a rozbrečela jsem se.
,,Mami neboj se ještě budeš žít. Neboj." Řekla jsem. Táta odešel.
,,Jenny...postarej se o sebe. Táta to tady zvládne. Buď s Kookiem. Nedožiju se vnuček a vnuku. Postarej se o sebe dobře" řekla máma.
,,Mami neodcházej prosím " řekla jsem. Táta přivedl Jungkooka. Hledal mě. Našel mě.
,,Jenny! Pojď jsem" řekl a obejmul mě krátce. Chytil mou mámu za ruku a řekl:
,, Slibuji, že se o vaší dceru postarám a ochráním ji i když se bude dít cokoliv. Budem se společně starat o naše děti, budem mít svatbu, a bude mít ten nejlepší život který by si jen mohla přát " řekl Jungkook.
,, Děkuju. Jsi milý. Miluju vás všechny" řekla, a naposledy vydechla. Já jsem spadla na zem, a rozbrečela jsem se. Měla jsem asi nějaký záchvat pláče. Jungkook si sedl ke mě, a rozbrečel se taky. Objímal mě. Zemřela mi máma. Moje máma která mě vychovávala dlouho.
Po 10 minutách
Vyšli jsme ven ze dveří.
,,Slibuju. Budu se o Jenny starat. Budu jí chránit. Má ty nejlepší kamarády a kamarádky, které si může přát. Tady máte něco." Řekl Jungkook, a dal tátovi peníze. Táta ty peníze odmítnul.
,, Nechceš tady zůstat na noc?" Řekl táta.
,, Nevím." Řekla jsem.
,, Klidně tu zůstaň. Řeknu ostatním že zítra poletíme později. Přijedu si zítra pro tebe" řekl Jungkook. Já jsem kývla pro souhlas. Tak Jungkook jel zpátky na hotel. Já jsem zůstala s tátou. Mámu už odvezli. Moje máma se jmenovala Julie. A můj táta se jmenuje Adam. Oba mají 30. Teda máma měla. Nevím proč zemřela tak mladá.
,,Co se stalo máme že zemřela?" Zeptala jsem se. Táta mlčel. Tak nic. Byl večer. Táta mi nachystal postel tam kde jsem měla kdysi pokoj. Lehla jsem si tam. Byla jsem chvíli na mobilu. Joo a musím říct, že po mém tátovi jelo hodně holek. Vypadá jako nějaký úchyl. Nevím proč. Můj táta je úchyl 😂. Dělám si prdel. Teda snad. Bylo 23:27. Táta přišel do mého pokoje. Měl opasek v ruce.
,,Co se děje?" Řekla jsem.
,,Co myslíš? Proč myslíš že zemřela? Celý život trpěla. Jen si to nevěděla. Jen co ses narodila, byla nemocná. Doktoři říkali že  kvůli tobě zemře mladá. Tak teďka ti to oplatim. Budeš trpět." Řekl. Cítila jsem strach. Bála jsem se co udělá. Sundal si tričko, a pak to ostatní. Stál tam nahý. Samozřejmě jsem se nedívala. Bylo to nechutné. Přišel blíž. Začla jsem se třepat.
,,Tati co děláš?" Řekla jsem.
,,Potrestám tě" řekl.
,,Coze? A proč nemáš oblečení?!" Zeptala jsem se, ale táta mě zbil opaskem. Bolelo to moc.
,,Jestli tohle někomu řekneš, tak budeš mít peklo. Zůstaneš tady se mnou ještě 2 dny! A celé 2 dny tě budu trestat!" Řekl a já jsem se rozbrečela. Co se chystá dělat?! Přišel blíž, chytl mě za vlasy, a zvedl mě. Utrhl mi hodně vlasů. Klečela jsem, a před očima jsem měla jeho.. přirození. Bylo mi špatně. Já jsem rychle vstala a utekla. No vlastně jsem neutekla. On zamknul. Bylo otevřené okno tak jsem chtěla vyskočit. Nebyla to výška. Možná budu mít nějaké zranění ale to nevadí. Utíkala jsem k oknu ale táta mě chytl za ruku.