Ghost // Nová naděje

24. Sunset Curve!

Dvě dívky stály naproti sobě. Dixie měla naštvaný výraz ve tváři, ještě stále jako následek toho, že přišla o teplý oběd. Potřebovala to dát Nii vyžrat, ale neuměla se na ní zlobit dlouho. A když se NiNi svěřila s vážným tónem, že jí potřebuje něco říct, zjemnily se jí rysy ve tváři a vrásky na čele úplně vymizely. Ruce svěsila podél těla, a tak se zbavila uraženého postoje.

Ni mezitím začalo zase prudce tlouct srdce, jako kdyby mělo vyskočit z hrudi a jít se raději utopit do umyvadla, aby se na to nemuselo dívat. Nechtěla vidět výraz její kamarádky, až jí poví, co to vidí pokaždé, kdykoliv se jen ohlédne. Co když jí bude mít za blázna? Bylo tolik situací, které mohly nastat, ale ani jednu si Nia nechtěla připustit. Byla optimista, ale na tomhle nenašla žádné plus.

,,Tak o co jde?", prolomila Dixie napětí a ruce složila do kapes zlatých, volných kalhot. ,,A koukej, ať to stojí za to. Abych tě pak nemusela uškrtit za ten oběd. Nevím, co bych si počala s tvou mrtvolou.", pokusila se Dixie zavtipkovat, načež byla hrdá sama na sebe, že to zafungovalo.

NiNi cukly koutky nahoru, ale hned jí zase spadly, když se Luke, rázem stojící vedle ní, hlasitě rozesmál.
Trhla sebou, protože jeho blízkost i po tom všem, co se dnes odehrálo, rozhodně nečekala. Alespoň ne tak rychle a jednoduše.

Pokusila se ho praštit do ramene, ale jak pro NiNi, tak i pro Dixie, to byl jen pohled na její máchnutí do prázdna. Málem ztratila rovnováhu, jak moc nepočítala v tu chvíli s tím, že její pěst nenarazí na jeho svalnaté a potetované rameno, které odhaloval pomocí bílého tílka. Na hlavě mu spočívala červená čapka, která jeho dlouhé vlasy držela na jednom místě.
Očividně ho už nebavilo si je neustále oddělávat z obličeje.

,,Co to bylo?", ukázala Dixie zmateně na místo, kde Luke stál. Nii teorie se potvrdily. Vážně ho viděla jen ona.

,,Byla tady moucha.", objasnila a přistihla se, jak se pobaveně usmívá. Znovu ho nazvala otravnou mouchou, což se mu posledně moc nelíbilo. Věnoval jí jeden z těch svých uražených pohledů, ale hned na to se usmál.

Dala by ruku do ohně za to, že i Dixie slyšela ránu toho balvanu, který dívce spadl ze srdce. Tolik zbytečných obav, že zase na den či dva zmizí. On tu ale stále byl. Stejný, jakého každé ráno potkávala. Byl tady pro ni, protože jí dal slovo. Slíbil, že Nii pomůže s Dixie.
Po těle se jí rozlil pocit jistoty, že alespoň trochu Lukovi na ní záleží.

Dixie kývla, ale očividně to své kamarádce celé nesežrala. Něco jí na Nii nehrálo. A možná to bylo to červenání se, které se brunetce objevilo na tváři hned s přítomností mouchy, která otravovala okolo. Že by Niu rajcovaly mouchy?
,,Takže?", vybídla kámošku k tomu, aby konečně sdělila důvod, proč jí vyrušila a odvedla od dobrého jídla.

Luke se naklonil k uchu dívky, stojící vedle něj. Když ucítila jeho dech na svém krku, překvapeně se na něj otočila. Co to zase vyvádí? Krev se jí rozpumpovala v žilách, jako nikdy dřív. Zase to dělal. Překračoval její hranice a dobýval se tak do jejího srdce.
,,Myslím, že čeká na tvou odpověď.", napověděl a tím Niu vytrhl z myšlenek, poletující neposlušně okolo jejího nejdůležitějšího orgánu.

,,Aha, jo." rozpomněla se a pohled stočila zpět k Dixie, která se už teď, ještě stále netušící nic o Lukovi, dívala na Niu jako na blázna.

,,Co jsi tam viděla? Tu mouchu?", vyzvídala černovláska, které zřejmě docházela trpělivost. Když se jednalo o jídlo, Dee jako by se neznala.

,,Jo, teda...", zarazila se. ,,Ne.", odpověděla jednoslovně a pohledem se znovu setkala s modrými, a tolik ledovými hvězdami, které zářily nedočkavostí.

Hledala v nich oporu, útěchu. Ale jediné, co v nich nalezla, byla hrdost, kterou Luke k NiNi choval. Byl pyšný na to, že se ze zlomené dívky, která se neuměla svěřovat, stala opravdová a živá Nia Ezlyn, která právě udělá zásadní krok.

Po tomhle už se Dixie vskutku zarazila. Nakrčila obočí a přimhouřila své hnědé, až skoro černé oči.
,,O co jde Ni?"

,,Myslím, že by ses měla posadit.", napadlo jí, když vycítila nejistotu, že to nepochopí hned na poprvé.

Když tak obě dívky učinily, i Luke se zapojil. Ocitl se po pravém boku Nii a pečlivě naslouchal. Tak moc jí chtěl chytit za ruku a ujistit jí, že při ní stojí, ale nemohl. Jeho vlastní smrt mu v tom bránila.

,,Takže, budu potřebovat tvojí pomoc.", říct pravdu bude asi ještě těžší, než si představovala. Knedlík v krku se okamžitě dostavil a bránil Nii v dalších slovech. ,,Pamatuješ si, jak jsme v pátek ve škole řešili toho ducha, co se objevil u nás doma?", načala a podívala se na Dixie, která plná očekávání přikývla.
,,No...ten duch je tu pořád.", bylo to až komické, když o tom mluvila přímo před Lukem, který zvědavě seděl vedle ní a všemu naslouchal. Kdyby to jen Dixie tušila.

Znovu se podívala na výraz kamarádky. Chtěla se ujistit, že už teď jí nenazývá pohledem ,budoucí obyvatel blázince'. Tvářila se napjatě, proto se rozhodla pokračovat dál v trapném vyprávění. ,,Jak jsem ti psala o té sousedce, dostala jsem od ní kytaru, která patřila jejímu synovi. Jmenoval se Luke Patterson.", objasnila a tentokrát se pohlédla na druhou stranu.

Onen Luke Patterson právě pozoroval brunetku a dával jí jasně najevo, ať pokračuje.

,,Počkej, ten Luke Patterson?!", vyjekla rázem Dixie a vyšvihla se na nohy.

,,Ehm, ano?", odpověděla v otázce a Luke se prudce zvednul také. ,,Odkud ty ho znáš?", teď to byla Nia, která kamarádku pohledem posílala kamkoliv pro choré lidi.

,,Ty vážně nevíš? Hrál v roce 1995 v kapele Sunset Curve! Moje máma byla jejich děsný fanda.", vypískla nadšením. Brunetka vytřeštila oči.

,,Náš fanda? Panebože, to je skvělé! Ta holka nás zná, NiNi!", zvolal radostně Luke, stojící vedle Dixie, a udělal nadšeně otočku.

Nia se chytila za spánky a zhluboka se nadechla. Měla tu už tak jednoho bláznivého puberťáka. A co bylo horší než jeden bláznivý puberťák? Byli to rovnou dva puberťáci.

†