Ghost // Nová naděje

51. Exploze smyslů při polibku

To, jak divoce její srdce tlouklo, se nedalo s ničím porovnat. Držela za ruku člověka, u kterého by jí v životě nenapadlo, že se jej jednou bude moct opravdu dotýkat. Všechno si začala uvědomovat teprve teď. Až když byla nucena onoho ducha, který se záhadně objevil v jejím pokoji, poctít svou přítomností blízko svých rtů.

Všichni přátelé i nepřátelé, zahrnující pouze Biancu, je tiše pozorovali. Zjevně tušili, co se Nii honí hlavou. Nikdo nevydal ani hlásku. S napětím čekali, až se ta holka, která v životě dostala jen jednu pusu od kluka, a to ke všemu bylo ve školce, dostane těsně ke rtům jejího důvodu se usmívat.
Oni ale žili v tom, že je to její přítel. Že už s ním jistě prožila i své poprvé. Jen Dixie věděla pravdu. A to je to, že Nia nemá ani ponětí, co se hodlá udělat.

,,Nio, proč já?", zašeptal stále zaskočený Luke, když se zastavili u stolu, na kterém se to hodlali před zraky všech provést.
Ach ten Harry a jeho hloupé hry.
Kdyby mohla, zakroutí mu krkem.

,,Protože jsi můj přítel, ne?", vysvětlila. ,,Bylo by divné, kdybych ten úkol plnila se svým nejlepším kamarádem, a ne se svým klukem Evanem.", pokusila se o úsměv, ale nervozitou jí ztuhly všechny svaly ve tváři.

,,To je dobrý postřeh.", narozdíl od dívky se mu zářivý úsměv opravdu podařil. Bez sebemenších zábran si z jejích ruk převzal sklenku a limetku, které odložil za sebe na malý stolek. ,,Můžeme?"

Nejistě přikývla. Nevěděla, co bude dál.

,,Nio, bude to dobré. Nemáš se čeho bát. Povedu tě, ano?", klidným hlasem ji chlácholil. Věděl moc dobře, jak si její důvěru získat. Byla jako vystrašená malá srnečka, chycena v pasti.

Jemně zatlačil na její ramena a donutil ji tak si lehnout na stůl, břichem nahoru. Dixie vše se zadrženým dechem z dálky pozorovala a u toho si nervozitou okusovala nehty. Než to provedou, její kamarádka s takovou nebude mít na rukou jediný prst.

Nia rozevřela lehce rty, aby do nich mohla svými zuby pevně zachytit půl měsíček zelené limetky, kterou nebude už v životě chtít vidět.
Pak se bez varování jeho prsty ocitly na její rozehřáté pokožce u stehen. Lehce se prohla v zádech. Ještě nic nedělali, a už teď si přála, aby to skončilo. Chytil lem jejích červených šatů a pomalými, táhlými pohyby, po jejích nohách je vyhrnoval až nad pupík. Zjevně moc dobře věděl, co to s ní dělá. S jemným úsměvem pozoroval nataženou dívku před ním, a pečlivě pokračoval na svém úkolu.

Jakmile se dostal do bodu, že šaty odhalovaly většinu jejího hubeného těla, podal si skleničku s alkoholickým nápojem a ten jí nalil do dírky na břichu. Ledová tekutina stékala až k jejímu krku. Alkohol nalil až po okraj, takže trocha vytekla ven. Kdyby mohla, kousne se do rtu. Šimralo to. Ale nemohla, protože ta zatracená limetka jí bránila k tomu se vůbec svobodně ústy nadechnout. Táta se nejspíš musí obracet v hrobě při pohledu na svou dceru, zkoušící tyhle neslušné hry.

Luke se naklonil nad ni a pohlédl Nii naposledy do očí. ,,Bude se ti to líbit, neboj.", špitl směrem k ní a potom začal neomaleně nasávat pití z jejího pupíku. Neskutečně to lechtalo, ale to nebylo nic oproti pocitu studu, že leží na stole jako nějaká večeře, a zrovna on si ji teď vychutnává.
Když skončil, znovu se objevil u jejího obličeje. Olízl si rty a pak se sklonil k těm jejím. Zářivými zoubky si ukousl část kyselého citrusového plodu, který k druhu alkoholu patřil. Cítila jeho dech ve své tváři. Byl tak blízko, že kaštanové vlasy z jeho hlavy spadly Nii do obličeje. Mohla cítit, jak krásně jeho pramínky voní.

Už si myslela, že je to všechno u konce, když jedním pohybem ruky z jejích úst vytáhl zbytek limetky a tu odhodil daleko za sebe.
Palcem jí přejel přes vlhké rty a naklonil se blíže k dívce, které se v posledních dnech ocital ve snech.

Na chvíli zaváhal. Oba věděli, že tohle není správné. Bude muset odejít do světa mrtvých, i když se to ani jednomu v tuto chvíli nelíbilo.

Přejel pohledem po jejím obličeji, hledající obavy. Nenašel tam ale nic takového. Spíše touhu, která ho popohnala kupředu. Přerušil proto tu hloupou malou mezeru mezi nimi.
Svými rty spojil ty její v jedno.

Její smysly explodovaly. Slastně přivřela víčka a nechala jeho neodolatelné rty prozkoumávat ty její, nikým ještě zatím nedotknuté.
Sice její první polibek neprobíhal přesně tak, jak si vždy přála, ale bylo to s Lukem. S tím, s nímž si to pár týdnů před spaním vždy představovala. Ale v reálu jeho rty chutnaly ještě lépe než ve snech.

Vypadalo to, že sám se do toho pohltil. Nedokázal se od ní odtrhnout. Z jeho nesmělého polibku se stalo dravé líbání. Mohla by tam takhle ležet hodiny a nechat se líbat až do němoty, ale i přes tento úžasný zážitek, který ji částečně přesunul do jiné dimenze, stále vnímala přítomnost přátel.
A tenhle zadaný úkol se jim vymkl kontrole. Oba se nechali unést vlastní přitažlivostí.

Proto se, i když to dělala nerada, odpojila z jejich spojení dvou duší a odtrhla se od polibku.
,,To bylo hezké...", vydechla a Luke se rozzářil.

,,Snažil jsem se.", mrkl a narovnal se.

,,Uhm...", zamručela Bianca, kterou dravost Nii značně zaskočila.

,,Jdu ven.", vyhrkl Harry a protlačil se skrze své přátele ven z místnosti.

,,Jdu za ním.", oznámil Nick a bez čekání na odpovědi odešel za svým kamarádem.

Později se k hromadnému odchodu připojila i blonďatá kráska. Nejspíše touto událostí hra na odvážné skončila.

,,Můžete - bože.", chytila se Dixie za hlavu a přistoupila ke svým přátelům. Nia se zatím posadila na dřevěný stůl, na němž před chvílí ležela, a upravila si vyhrnuté šaty. ,,Vy jste se právě...Je ještě něco, co bych měla vědět?"

,,Myslím, že ne.", řekla brunetka a prsty si instinktivně přejela po svých rtech, které ještě před chvílí Luke líbal.

,,Asi jsme se nechali krapet unést.", podrbal se duch na zátylku. ,,Dlouho jsem nikoho nelíbal, znáš to.", řekl rozpačitě.

,,Neznám.", spařila jej Dee. ,,A vůbec, ne, že bych ti to nepřála Ni, přeci jen, je sexy,", vysvětlila a Luke se při zaslechnutí svého jména a spojení slova sexy hrdě ušklíbl. ,,Ale on tě tu právě před zraky všech málem ojel.", dostala ze sebe bez sebemenšího ostychu a Nia zrudla.
,,Co s vámi teď vůbec bude?", ptala se dál. ,,Nemůžete spolu chodit."

Niu bodla neviditelná dýka do srdce. Vždyť Dixie měla naprostou pravdu. Nemůžou spolu chodit. Je to duch, a je nejméně třicet let po smrti. Nemohla by ho ani představit mámě, protože jej od vyprávění Emily zná. Veškeré její iluze o krásných dětech a společném domečku vymizely.

,,Já vím...", sklopila NiNi zrak.
To, že se teď Luka může dotýkat, stále neznamená výhru společného důchodu. Chlapec ji chytil podpořivě za rameno.

,,To nevadí přece. Můžeme si ty společné chvíle alespoň nějak zpestřit.", pokusil se o úsměv, ale ani jemu se to nevydařilo. Po krásném a vášnivém líbání nastala ponurá nálada.

A ta se ještě vyostřila, když se Lukova kolena rázem podlomila a on se s bolestným výrazem ve tváři sesunul k zemi.

,,Luku!", vykřikla Nia a seskočila rychle ze stolu. Obě dívky si k němu klekly a pokoušely se mu pomoct zpět na nohy.

Netrvalo to ani pět vteřin, co se sám posadil na podlaze. Nepotřeboval k tomu ani pomoc. Vypadal, jako kdyby se nic předtím z toho nestalo.

,,Co to bylo?", špitla Dixie a chytila ho za levé rameno. To pravé mu držela NiNi.

,,Nevím. Měl jsem pocit, že mým tělem projel elektrický šok.", promnul si čelo. ,,Ale už je to v pohodě. Nic mi není."

,,Myslím, že je čas jít domů.", zavelela Nia a ustaraně si prohlížela svého přítele. Pro něj to sice byla hra, ale pro ni to opravdový přítel byl.

†