Perfect love (Joseph Quinn)

1. První Část

,, Dělej Sam nebo přijdeme na letiště pozdě! " křikl po mě táta který již stál u dveří.
,, Však už jdu! " křikla jsem na něj zpátky a vzala do svých spárů velký dva kufry a kabelku.
Seběhla jsem s tím schody s myšlenkou jak jsem to dokázala aniž bych spadla jako švestka.
Vzala jsem si ve spěchu boty a fialkovou bundu. Táta měl na sobě boty a bundu již nějaké ty minuty a jen čekal až budeme moct vyrazit.
Když jsem byla už připravena, táta otevřel dveře a pomohl mi s kufrem.
Usadil ho do taxíka který tam pilně vyčkával. Nasedli jsme si a připoutali se pásy. Taxi se rozjel a tím začala naše cesta do velkého Londýna.

~~~~~

Netrvalo dlouho a ocitli jsme se na letišti. Vystoupili jsme. Já vytáhla všechny kufry a tašky. Táta zase zaplatil odvoz a mohli jsme jít.
Vše se zařídilo a my mohli konečně vlézt do velkého letadla. Táta na tuhle třídu šetřil dlouho ale přeci jen jsme tu.
Posadili jsme se a já vyhlédla z okna.
,, Dobrý den, přejete si nějaké občerstvení? " zeptala se letuška která se vedle nás objevila jako duch.
,, Limonádu prosím.. A co ty Sam? Dáš si něco? " zeptal se táta s úsměvem.
,, Asi jen horkou čokoládu prosím. Děkuji" řekla jsem s úsměvem na letušku. Ta se na nás také usmála a zmizela v kuchyňce.
Vzlétli jsme. Byli jsme ve velké výšce a já se toho výhledu nemohla nabažit. Bylo to krásné. Na to že je to teprve můj první let za devatenáct let, je to skvělý.

,, Tak tady to je, limonáda pro pána a horká čokoláda pro mladou slečnu." ukázala znovu svůj krásný úsměv a podala mi horký hrníček.
,, Moc děkujeme " řekla jsem i za tátu který už blahem pil malinovou limonádu.
,, Zřejmě ti chutná. " zasmála jsem se při tom pohledu. Odtáhl se od skleničky,, To teda ano, je to výborný.. "
Usmála jsem se sama pro sebe a začala upíjet ze svého hrnku. Musím říct, ještě tak dobrou horkou čokoládu jsem v životě nepila.

~~~~~~~

Ubylo hodně hodin, plno cestujících spalo a nebo četlo noviny, někteří zase pozorně koukali do mobilu či počítače a nebo koukali z okna jako já. Dívala jsem se na ty hromady malých světýlek zářících z temné tmy noci.
Netrvalo dlouho a poddala jsem se spánku. Byl to hezký sen. Bylo to o tom že jsem potkala nějakého muže do kterého jsem se zamilovala a později jsme se dali dohromady. Byl celkem i atraktivní a ten jeho úsměv? Ten byl na něm to nejkrásnější.

~~~~~~~

Nějakou dobu jsme už letěli. Táta říkal že už jen hodinu a jsme tam. Už se těším. Sice jsem Londýn ani Velkou Británii neviděla na vlastní oči, jen v mobilu nebo televizi ale stejně se velmi těším.

Hodina uběhla a my vystoupili z letadla. Kufry se nám dostavili. Znovu si pro nás přijel taxi do kterého jsme narvali všechny kufry a odjeli do nového domu. Táta ho asi před rokem koupil ale nebyl čas a peníze na to aby jsme se přestěhovali.

V taxi jsme byli ticho. Nikdo nemluvil. Prolomila bych ticho ale nechtělo se mi jelikož tam byl s námi i taxikář.

Chvíle uplynula a my stáli před naším novým domem. Byl nádherný. Měl dvě patra, byl skoro celý bílý až na parapety, dveře a trámy oken, ty byly tmavě šedé.
Měli jsme i menší zahradu kterou rozzařovaly různé barevné květiny. Vypadalo to jako kdyby tam někdo žil ale přitom je rok prázdný. Stará majitelka tam chodila jen zalévat zahradu.
Když jsme vešli dovnitř, otevřela jsem dokořán pusu. Bylo to tu celé vybavené. Různý nábytek do bílých, šedých či modrých barev.
Hned jsem tátu musela odejmout. Tohle bylo ještě lepší než v nějakým snu. Tohle je ten nejkrásnější dům na celém světě.
,, Líbí se ti tu? " řekl táta s velkým úsměvem.
,, Jo a moc moc moc" řekla jsem zpátky a on se zasmál.
,, To je dobře, trvalo to prý dlouho "
Táta totiž přes ten celý rok nechal firmu vyplnit vnitřek a zhezčit dům i z venčí.
,, Dojdu si dát věci do pokoje" řekla jsem a popadla svoje dva kufry a tašku.
Schody jsem vyběhla tak tak ale přežila jsem aniž bych spadla. Začala jsem hledat svůj pokoj, první dveře co jsem otevřela byla koupelna. Byla do šedé barvy. Byla tam sprcha, vana, dvě umyvadla a záchod. Prostě to co má skoro každá koupelna.
Další dveře byla tátova ložnice. Sálalo to tam klidem. Určitě tam bude hodněkrát.
Další místnost byla plná různých plakátů, držáků na plátno, pláten, štětců a různých jiných věcí k malování.
Táta mi totiž slíbil že mi ponechá místnost na malování či kreslení. Musela jsem si poskočit radostí když jsem to vše spatřila.
Chvíli jsem si to vše prohlížela až jsem zamířila do dalších dveří. To už byl můj pokoj.
Byla tam manželská postel vedle které bylo velké okno. Naproti oknu u zdi byla obrovská bílá šatní skříň a vedle ní pracovní stůl s židlí. Na zemi byl malý kulatý bílý koberec kolem kterého už byla jen dřevěná hnědá podlaha. Poté naproti dveřím byly poličky na kterých byly různé svíčky, kytky a tašky. Na horní polici byla usazena velká černá televize. Začala jsem plakat radostí. Tohle musí být sen. Bylo to tak nádherný až jsem nemohla uvěřit že tohle je můj nový domov. Že tady v této posteli se budu každý den budit, že každý den budu hledat v té skříni oblečení a nebo že mě budou budit paprsky z okna bez záclony.
Ihned jsem zavřela za sebou dveře a vybalila si. Vše jsem si dala na nějaké místo. Oblečení do skříně. Na poličky jsem si přidala knihy, do postele jsem přidala plyšáka medvěda a tak dále.

Zítra mě čeká brigáda na kterou se vůbec netěším. Jelikož jsem už dávno vyšla školu, budu si muset najít nějakou práci ale táta mi vždy říká že to počká.
Lehla jsem si do postele. Byla strašně příjemně měkká. Jako kdybyste leželi na obláčcích.
Jelikož jsem se nudila, šla jsem se podívat na mobil. Otevřela jsem instagram kde na mě vyskočila fotka nějakého muže. Zatajila jsem dech. To nemůže být možné.. Nikdy jsem ho neviděla a on se jen tak objeví v mým snu a potom zjistím že opravdu existuje.

Podle názvu účtu se jmenuje.. Joseph Quinn...
Má stejný příjmení jako já, jaká to náhoda.
Dala jsem mu like na tu fotku a projela mu zbytek fotek. Je nádherný...
Proč já se vždy musím zamilovat do celebrit nebo fiktivních postav... Ale když bych se měla zamilovat do někoho koho znám v reálu tak to ne..
Doufám že nejsem jediná..

~~~~~~~~

Zbytek dne jsem už jen buď ležela v mý posteli a koukala se na televizi či mobil a nebo si jen četla.
Bylo už devět hodin a mě čekala horká sprcha.
Došla jsem do koupelny kde jsem se zamkla. Vzala si z jedné poličky tmavě modrý ručník který jsem si dala blízko sprchy.
Svlékla jsem si veškeré oblečení a vlezla dovnitř.
Pustila jsem vodu. Začaly na mě dopadat horké kapky vody uklidňující moji pokožku. Furt jsem nemohla přestat myslet nad ním.. Nad Josephem..
Přemýšlela jsem proč jsem ho měla ve snu i když jsem ho v životě neviděla..
Třeba znamení? Nevím..

Když uběhla půl hodina, vylezla jsem ze sprchy a obmotala kolem sebe ručník. Oblečení jsem dala do koše na prádlo a došla do svého pokoje. Ze skříně jsem si vytáhla nějaké oblečení na spaní. Konkrétně kávově hnědou mikinu a bílé plátěné kraťasy.
Táta má noční takže už tu dávno není. Aspoň od sedmi večer.
Převlékla jsem se. Vypla si lampu a televizi a lehla si do postele.
Tentokrát jsem si na mobilu otevřela YouTube a hádejte kdo tam byl..
Ano, zase on.
Bylo to nějaké interview. Zapla jsem si to a koukala na to. Trvalo to asi devět minut.
Říkal tam něco ve smyslu že 15. Října bude v Londýně kde ho můžou fanoušci spatřit. Jak pěkné.. Bylo na něm vidět že své fanoušky má velmi rád.
Jen se usmál, usmála jsem se taky.. Počkat, proč se usmívám? Měla bych přestat mu podléhat.. Trápí mě že ho nikdy naživo neuvidím.. Jen přes obrazovku.
Video skončilo a já si dala budík na sedmou ráno. Položila jsem si mobil vedle sebe na stůl a přikryla se více peřinou.
Podvolila jsem se snění.. Nebyl to ledajaký sen. Byl to sen o tom že jsem byla na tom setkání o kterém Joseph mluvil..