13.

70 5 0
                                    

Skončila poslední hodina. Zabalila jsem si věci do tašky a vyšla na chodbu ze třídy na angličtinu.
Oliver už s Oscarem a s Joem stáli u zdi a o něčem se bavili.
Oliver byl opřený o zeď, Oscar stál vedle Olivera a Joe byl stejně opřený o zeď jako Oli.
Joseph zvedl hlavu a podíval se směrem k třídě ze které jsem vešla.
Všiml si mě a s úsměvem ke mně přispěchal.
,, Ahoj Sam" řekl vlídně v pevném objetí.
,, Ahoj.. " zašeptala jsem. Přes jeho rameno jsem zahlédla jak na mě Oscar znovu zírá.
Oliver mu cosi říkal ale jemu to bylo jedno.
Jeho pozornost byla na mě.
Znepokojovalo mě to. Chce snad něco? Nebo to je u něj normální?
Joe se odtáhl.
,, Takže půjdeš?" zeptal se s širokým úsměvem na rtech.
,, Jo, nic jiného na práci nemám." řekla jsem a pokusila se o mírný úsměv.
,, Dobře.. " řekl a opatrně mě vzal za ruku. Dovedl mě k Oliverovi s Oscarem.
,, Potvrzeno." řekl šťastně Joe. Oscar jen propaloval pohledem Joeovu ruku spojenou s tou mou.
,, Tak můžeme vyrazit" řekl Oliver a společně jsme vyšli ze školy. Vysmekla jsem se Joeovu sevření a přispěchala k Oliverovi který šel první.
,, Hele, můžu pak s tebou o něčem mluvit?.. " zašeptala jsem. Samozřejmě jsem tím myslela Oscara.
Je to úplné tajemství.
,, Jasně, můžeš si pak sednout vedle mě v autě." dodal.
Za námi se Joe s Oscarem jen tak loudali až to vypadalo, že je za chvíli ztratíme.
,, Potřebuji o samotě.. Kde nebude Oscar a Joe" řekla jsem s nejistotou.
,, Em, zkusím to zařídit. " zamyslel se a poté se usmál abych si s tím nadále nedělala starosti.
Usmála jsem se nazpátek a pokračovala v cestě po Oliverově boku.

Došli jsme k černému cherokee jeepu. Oliver vytáhl klíčky a pípnutím se otevřelo auto.
Joe si sedl dozadu s Oscarem.
,, Pojď. " řekl Joe a ukázal na místo mezi ním a Oscarem.
,, Ne, dobrý, jdu dopředu." mávla jsem rukou a sedla si vedle Olivera.
Oli nastartoval auto a vyjel z parkoviště u školy.

Pozorovala jsem z okna dění okolo. Prohlížela jsem si lidi, auta, domy a všechno dalšího.
Najednou nás předjela tmavě rudá motorka.
Byla nádherná.
Taky bych chtěla mít někdy takovou motorku akorát v černé barvě. Mezitím co jsem přemýšlela nad motorkami, vzadu Joe s Oscarem vedli vášnivý rozhovor. Přes hudbu v rádiu moc neslyším o čem si povídají ale zachytila jsem pár slov.
Devatenáct
5 minut
Nevím
Vodu
Určitě colu, to si piš.

Většinu z toho řekl Joe, jak jinak. Furt mi hlavou vrtá Oscar. Má nějaké trauma a proto nemluví nebo co? Nebo aspoň nemluví se mnou? To se mu hnusím?
Nevím, je to celý tak zamotaný. Třeba ho někdy více poznám.
Stále jsem koukala z okna. Až teď mě došlo že ve zpětném zrcátku je odraz Oscara.
Podívala jsem se na něho.
To mi svým pozorováním nedá pokoj ani v autě? Měl podepřenou bradu hřbetem ruky a zamýšleně si mě prohlížel.
Rozhodla jsem že ho nechám ochutnat svoji vlastní medicínu. Dívala jsem se mu do očí. Přímo jsem ho propalovala.
Až mi z toho nejspíše začaly pálit oči. Díky bohu mě mobil zavibroval a já mohla odtrhnout zrak od té zvláštnosti.
Psal mi nikdo jiný než táta.

T: V kolik tedy přijdeš domů? Psala jsi že se zdržíš.

S: Nevím, asi tak za hodinu, ještě uvidím jak se to protáhne.

Odpověděla jsem a pokračovala ve sledování světa z okna.
,, Tak a jsme tady. " řekl Oliver a zabočil k svítící restauraci.
Zastavil a oddělal si pás.
Joe spěšně opustil auto a obešel ho k mé straně.
Všichni jsme ho jen zmateně pozorovali.
,, Pojďte, slečno." řekl vlídně když mi otevřel dveře a podal mi ruku abych mohla vystoupit.
Jak milé
Jeho ruky jsem se chytla a s úsměvem na rtech vystoupila.
,, Děkuji." řekla jsem ironicky. Joe za mnou zavřel dveře auta. Oliver s Oscarem také vyšli z auta. Všichni jsme poté došli do restaurace a usadili se v boxu pro šest lidí.
Na jedné straně si k oknu sedl Oscar a na druhé zase Oliver.
Hádejte ke komu jsem si asi sedla.
Správně, k Oliverovi.
Joseph si sedl k Oscarovi.
,, Co si dáte? " zeptal se Joe s vřelým úsměvem a skousnutým rtem.
,, Ještě nevím." odpověděla jsem s nejistotou a prohlížela si jídelní lístek.
,, Na sto procent asijské nudle. " odpověděl šťastně Oliver.
,, Dáš si taky?" zeptal se Oli Oscara. Ten jen kývl.
Vedle mě se najednou objevila servírka jako duch. Měla blonďaté vlasy po ramena. Řasy dlouhé až dovy kam a nehty rudé jako krev.
,, Tak co si dnes dáte slečno a pánové?" zeptala se a prohlédla si nás.
,, Špagety s boloňskou omáčkou prosím a jednu plechovku coly." řekla jsem a odložila lístek na stůl.
Všimla jsem si jak Joe se na Oscara usmál ale ten ho jen kopl pod stolem nohou.
,, Au.. " zašeptal Joe směrem k Oscarovi který se více napřímil.
Zřejmě se vsázeli co si dám k pití. Proto jsem zaslechla v autě to slova cola a voda.
Je mi to už jasný.
,, Dobře a vy?" zeptala se ostatních.
,, Jako vždy" řekl Joe. Servírka kývla a pohlédla na Olivera.
,, Asijské nudle s omáčkou a pivo, dvakrát. " řekl s úsměvem. Ten Oliver je velmi pozitivní člověk musím říct..
,,Dobře, hned to bude." řekla a mrkla na mě. Trochu jsem se začervenala jak jsem se zachichotala.
Něco mi přejelo po kotníku na pravé noze. Bylo to něco jako bota.
Nohu jsem stáhla blíže k sobě.
Ale znovu jsem to ucítila. Jak mi pomalu jezdí podrážka nějaké boty po pravé straně kotníku.
Nechápavě jsem se podívala kdo z nich to je.
No kdo jiný asi na mě znovu zírá..
Samozřejmě že Oscar. Určitě to byla jeho bota.
Svraštila jsem jemně obočí, nohu stáhla už úplně k sobě a pohlédla do klína.

Perfect love (Joseph Quinn) Kde žijí příběhy. Začni objevovat