Perfect love (Joseph Quinn)

36.

Další den, další šlichta.
Po mé první scéně ze včera se na to více těším. Joe mi ráno jen oznámil kdy a v kolik bude u mě před domem a to bylo vše. Bylo mezi námi dusno a tím myslím velké dusno..

Když jsem již seděla v jeho autě, hleděla jsem z okna a pozorovala svět kolem. Oba jsme byli hluboko ve svých myšlenkách a nehodlali promluvit ani slůvko.
Když jsme již byli ve studiu, beze slova jsme oba došli do svých salonů se připravit.
To dusno je ještě větší než jsem si myslela že je..

Vešla jsem do svého salónku kde na mě již čekala Grace.
,, Tak co, jak se máš? " zeptala se s krásným úsměvem. Ihned mi pozvedla svojí pozitivitou náladu.
,, Mohlo to být lepší" řekla jsem a sedla si do křesla a podívala se do zrcadla. Takhle hrozně jsem od odjezdu z Paříže nevypadala. Opravdu, tohle všechno mě teď velmi drtí..
,, Co se stalo?" zeptala se smutně Grace a pohladila mě po rameni,, Je to něco společného s Josephem?" zeptala se.
Zamyslela jsem se a ťukala prsty o stůl,, Dá se to tak říct.." šeptla jsem.
,, Ouu řekni mi co se stalo" řekla smutně a přisunula si ke mě židli na kterou si sedla.
,, Hm? " vzala mě za ruku a sledovala mé pocity ve tváři.
,, Včera se něco stalo.." začala jsem,, Byli jsme spolu venku a povídali si o té Eddieho paruce, říkala jsem že je můj sen si na ni sáhnout. Pak jsme byli od sebe velmi blízko a já.. Nevím proč ale najednou jsem se snažila.." nadechla jsem se a vydechla,, Snažila jsem se ho políbit.." dala jsem obličej do dlaní. Stoupla jsem si a začala chodit po místnosti sem a tam.
,, Prostě nevím proč jsem to udělala.. Kdyby nepřišel Jamie.. "
,, Hele.. Člověk dělá chyby, to je součást života ale pokud nad tím budeš furt přemýšlet a něco s tím neuděláš, tak to budeš v sobě pořád dusit." Grace si stoupla a položila své dlaně na mé ramena.
,, Zkus si o tom s ním promluvit.. Třeba to dopadne dobře a zjistíš že má k tobě taky city."
,, Ale já k němu nic necítím.." odbyla jsem. Grace se usmála,, Ale ano, vidím ti to na očích.." řekla sladce,, Vždy když o něm mluvíš tak se červenáš.." uculila se.
,, Cože? Ne to ne"
,, Ale ano, všímám si toho.. Například včera, bavily jsme se o něm a o tom jak mu to jde hrát. Vždy jsi se culila jen jsem se o něm jen zmínila. Neříkej že ne." usmála se a prohlédla si můj obličej,, Jsi opravdu zamilovaná"
Venku byl nějaký zvuk po kterém jsme se obě otočily. Podívaly jsme se na sebe se stejnou otázkou v tváři.
Odposlouchával nás někdo?

Pozn. Autora -
Tento dil je trochu kratsi ale potrebuju to tu ukoncit aby to pro vas bylo napinave. Kazdopadne jakmile zverejnim tuto kapitolu tak jdu psat hned dalsi jelikoz mam dnes spoustu casu. Dekuji vsem co se dostali az sem <3

P.S. Kdyby byly nejake chybky at uz v textu ci v deji, nebo cokoliv co vam neni jasne, dejte klidne vedet do komentaru