Perfect love (Joseph Quinn)

35.

Sam-
Celý večer jsem nad ním přemýšlela. Co jsem to sakra udělala. O co jsem se to snažila. Řekla jsem si, že se lásce budu ztranit jelikož jsem viděla co to udělalo Thomovi.. Kdysi i mě.
Kdyby nebylo Jamieho, nejspíš bych byla po polibku a nejspíš.. bych si to ještě více vyčítala než teď.
Dovy co teď Joe vůbec dělá. Myslí nad tím jako já? Nebo je mu to úplně jedno? Radši to nechci ani vědět. Rozhodla jsem se mu napsat. Třeba něco z jeho zprávy zjistím. Třeba začne o tom všem psát..

S: Díky za dnešek, opravdu jsem si ho velmi užila. Dobrou noc a sladké sny

Začala jsem jednoduše a zírala s očekáváním na obrazovku. Uběhlo jen pár sekund a Joe už odepisoval. Jemně jsem se usmála a čekala.

J: Tobě děkuji, také jsem si ho užil. Dobrou Sam

Můj úsměv mírně povadl když mi napsalo že Joe už není online. Nechce se o tom bavit.. Upřímně.. Kdybych měla začít se bavit o tom já, nejspíš bych to také neudělala. Naprosto ho chápu..

Lehla jsem si na záda s povzdechem a přemýšlela nad tím vším. Nad přítomností, budoucností a i nad minulostí..

,, Nathanieli? " zavolala jsem potom co jsem slyšela ránu ode dveří. Nikdo se neozýval, takže jsem se zvedla a vyšla potichu na chodbu. Rozhlédla jsem se ale nikdo nikde. Rozhodla jsem se proto tedy jít dolu, třeba se vrátil. S úsměvem na rtech jsem přicupitala do kuchyně.
,, Ani nevíš jak jsem se na tebe těšila.. Úplně - " Když jsem ho uviděla, zarazila jsem se. Vypadal jako sériový vrah.. Měl na sobě kapky potu a sem tam nějaký šrámy. Byl ke mě zády a opřený nad umyvadlem. Slyšela jsem jak tekla z kohoutku voda. Nathaniel si vzal trochu vody do dlaní a začal si mýt obličej.
,, Co.. Co se stalo? " zeptala jsem se opatrně,, Ublížil ti někdo?"
,, To tě nemusí zajímat. " odbyl mě jako kus hadru. Nikdy takový ztrohý nebyl..
,, Nath-"
,, Přestaň mlet a jdi zpátky do pokoje! " vyjekl až jsem hrůzou nadskočila. Po zpátky jsem došla ke dveřím od kuchyně až jsem na ně narazila zády. Otevřela jsem je a vyběhla se slzami po schodech do pokoje. Nechápu co to do něho vjelo. Nikdy nebyl ke mě takto.. Zlý? Nejspíš?
Pokud je opravdu takto naštvaný, muselo ho něco velmi rozčílit.
Sedla jsem si do postele a přikryla se dekou a vyčkávala.
Najednou jsem zaslechla jak někdo jde nahoru. Byly to takové ty kroky člověka, který by nejraději zmlátil vše kolem sebe. Mírně třesoucí jsem se v posteli přimáčkla ke zdi a vykukovala zpod přikrývky. Nathaniel rozrazil dveře a rychlým krokem přišel k posteli.
,, Prosím ne" zaskučela jsem ale to už mě držel za nohy a vytáhl mě z postele a hodil na zem jako kus nějakého úlovku z lovu. Ležela jsem na břiše a snažila se vstát ale nešlo to.. Bolelo to.. Moc..
,, Tak ty si budeš takto dovolovat?" zakřičel a kopl do mě.
,, Nic jsem neudělala!" vyjekla jsem se slzami.
Nathaniel se zasmál,, Vážně? Myslíš si že jsem blbej a že to nevím? " sklonil se ke mě a vzal mou tvář do dlaně. Stiskl tak silně až jsem mírně vzlykla nad tou bolestí.
,, Jseš jen děvka.. Proto se teď k tobě budu tak i chovat." řekl a prudce se mnou otočil až jsem ležela na zádech. Můj krk vzal do spárů až jsem se zardousila.
,, Ojela jsi ho?!" zajekl a upřeně sledoval můj obličej.
,, Koho?.." zašeptala jsem.
,, Mého bratra! Koho jiného?!"
Svraštila jsem obočí,, Ne" šeptla jsem a snažila se popadnout dech. Nevím co si to na mě usmyslel ale já nic takového neudělala. Přeci sám ví že miluju jeho a ne nikoho jiného..
,, Nelži! Sám mi to řekl! " zakřičel,, Teď budeš hodná holka a uděláš co ti řeknu." dodal majetnicky a pustil můj krk.
,, Ano? "
,, Ano" vykašlávala jsem a snažila se popadnout dech. Bála jsem se ho.. Hodně.. Nikdy jsem nevěděla že dokáže být takový..
Nathaniel vstal a klidně došel k posteli,, Lehni si na postel. " rozkázal a přitom stál ke mě zády a zíral ven z okna,, Hned."
Vstoupla jsem si a lehla si na postel jak mi sdělil.
Otočil se a došel si před postel. Chvíli sledoval mé tělo. Každý centimetr si prohlížel jako kdyby mě už nikdy neměl vidět. Vyžíval se v té moci kterou nade mnou teď má.
Vylezl si nade mě a políbil mne na krku. Jemně jsem vzdychla.
,, Děvky se nemilují, ty se jen šukají." zašeptal. Kdybych se tak nebála, byla bych už někde jinde. Trochu jsem se třásla ale pokud si toho všiml, nedal to ani trochu znát. Zaslechla jsem rozepínání zipu u kalhot.
Chtěla jsem volat o pomoc či cokoliv ale byl tu on. Mohl by učinit cokoli aby mě nikdo neslyšel.

Zaslechla jsem budík na telefonu. Probudila jsem se a prudce si sedla. Zhluboka a nahlas jsem dýchala a vstřebávala vše co se teď stalo.
Byl to jen sen.. Klid
Podívala jsem se na telefon kde ukazovaly dvě hodiny ráno. Proč mě mobil budí ve dvě ráno když ho nemám tak nastavený? Ale jsem ráda že jsem ve snu neviděla zbytek té zpomínky.. Rozhodla jsem se dojít do koupelny a opláchnout si obličej. Tak jsem i udělala.
Pohlédla jsem na sebe do zrdcadla.

Nemůžu mu věřit.

Josephovi..

Když jsem věřila člověku kterého jsem milovala a myslela si že mu můžu říct cokoliv, stalo se toto. Zradil mě. Jeho bratr si vymyslel to že jsem ho podvedla a od té doby mi začal dělat tyto věci. Před lidma byl na mě hodný, byl takový jako jsem ho potkala, ale v soukromí, kdy jsme byli spolu sami dva, byl takovýhle. Bil mě a někdy dokonce i znásilňoval. Mám z toho trauma.. Vždy jsem se v Paříži bála vykročit z domu po tom, i když vše prasklo a Nathaniela odvedli k soudu. Pak ho ale bohužel propustili za nedostatek důkazů. Táta mi v tom všem pomáhal. Snažil se mi rozumět a chápat mě. Podporoval mě v každou chvíli a já jsem mu za to velmi vděčná.