Perfect love (Joseph Quinn)

32.

Poznámka autora-
Jen chci oznámit že se pomalu blížíme ke konci. Přemýšlím ještě nad nějakým větším zvratem aby to bylo hodně napínavý, tak snad doufám že se mi to povede. Každopádně, za pár dní začíná škola a neuvěřitelně plno testů takže nevím zda na psaní budu mít čas ale budu se snažit.
Děkuji všem co píšou komentáře :)
Moc si vás všech vážím a doufám že budete nadále číst mé příběhy ❤️

Ale teď k samotnému ději.

Pár dní uběhlo a mě začínala škola. Neměla jsem vůbec na ni chuť. Nejradši bych opravdu skočila z okna. Ano, myslím to vážně ale tak jednoduše se z problémů vykroutit nejde.
Vlastně.. Eddiemu se to podařilo. Utekl problému. Tedy jak říkal kdysi Joe, Eddie se vrátí na scénu.

,, V tuto dobu nic nemám, ale asi za týden budu hrát. " řekl a více se naklonil.
,, Slib mi že to nikomu neřekneš, závisí na tom vše. " zašeptal svůdně. Byli jsme od sebe asi jen pár centimetrů což mě jemně znepokojovalo ale i vzrušovalo.
,, Slibuju.. " zašeptala jsem nazpátek a čekala jakou novinu či tajemství mi sdělí.
,, Budu za týden hrát ve Stranger Things.. " zašeptal tak potichu jako kdyby nás někdo pod postelí poslouchal.
,, Ty se vrátíš jako Eddie? " zeptala jsem se plná naděje a radosti.
,, No, dá se to tak říct.. " zašeptal s úsměvem. Nahla jsem se že ho obejmu ale jen jsem vydala tichý stén.
Joe hned zpozorněl a chytl mě za ramena.
,, Pomalu.. Nepospíchej tak.. " řekl a pomohl mi si sednout.
,, Neřekl jsem v jaké formě.. Se vrátím" zašeptal a sklopil pohled.
,, V Eddieho formě.. Ne? " řekla jsem nervózně.
Jen ne jako upír nebo něco podobného. Ne díky, tyhle teorie mě lezou na nervy. Chci normálního Eddieho. Jako byl ve ST4, ne jako upíra.
,, Budu Eddie, to jo, ale ve skutečnosti budu Vecnův špeh.." řekl a s nejistotou pohlédl do mých očí. Musel uvidět v nich to mé zklamání.
,, Ne.." zašeptala jsem. Cítila jsem jak se mi do očí připletly slané slzy.
Cítila jsem velkou bolest v srdci. Jako kdyby Joe vzal nůž a probodl jej.
Kroutila jsem hlavou ve znaku nesouhlasu.
,, Ne nemůže se vrátit jako tohle.." zašeptala jsem pod vlnami slz.
Joe mě na to ihned objal.

Vehnala mi ta zpomínka do očí slzy. Bylo to pro mě jako kdybych v tom světě žila a zjistila že se vrátí můj Eddie akorát ne takový, jaký kdysi byl.

,, Promiň, neměl jsem ti to říkat.. " zašeptal smutně. Hlavou jsem se zavrtala do jeho ramene. Voněl krásně. Jeho vůně mě vždy zklidní. Jako třeba v této situaci.
,, Tohle nemůžeš dopustit, Joe.. " řekla jsem do jeho ramene a smáčela jeho černé triko svými slzami.
,, Je mi to líto ale už je napsaný script atd.. Nemohl jsem s tím nic udělat.." řekl.
,, Ale já chci starého Eddieho. Toho usměvajícího skvělého Eddiho kterého miluji.. " zašeptala jsem a popotáhla.
,, Ty ho miluješ? " zeptal se. Jednou rukou mě hladil po zádech a jednu měl v mých vlasech a jemně je hladil.
,, Kdo ne.." zašeptala jsem a trochu se hystericky zasmála. Bylo to krátký a plný utrpení.

Začal mi zběsile vibrovat mobil. Z mé mysli jsem se probudila a rychle po něm sáhla.
Volal mi Joe, co asi potřebuje..
Nadechla jsem se a zvedla telefon.
,, Ano?" promluvila jsem a čekala.
,, Ahoj Sam, hele, mám takovou neobvyklou otázku.." řekl.
,, Jakou? " znérvózněla jsem a začala si kousat kůži u nehtů.
,, Chtěla jsi někdy být v nějakém filmu?"
Ztrnula jsem. Je to můj velký sen už odmalička. Vždy jsem si hrála na to jak jsem slavná celebrita a všichni na mě dělají edity.
,, Vždycky" odpověděla jsem.
,,Tak teď máš šanci.. Hledají se nějací lidé do Stranger Things 5 jako křoví. " odpověděl.
,, Křoví?"
,, Jo, to jsou ti kteří vlastně třeba jen někde sedí a jsou v pozadí scény. "
Sice tohle není přesně to co jsem chtěla ale kdo by nechtěl být ve Stranger Things? I jen jako křoví?
,, Chceš?" zeptal se nadějně,, Jinak bychom se teď skoro vůbec nevídali." dodal aby mě přesvědčil.
,, Samozřejmě, přijímám. Kdy mám přijít?"
,, Už zítra, ve škole to potom zařídíme abys nemusela v průběhu natáčení chodit do školy jako jsem to nemusel já. Podle řádu to povolit musí. " objasnil.
,, Dobře, co si mám vzít a kam mám dojít? " zeptala jsem se. Chtěla jsem vědět vše přesně jelikož jsem schopná pokazit cokoliv jen jde.
,, Vem si jen nějaké normální oblečení, zítra v dvanáct tě vyzvednu před tvým domem. Dobře? "
,, Jasně tati" zavtipkovala jsem. Joe se roztomile zasmál a jak ho znám, zakroutil by nade mnou hlavou.
Každopádně jsem velmi ráda že do té školy vlastně ani nemusím. Bylo to pro mě jako osvobození.
,, Tak se prozatím měj Sam" řekl tiše.
,, Ty taky " vypla jsem hovor a s úsměvem jsem si lehla na záda. Kdybyste mě viděli, jasně by jste řekli že vypadám jak sjetá. Možná jo..
Možná tím že budu vídat Joea skoro každý den jsem..
Možná něčím co k němu cítím..
Možná se někdy stane, že opravdu přijmu ty city k němu a označím to jako láska..