Perfect love (Joseph Quinn)

14.

Další den ve škole nebyl ničím zajímavý. Párkrát jsem seděla vedle Joea, párkrát zase vedle Olivera. Ale nikdy vedle Oscara, já taky ani nepočítám že by si kdy chtěl se mnou sednout jelikož vždy ve třídě byl první. Takže si mohl vybrat kde chce sedět. Popravdě, ani bych si k němu nechtěla sednout, jen kdybych musela.
Jestli se mi snaží dostat do hlavy, tak mu to celkem úspěšně jde.
Bože..

Když skončila poslední hodina, já procházela chodbou školy a mířila si to ven.
Jen jsem vyšla, zahlédla jsem černý jeep zastavený hned naproti dveřím.
Mírně jsem se pousmála vydala se tam. Z okénka vykukoval Joe s úsměvem na rtech.
,, Ahoj, Sam. " řekl Joseph a pozoroval mě jak otevírám dveře spolujezdce.
,, Čauves." usmála jsem se a sedla si vedle Olivera.
,, Zdar, Jak to šlo? " zeptal se Oli a sledoval jak si zapínám pás.
,, Jo šlo to.. Málem jsem byla po škole." pochlubila jsem se a zahleděla se před sebe.
Joe se vzadu zachichotal a já se na něj otočila.
,, Co ti připadá vtipný? " řekla jsem naštvaně ale neubránila jsem se úsměvu.
,, Nic, nic" řekl rozesmátý Joe a mávl nad tím rukou.
,, Přišla jsem později na hodinu jelikož mě jeden nejmenovaný debílek s hnědými kudrnatými vlasy který má jméno Joe zavřel na záchodech a já nemohla ven." řekla jsem když jsem se otočila zpět.
Oliver se zasmál ale není jediný kdo se také zasmál.
I Oscar.
Slyšela jsem zezadu jeho tichý smích.
Otočila jsem hlavu abych viděla na Joea který se smál a poté Oscara který měl jemně skřivené rty ve znaku úsměvu.
,, Křičela jsem ať mě pustí ale on si pán v klidu odešel na hodinu a nechal mě tam, parchant." to poslední slovo jsem spíše zašeptala. Oliver se rozesmál ještě více.
,, No prosím.. Nemusel jsem tedy o hodině říkat že jsi šla na záchod a nevrátila se." řekl Joe a mírně se naklonil dopředu,, Jinak bys tam pak byla celou hodinu. " dodal.
,, Uvidíš jakou udělá odplatu. " řekl Oliver a naklonil se ke mě.
,, Klidně pomůžu.." zašeptal s úsměvem a mrkl. Uchechtla jsem se.
,, Můžeme už jet? Nebo tu budem stát do zítra?" řekla jsem mírně otráveně. Ať už to mám za sebou.

Oliver řídil a hleděl na cestu před námi. Já a Joe jsme pozorovali krajinu za okny. Joseph sedí za mnou takže ho ve zpětném zrcádku vidím. Ale zjistit co dělá Oscar se mi nechtělo. Chtěla jsem být v mých myšlenkách a vychutnávat si tu hudbu kterou Oliver pustil do rádia. Na můj vkus to bylo celkem nahlas ale dodávalo to lepší vibe. Ta písnička se mi velmi líbila. Měla něco do sebe. Také se k ní vytvářely dobře fake scénáře.
,, Jak se jmenuje ta songa? " zvýšila jsem hlas aby mě Oliver slyšel.
,, Sonne od Rammsteina" řekl Oliver ,, Oscarova nej songa" dodal s úsměvem ,, Líbí se ti? " zeptal se.
Kývla jsem na znak ano.
Nejspíš tuhle songu budu poslouchat ještě hodněkrát..
,, Miluju ten refrén" zakřičela jsem ještě přes hlasitou hudbu.
,, To asi každý " odpověděl Joe zezadu.
,, Oscar má ještě i rád Du hast" dodal Joe. Jestli tohle je Oscarova taste in music, máme ji stejnou.
Hudba kde je elektrická kytara je něco jiného.
Avšak já mám dva typy hudby co se mi líbí, a to jsou většinou songy kde se zahrnují kytary a nebo něco jako zpívá Lana Del Rey. Já vím, úplně odlišný. Dříve jsem hlavně poslouchala metal a phonk kvůli těžkým chvílím v mém životě. Musím říct že mě to celkem schopilo.
Phonk poslouchám až dodnes.

Povšimla jsem si co ta hudba dělá s Oliverem. Když byl refrén, jel rychleji. Popravdě jsem se chvilkami bála abysme se nevybourali ale Oli vypadá v řízení velmi zručně.
,, Tak jsme tady" řekl Oliver když hudba ustála a my stáli před jedním domem.
Měl bílou fasádu a černou střechu. Byl nějak tak velký jako je ten náš.

Oliver klíčky otevřel dveře a vstoupil s námi za zády dovnitř. Když jsem vešla s Joem, Oscar zavřel za námi dveře a poté jsme všichni následovali Olivera do obýváku.
Byla tam velká černá sametová sedačka a před ní dřevěný stolek.
Každý se někam posadil, já ještě přemýšlela kam si sednu já.
Joe to zpozoroval a poplácal dlaní vedle sebe.
Usadila jsem se vedle něho a přitáhla si nohy do objetí a položila si hlavu na kolena.
Joseph se ke mě s menším úsměvem naklonil.
,, Budeš hrát? " zašeptal a podíval se mi do očí. Zahlédla jsem tam jiskřičky,, Budeme hrát jen nějaké easy hry." dodal a více se ke mě přisunul.
,, Hraješ nějaký hry? " zeptal se Oliver když Joe chtěl také něco říct.
,, No.. Někdy" pravda ale byla že hry hraju skoro pořád. Ať už to je lolko či jiné podobné hry tomuto typu.
,, A co? " zeptal se ještě Oli. Joe se v té chvíli odtáhl jelikož mu došlo že se mě na jeho otázku zřejmě nezeptá.
,, No, hlavně týmový hry. Jdou mi nejvíce.. Třeba lolko" navrhla jsem. Oliver který zrovna pil alkohol ze skleničky se málem zardousil a Joe se zarazil a povytáhl obočí. Jen Oscar si mě prohlížel tím způsobem, jako kdyby byl na mě hrdý. Dokonce se mírně pousmál.
,, L-Lolko? " zakoktal Joe. Oscar pomohl Oliverovi s kašlem.
,,No..jo? Je to něco špatného?" zeptala jsem se nejistě. Byla jsem nervózní, buď to že hraju lolko znamená že jsem totální dítě a nebo hustý člověk.
Joe si lokl ze své sklenice alka a nadechl se.
,, Jaký máš level?" zeptal se.
Nohy jsem spustila na zem a začala si dlaně otírat o stehna. Všichni mě jen upřeně sledovali a čekali na moji odpověď.
,, 10 000" dodala jsem.
,,Hustý.. " vydechl Oliver s úsměvem.
,, Já mám 5 stovek" zasmál se Joe a opřel se o opěradlo.

Asi hodina uplynula a já tam jen seděla a popíjela alkohol který mi Joe nalil do sklenice. Byl velmi pálivý a palčivý ale mě to nevadilo. Cítila jsem se krásně a to je oč tu běží. Cítila jsem se jako kdybych měla za chvíli měla ztratit sebekontrolu, spadnout na zem
a nikdy se už neprobudit. Všichni tři si povídali ale já je skoro neslyšela. Vlastně jsem párkrát zaslechla že v jejich konverzaci padlo mé jméno ale nijak jsem to neřešila.
Z ničeho nic moje prsty ztěžkly a já sklenici pustila na zem kde se rozbila na plno kousků. Všichni odvrátili pohled od televize.
,, Sam? " zašeptal Joe a položil jednu dlaň na moje záda. Ucukla jsem. Začaly se mi vracet zpomýnky. Najednou jsem cítila tu zradu po celém těle a zapíchlou v mém srdci. Zpomněla jsem si na tu bolest a tu nenávist, i na ty slova které jsem si jednou vyslovila.
Už nikdy nebudu věřit mužům.
Nikdy.
Tělo mě povadlo a ztěžklo. Prudce jsem se slzami v očích vstala.
,, Sam? Co se děje? " vstal Joe a uchopil můj obličej do dlaní s ustrašeným pohledem.
Vysmekla jsem se mu a ustoupila o krok vzad.
Viděla jsem ho před sebou. Byl to on.
Te jeho hnusné blonďaté vlasy a modré oči. Ten jeho úsměv ze kterého se mi dělalo na zvracení.
Vždy se tak na mě usmíval. Nutil mě tím uvěřit.
,, Nedotýkej se mě!" vyjekla jsem když mě chtěl Joe vzít za paži.
Oscar vstal a došel za záda Joea a pozoroval celou situaci. Oliver ho napodobyl.
,, Říkala jsem ať za mnou nechodíš." řekla jsem a trochu se zakymácela.
Oscar jemně mrkl na Olivera a on na něj mrkl zpátky. Poté Oscar někam zmizel.
,, Proč jsi to udělal?" začala jsem více hystericky brečet. U toho jsem z malého stolku zahlédla skleněné lahve a jednu z nich uchopila a naklonila Josephovým směrem.
,, Jsi hajzl.." zašeptala jsem pod vlnami slz,, Jsi hajzl! Jsi hajzl!-" uprostřed toho se mi zlomil hlas. V tu chvíli jsem se chtěla vrhnout po Joeovi ale někdo mě zezadu chytl za pas a táhl mě k sobě. Vyjekla jsem a snažila se vzepřít. Úplně jsem zapomněla že jsem předtím stála zády ke kuchyni. Oscar nejspíše vyšel odtamtud a vzal za pas a někam mě táhl.
Položil mě na zem. Snažila jsem se vysmeknout. Musela jsem vypadat jako zvíře..
Chtěla jsem mu ukázat co je zač. Chtěla jsem aby prožil to největší utrpení svého života.
,, Joe! " zakřičel najednou Oscar směrem k nim a poté se otočil zpátky na mě,, Dlouho ji neudržím!" dodal spěšně. Oliver přispěchal a nohou odkopl láhev od mé ruky po které jsem se natahovala. Ještě chvíli, měla bych ji v ruce a mohla ji po něm hodit.
Joe ke me kleknul rychlostí blesku a pomohl Oscarovi mě držet.
Své svaly v těle jsem povolila pod konejšivým hlasem který mířil z Joeových úst.
,, Už dobrý.. " zašeptal sladce Joe. Oscar byl nade mnou a držel mé zápěstí nad hlavou na zemi. Musela jsem se hystericky zasmát nad tím dvojsmyslem ale potom to přešlo v pláč.
Oscar mě opatrně pustil a slezl ze mě.
Joe mě hned vzal do objetí.
,, Už je to dobrý.. Ššš.. " šeptal do mých vlasů.
Pod návalem stresu jsem pomalu padala do bezvědomí.
,, Musí za to zaplatit.." šeptla jsem do jeho ramene.
,, Kdo? " zeptal se Oliver který ustrašeně postavál vedle zkleslého Oscara.
,, On.." zašeptala jsem a nechtěně pohlédla na Oscara. Nemyslela jsem něho, jen můj zrak ho chtěl znovu spatřit jako kdyby se ho nemohl nabažit. Oliver se otočil na Oscara který mezi náma nervózně těkal pohledem.
Poté jsem už upadla do bezvědomí.

V hlavě jsem cítila jemný šepot i když to znělo jako velká hádka.
,, Co jsi jí udělal?! " šeptl někdo.
,, Nic! Nevím o čem to mluvila! Vždyť jsem ji nedávno viděl poprvé!" zašeptal někdo další.
,, Nekecej" zasmál se nějaký člověk. Krátce po tom jsem zaslechla padající věci a další hádky ale bylo to jako kdyby se to všechno ztrácelo v dáli.
Bylo to flustrující.