Perfect love (Joseph Quinn)

21.

Zpátky v přítomnosti.

Sam~

Poslední moje zpomínky na tu chvíli když jsem upadla do nevědomí jsou jen matné.
Pamatuji si jen že mezi sebou horlivě nesli konverzaci a poté mě někdo měl v náručí. Vůni jsem znala ale vůbec jsem si nemohla zpomenout kdo takto voní.

Cítila jsem kolem sebe jemné hedvábí které vonělo jako kdyby se nedávno vytáhlo z pračky. Celý ten pocit byl nebeský. Přetáhla jsem přes sebe huňatou deku a snažila se usnout. Byla jsem tak unavená..
Po zádech mě jela ruka až k pasu kde zůstala nehybně ležet. Někdo leží za mými zády. Kdo to ale je?

Mohl to být jen Oliver nebo Oscar.. Nebo táta..
Nebo.. Ne, Joe určitě ne. Sice včera přijel k Oliverovi kde jsem s ním poté mluvila.. Prostě jen doufám že to on není.
Nemám na něj vůbec náladu.
,, Sam? " zašeptal ten někdo za mými zády. Byla jsem tak unavená že jsem ani podle hlasu nepoznala kdo to právě hovoří.
,, Mm.." zamumlala jsem a dále jemně oddechovala pod dekou.
,, Už je jedenáct.. " podotkl. S námahou jsem se otočila směrem k němu a sundala si ze hlavy deku.
Byl to on..
Ovšemže.
Joe, proč mě nenecháš na chvíli být sama?
Proč mi to nedovolíš?
,,Kde to jsem? " zeptala jsem se a očima kroužila po pokoji.
,, U mě doma.. V posteli. " dodal Joe. Vystřelila jsem do sedu a přitom se mi zamotala hlava.
,, Pomalu" bleskově mě napodobyl a chytl za ramena.
,, Byla jsi totálně na mol, potřebuješ se ještě více prospat. " rozkázal mi a snažil se mě položit.
,, Tak proč jsi mě budil?" zeptala jsem se a naštvaně na něj pohlédla.
,, Byla jsi už napůl zbuzená.. Jen jsem to dokončil. " řekl a podíval se do svého klína kde měl položené ruce.
,, Co tu dělám? A proč jsi mě nedovezl domů? A proč - "
,, Počkej.. Pomalu, dobře?" přerušil mě.
,, Takže.. Dovezl jsem tě sem protože jsi byla totálně na mol, jak jsem již řekl.. A také kvůli něčemu.. Potřebuji si promluvit. " dořekl svůj referát a více se natočil mým směrem.
,, Chci si promluvit o tom co jsi mi včera řekla.. " zašeptal,, Vím že jsi byla opilá ale jak jsem už dříve poznal.. Lidé když jsou opilí říkají pravdu kterou by nikdy nechtěli vyslovit. " zahleděl se mi do očí. Cítila jsem tlak na hrudi. Vím že mu nemůžu říct svou žárlivost.
Nemůžu mu říct co jsem za bolest cítila když jsem zjistila že se do ní zamiloval a že žárlím na její vzhled. Já jsem oproti ní troska. Troska co pije s kamarády a pak se chová jak psychopat.
,,Jestli mi to nechceš říct.. Nevadí mi to. Ale pokud ano, víš že se nebudu zlobit. " utěšil mě a chytl mě za jednu třesoucí se dlaň.
,, Já.." začala jsem,, To je jedno.. " svraštila jsem obočí a pohlédla do klína na jeho ruku která se o můj hřbet ruky otírala palcem.
,, Neříkej mi to.. Pokud nechceš." šeptl do prázdna.
,, Nechci. " odpověděla jsem.
,, Můžu o něco požádat? " vzhlédla jsem na něj s ustaraným pohledem.
,, Jistě" řekl a vyčkával.
,, Obejmeš mě? Prosím.. " řekla jsem. Jemně jsem se červenala. Cítila jsem to teplo v tváři ale snažila jsem se zachovat smutnou a klidnou tvář.
Joe se usmál a vtáhl  mě do velkého objetí. Zamuchlala jsem se do jeho ramene a nasávala jeho vůni. Takhle přesně voněl ten člověk co mě včera večer nesl v náručí.
Byl to Joe.