Perfect love (Joseph Quinn)

15.

Kolem svého těla jsem cítila jemné a hladké hedvábí. Zaslechla jsem uklidňující píseň ptáků a suštění listí.
Ucítila jsem vůni. Tu velmi dobře znám.
Pootevřela jsem oči. Vedle mě ležel Joseph opřený o pravý loket a zamyšleně mě pozoroval.
Porozhlédla jsem se po pokoji. Ten pokoj jsem v životě ještě neviděla. Byl tak čistě bílý a puntičkářský. Vše mělo své místo. Celé to tu bylo takové jako na obláčcích.
,, Kde to jsem?.. " zeptala jsem se šeptem a podívala se zpátky na Joea.
Naladil své hlasivky,, U Oscara v pokoji.." řekl.
,, Jakto? " zeptala jsem se ve snaze si vzpomenout co se stalo. Mé myšlenky měly prázdné místa které se mi teď vůbec nepodařila najít.
,, Ty si to nepamatuješ?" zeptal se Joe a sedl si. Napodobyla jsem ho a zakroutila hlavou.
,, Pila jsi alko a potom jsi tu sklenici pustila na zem a pak jsi křičela něco že se tě nemám dotknout." vzdychl a zadíval se do klína,, Pak jsi křičela : proč jsem za tebou chodil a proč jsem to udělal.. Poté jsi furt zasebou křičela že jsem hajzl. Potom tě Oscar ze zadu vzal za pas a dotáhl do kuchyně kde tě položil na zem a snažil se tě udržet. Nikdy bych neřekl že budeš mít takovou sílu.. " jemně se zasmál a pokračoval,, Chtěla jsi po mě hodit láhev ale Oliver ji od tebe odkopl stranou.. Musím říct, celkem ses rvala jak zvíře.
Pak jsi přestala a začala se smát a potom brečet. Vzal jsem tě do objetí. Říkala jsi že musí za to zaplatit a přitom ses dívala na Oscara.. Takže.. " nadechl se a starostlivě zabodl svůj zrak do mých očí.
,, Co ti udělal?" zeptal se. Znělo to jako příkaz abych řekla odpověď.
,, Nic" šeptla jsem.
,, Moc dobře víš že opilí lidé většinou říkají vždy to co by nikdy neřekli jelikož je to v nich zavřené. " řekl jemně naštvaně.
,, Říkám.. Že.. Nic.. Mi neudělal." řekla jsem a probodla ho pohledem.
Přimhouřil oči jako kdyby se ve mě snažil najít pravdu.
,, On ne.. Někdo jiný.. " zašeptala jsem a podívala se do klína. Cítila jsem jak Joe povolil své napjaté svaly.
Nahnul hlavu na stranu aby mi lépe viděl do obličeje.
,, Jednou.. Se něco stalo.." šeptla jsem a pevně zavřela víčka.
,, Nemusíš mi to říkat pokud se na to necítíš.." řekl a uchopil mě za ruku.
,,To je dobrý .." řekla jsem a otevřela oči.
,, Jednou když mi bylo asi šestnáct jsem poznala jednoho muže. Jmenoval se Nathan. Byl sice starší ale my si velmi rozuměli, jako kdybychom byli ve stejném věku. Přesněji bylo mu o devět let více. Měla jsem ho velmi ráda a myslela jsem, že i on mě.." Řekla jsem a popotáhla. Joe mě naslouchal, nepřerušoval.
Vypadal že ho to i zajímá.
,, Chodili jsme spolu do kaváren, obchodů, na párty a i do lesů kde se to vlastně vše zvrtlo..
Jeli jsme jednou do lesa na kraji Paříže, nikdo nikde nebyl ale neřešila jsem to. Potom v hloubi lesa, kdy jsme byli daleko od civilizace, mě napadl.
Došlo to tak daleko že mě i znásilnil a uhodil. Upadla jsem tam do bezvědomí.." zlomil se mi hlas. Klepaly se mi ruce a nohy. Vlastně celé tělo se mi třáslo.
,, Pak jsem se probudila v nemocnici.. Čekala jsem až ho dopadnou ale táhlo se to a doteď ho nenašli.. To proto jsme se také přestěhovali, bála jsem se že mě někde znovu napadne a tentokrát bych to už nepřežila.. " dodala jsem a začala ještě více brečet. Joseph mě pevně objal.
,, Máš pravdu.. Je to hajzl.." řekl do mých vlasů. Objala jsem ho pevněji.
,, To jak jsme se viděli v létě bylo rok předtím než jsem přiletěla s tátou do Anglie. Všude jsem chodila s někým. Vyhýbala jsem se každému muži jako kdyby to byl parazit.." vzlykla jsem a více se zavrtala do jeho objetí.
,, Chápu.. Musela jsi ztratit důvěru k mužům.." zamyslel se nahlas. Zabroukla jsem v souhlas. Přes jeho rameno jsem viděla pootevřené dveře a za nimi stín. Došlo mi že nás někdo celou tu dobu poslouchal a pošeptala jsem to Joeovi do ucha. Kývl a odvrátil se.
Někdo náhle zaťukal.
Ve dveřích se objevil Oscar s táckem na kterém bylo jídlo. Ihned za ním přispěchal Oliver a nějakou taškou.
,, Ahoj, jak se cítíš? " zeptal se Oliver a položil tašku k posteli.
,, Je to lepší.." mezitím jsem pozorovala Oscara jak mi dává tác do klína. Bylo vidět lítost v jeho očích. Zřejmě to on byl kdo stál tajně za dveřmi a poslouchal dění uvnitř.