Perfect love (Joseph Quinn)

8.

Když mi skončila směna, vyrazila jsem domů kde na mě čekal opět táta.
,, Ahoj tati, jak to šlo? " zeptala jsem se s úsměvem a zula si boty.
,, Ahoj, jo dobrý, co ty?" zvýšil hlas abych ho z obýváku slyšela.
,, Asi stejně " odpověděla jsem klidně když jsem došla za ním do obýváku. Sedla jsem si na velkou šedou sedačku a opřela se.
,, Potřeboval bych s tebou mluvit Sam" řekl a odtrhl zrak z televize na mě.
,, Jo jasně " usmála jsem se a více se natočila směrem k němu.
,, Víš, nepřestěhovali jsme se sem jen kvůli mé práci, je to i z jiného důvodu" řekl a promnul si prsty na rukou.
,, A z jakého jiného? " řekla jsem trochu zaraženě.
,, Přemýšlel jsem jestli bych tě dal na vysokou." řekl a zvážněl.
,, Ale to už je pozdě ne? " zeptala jsem se.
,, Navíc teď se úplně necítím na nějaké přemýšlení nad tím kdy budu z čeho psát a abych měla za jedna.." řekla jsem. Doufám že ho nějak přesvědčím abych na nějakou vysokou nešla. Jsem ráda že mám brigádu a náladu na školu fakt nemám.
Ne.
,, Já vím, ale našel jsem školu tu poblíž která by tě klidně vzala." řekl táta.
,, Třeba si tam najdeš nějaké další kamarády" řekl s nadějí v hlase.
,, Mám Thomase, ten mi stačí. " řekla jsem a už chtěla naštvaně vstát.
,, Rozmysli si to prosím tě, budeš mít navíc když půjdeš na výšku" řekl. To jsem už od něj odvrátila pohled a mířila si to do svého pokoje.
Zabouchla jsem za sebou dveře a hupla do postele.
Já a vysoká?
Nikdy.
Ne to nejde dohromady, v žádným případě. Vysoká je to poslední co teď chci ve svém čase dělat. Jsem velmi ráda že jsem se vykopala ze střední s pár trojkama - přesněji byly jen dvě, já vím, jsem šprtka, no a co.
Užila jsem si dost toho stresu, teď chci být volná, ne tahaná řetězy Vysoké školy.
Vím že bych si tam našla nějaké kamarády ale o to já nestojím. Stejně bych na ně ani neměla čas jak se tak znám. Díky práci v knihovně mám času habaďej. Mám dokonce i čas kdy se nudím.
Ale když je škola, nudím se jen tak maximálně ve snu.
Na jakou školu by mě to vlastně poslal? Nevím, zeptám se ho na to později. Nechápu proč mi to neřekl dříve. To bych tu ani nebyla.
To bych vlastně nepoznala Thomase s Joem..
To mi nedošlo..

~

Jelikož mě žaludek poprosil o jídlo, zvedla jsem se z mé vyhřáté postele a došla po špičkách do kuchyně kde se svítilo jen ledkami.
Natočila jsem si sklenici studené vody kterou jsem zalila chryzantémy v truhlíku u okna. Vím, teď už nijak nikde nerostou ale táta je někde zázračně sehnal, nebo ti co předělávali dům? Nevím.. Sklenici jsem poté vypláchla, utřela a vrátila zpět do skříňky. Zapla jsem kávovar a udělala si latte.
Opřela jsem se zády o kuchyňskou linku a začala popíjet z hrnku kávu.
S mým potěšením do kuchyně dorazil i táta.
Protočila jsem panenky a otočila se k lince čelem.
Táta zapnul kávovar a nechal si uvařit turka.
Fuj, je to plný kofeinu. Já radši něco měkčího. Něco jako tohle skvělé  neodolatelné latte.
,, Už ses rozmyslela? " prolomil najednou táta to ticho mezi námi.
Zakývala jsem hlavou na nesouhlas a nadále pila svoji kávu v bílém hrnku se slovy : Slay all day
Ten hrnek mi dala minulý rok moje kamarádka Jull. Neboli ta holka se zúčastnila mého prvního shledání s Josephem, ve Francii.
Když jsem od ní ten hrnek na vánoce dostala, brečela jsem smíchy. Přesně věděla můj vkus. Je to celkem trapný ale mě se ten hrnek líbí, navíc to je jediný co mi po ní zůstalo. Až na náramek který spolu sdílíme. Jsou to dva náramky, jeden mám já a jeden ona. Na tom mém je hvězda a na tom jejím je obrys té hvězdy co mám já takže skvěle do sebe padnou.
Od té doby co jsem odjela z Francie jsem ji ani nenapsala ani nezavolala.
Tohle jsou dvě věci které mi zbyly. Jen náramek a vtipný hrníček.
,, Já ti nevím jestli se mi na nějakou výšku chce" řekla jsem a usrkla si trochu latte.
,, Bude to mít své mínusy a plusy" řekla jsem a zakoukala jsem se před sebe. Položila jsem prázdný hrnek do dřezu. Táta si vzal hrnek kafe a napil se jeden lok.
Polknul. ,, Ale má to i své výhody, třeba v práci, " poukázal na mě prstem,, Můžeš být třeba manažerka" řekl.
,, Ale já nechci být manažerka? "  řekla jsem a povytáhla obočí.
,, A co by jsi chtěla být? Knihkupkyně?" zeptal se a opřel se zády o linku. Napodobyla jsem ho.
Věděla jsem že moje odpověď ho zarazí ale kdo nedělá práci kterou vystudoval na střední?
,, Chtěla bych být herečkou. " řekla jsem a vydechla. Podívala jsem se na něho.
Zíral na mě.
,, Ale k tomu potřebuješ vysokou" řekl a napil se kafe.
,, Jo i ne" řekla jsem.
,, Mě je to jedno, ale když tam půjdeš budu mít radost. " řekl a se sklopenou hlavou došel zpátky do obýváku.
Možná se rozhodnu že půjdu, ale spíše ne. Jak jsem již řekla.
Vysoká a já nejde dohromady a toho se budu držet.