Je čtvrtek dnes v jednu letíme je deset já nejsem zabalená a musím se osprchovat. Takže jsem vylezla z postele celá rozcuchaná a mířila jsem si to hned ke koupelně.
,,Mami kde mám ten kufr!" křičím na mamku od schodů. ,,Tam kde jsis ho dala naposled."
Wow to jsem fakt nevěděla. Pomyslím si.
Vracím se do svého pokoje dál hledat svůj černý velký kufr. ,,Na tady máš." přijde Charlie s mým kufrem. ,,Kde jsi ho sakra vzal?" zeptám se ho naštvaně. Charlie pokrčí rameny a jde do svého pokoje. Do kufru jsi dám svoje černé rifle, modré rifle riflí není nikdy dost ještě bílé rifle. Ucítila jsem na sobě něčí pohled tak jsem se hned podívala kdo to je.,,Ahoj tati, potřebuješ něco?" ,,Jo nesu ti dresy." ,,Moc díky málem bych zapomněla. A mám to VIP místo že jo?" ,,Jasně." ,,Díky." táta už zase šel pryč. Dresy jsem měla sladěné s barvou týmu za který táta hrál ty jsem si dala hned nahoru, protože je budu nosit pořád.
************************************
Hotovo prohlásila jsem po půl hodině balení. ,,Oběd Claud řekni to aji Charliemu." volala Grace. Šla jsem po chodbě k Charliemu a slyšela jsem jak jsi tam s někým povídá musela jsem odposlouchávat jako hodná sestra.
,,MY se vrátíme až příští týden."
,,Jasně že ti pošlu fotky."
,,A budu psát každý den."
,,Už musím Zlato."
,,Pa."
Umm Zlato, Charlie.
Neslyšela jsem ty kroky které šli ke dveřím. ,,Claudie co tu děláš?" zeptal se hodně překvapený Charlie. ,,Umm ubdivuji ten obraz." ukázala jsem na dost drahý obraz a jediný obraz na chodbě. ,,Zajímavé." zazubila jsem se a rychle šla na oběd.,,Co to je?" ,,To je rozmyxovany tuňák." odpověděla Grace. ,,Na přání maminky." šeptla mi do ucha. Já udělala nespokojený výraz a vydličkou se v tom vrtala. ,,Claud jez! Podívej se na Charlieho." napomenula mě mamka. Podívala jsem se na Charlieho který vypadal že se za chvíli pozvrací. ,,Mami já nemám hlad." mamka povytáhla obočí. ,,Přeci jsem ti říkala že se těším na ten sendvič v letadle." ,,Fakt?" ,,Jo pamatuješ?",,Tak dobře. Podej mi tvoji porci." s radostí jsem ji podala své jídlo jestli se tomu tak dá říkat a šla se rozloučit se zvířaty.
,,Tak ahoj zlatíčka." přiběhli za mnou všechny fenky a sbalili mě na zem. ,,Ale notak!" začali mi veselé olizovat obličej. Až jsem se dostala že země tak jsem je pohladila a běžela zpátky domů. ,,Ahoj kocourku." hladila jsem Garfielda po hlavičce. ,,Tak pa." políbila jsem ho a utíkala dál. ,,Ahoj Grace zítra mají dovézt akvárium ty je jen pohlídáš oni udělají vše ostatní a ve středu příští středu tak dovezou ryby, ale nevím kdy." ,,Dobře provedu." ,,Díky." zamávala jsem ji na rozloučenou a šla do taxi.
,,Tak teď řady na letišti." usměje se máma. ,,Tati kde na nás čekají ostatní?" ,,Na letišti." ,,To jsem čekala." ,,Kdo se moc ptá moc se dozví." protočila jsem očima.
,,Už jsme tady." řekla mamka a já vystupovala s taxíka. ,,Děkuji." mamka něco povídala taxikářovi. ,,Vemte si kufry a jděte do řady." poslechli jsme a utíkali do řady.
,,Je tady řada jak vždy." stěžoval si Charlie. ,,Už jsme tady." ,,Po půl hodině." dodal Charlie. ,,Chceš zůstat doma." ,,Ne v poho." zazubil se Charlie. ,,Už budeme na řadě." ,,Tati kde jsou ostatní?" ,,Někteří jsou na cestě někteří po kontrole někteří letí z jiné země." ,,Aha a trenér?" ,,Ten letí z Francie." ,,Okey." ,,Vy jste na to soukromé letadlo?" ,,Ano na jméno Messi." ,,Ano prosím jdejte tady zavazadla." všichni jsme dali na pás zavazadla. A šli na kontrolu.Prošla jsem bránou která tě skenuje a pípá pokud něco máš železného nebo kovového. Já jsem naštěstí prošla. A všichni ostatní také.
,,Tak letí nám to za půl hodiny takže co budeme dělat?" ,,Já jdu na záchod." ozvala jsem se, protože tátu obklopovalo milion lidí. ,,Běž." řekla máma.
Šla jsem na záchody umyla si ruky upravila vzhled vlasy, make-up atd.
Tak jdu. Chvíli mi trvalo než jsem se dostala k tátovi. ,,Tak jdeme." šli jsme do letadla.,,Konečně tady." sedla jsem si do křesla. A další hodinu se dívala na TV.
,,Nechceš už jít spát?" podívala jsem se na Charlieho který spal. ,,Tak jo." Vypla jsem TV a snažila se usnout. Normálně se mi to nepovede, ale dnes jsem usla hned.************************************
,,Zlato budem vystupovat." zbudila mě mamka. ,,Jo jo." už jsem musela otevírat oči. ,,Už jsme tady." nadšeně zvolal Charlie. Rychle jsem se zvedla se křesla a vystupovala.
"Espero que hayan disfrutado del vuelo. " řekla letuška. Překlad: Doufám že se vám let líbil.
,,Sí, Gracias." ano děkujeme odpověděl táta. ,,Puede recoger su equipaje en 10 minutos."
Vaše zavazadla si můžete vyzvednout za 10 minut řekla a my jsme šli už čekat. Zatím jsem se dívala na instagram atd..,,Puedo tomarme una foto contigo?"
Můžu se s vámi vyfotit?
,,Sí. " ano, odpoví táta. Teď pro nás má dojed limuzína tak čekáme.,,Nastupovat." zavelí táta.
************************************
Už jsme v hotelu.
Je to tu útulné já se v balím jdu se podívat po hlavním městě Madridu.
Šla jsem do kavárny s překladačem.
,,Qué se perderá?" co to bude slečno, chvíli mi trvalo to přeložit, ale zvládla jsem to.
,,Un capuchino con postre de caramelo." jedno kappuchino s karamelovým zákuskem, měla jsem trochu problém s výslovností, ale vypadalo že my rozuměl.
,,Pozo." dobře,.
,,Gracias." děkuji,. Šla jsem si sednou k oknu kavárny a pozorovala jsem ostatní lidi.,,Aquí hay algo algo."tady máte, ještě něco?,. ,,No, Gracias." ne děkuji, odpověděla jsem a už jsem cítila příjemnou vůni kafe.
Trochu kratší kapitola, budu ráda za coms a votes.
Alex🤘
YOU ARE READING
Život normální dívky? ✅
Teen FictionJmenuji se Claudie je mi sedmnáct mám dvojče Charlieho a můj život je fotbal. Kolem mě jsou samí idioti. Někteří by řekly že jsem až moc rozmazlená. Ale sama nevím. Tenhle příběh je celý vymyšlený!!! 5.12. 2022 #8-tenagers 16.12. 2022 #10-fotbal 1...