,,Tak máme všechno a všechny?",,Ještě chybí asi pět kluků." oznámil Tommy. ,,Tak se můžete jít sednout do autobusu ať nezmrznete.",,Tati a nemohla jsem jet autem.",,Ne.",,Prosím.",,Pojď sedneš si vedle mě.",,Pvvv." odvrkla jsem si. Opřela se do sedadla dala si aipody a celou cestu jen poslouchala písničky. ,, Už jsme na místě zatřepal semnou táta. ,,Jo slyším!" vzala jsem si kabelku a čekala před busem než mi řidič podá kufr. ,,Tak běžte ne recepci a nahlaste svoje jméno oni vám dají pokoje." tak jsem se rozešla na recepci. ,,Dobrý den Claudie Lionel.",,Ano, to je pokoj 35."
Podala mi kartu kterou se odemykájí dveře.
Musela jsem výtahem a když jsem dojela myslela jsme si že jsem zdolala Mount Everest. ,,31,32,33,34,35." našla jsem svůj pokoj úplně na konci. Odemkla jsem si kartou a po otevření se mi poskytl výhled na krásnou bílou chodbu s dřevěnými doplňkami. Na dřevěný věšák jsem si pověsila bundu a do dřevěného botníku si dala boty. Automaticky jsem za sebou zavřela dveře a kartu položila na políčku kde se dává karta a jak tam tu kartu dáš tak se rozsvítí světla bez karty nemůžete rosvicovat.
Kufr jsem si dala bokem a šla si prohlédnou pokoj. Postel byla s bílím povlečením a rám byl že dřeva. To dává smysl :)
Potom do dveří od koupelny kde byli poličky ze dřeva a jinak bílé. Chápete ne?
Po dlouhé cestě jsem se šla osprchovat. Asi dvě hodiny cesta což je pro mě celkem dlouho.
Další malá kapitola. Budu ráda za coms a votes, však to znáte?
YOU ARE READING
Život normální dívky? ✅
Teen FictionJmenuji se Claudie je mi sedmnáct mám dvojče Charlieho a můj život je fotbal. Kolem mě jsou samí idioti. Někteří by řekly že jsem až moc rozmazlená. Ale sama nevím. Tenhle příběh je celý vymyšlený!!! 5.12. 2022 #8-tenagers 16.12. 2022 #10-fotbal 1...
