Život normální dívky? ✅

12. Zelený den

O MĚSÍC POZDĚJI

Nic zvláštního se nedělo já s Cameronem jsme museli dělat další referáty které jsme okopírovali s Wikipedie. Jinak nic zajímavého. Prostě škola, fotbal, party. Teď bude konec října a ve škole se všichni baví o Halouwenu mně je to jedno, protože na Halouwen letíme do Ameriky za Tess. Takže nic moc.

Před chvílí jsem se vzbudila a chystám se do školy. Dnes.je pondělí a celá škola má nosit stejné oblečení. No vlastně celý týden má nosí stejné oblečení. Takže Dnes je to zelená.
Takže jsem si dala modré rifle s patelově zeleným kroptopem s ramínky. Dnes stíhám takže jsi udělám větší make-up. Udělala jsem základ potom jsem si dala řasenku a pastelově zelené oční stíny a linky. Na rty jsem dala jen lesk. Vlasy jsem nechala rozpuštěné jako vždy a, protože jsem na minulí Halouwen měla zelené oční čočky tak jsem si dala zelené čočky místo mých neobvyklých oči a ano ještě vám neřeknu jakou mají barvu.

Vyšla jsem s mého pokoje na chodbu kde byli křesla se stolečkem takže byla celkem velká. Takže jsem vyšla zároveň s Charliem navzájem jsme si prohlédli outfity.
,,Ty jsi zapomněl že?" úšklebla jsem se. ,,Kurva." řekl a šel se převléct. Učitelé za to rozdávají pochvali je to blbost, ale zlepší ti to náladu a také když tě nemají rádi tak tě budou mít víc rádi.

Šla jsem na snídani. ,,Ahoj Grace, co je na snídani." ,,Byla jsem nakoupit takže máme čerstvý chleba a taky jsem vzala tvoje oblíbené jogurty ty zdravé." ,,Moc děkuji." usmála jsem se. ,,A taky ti to dnes moc sluší." ,,Děkuji." ,,A kde je Charlie?" ,,On zapomněl." přikývla na znamení že chápe a šla na procházku se psi. ,,Grace víš že se psi nemusíš chodit." zavolala jsme na ni. ,,Vím, ale můžu." zavolala zpátky. Zavrtěla jsem hlavou a dál jedla chleba s jogurtem. Trochu divná kombinace, ale zkuste to.

,,Ahoj Charlie." prohlédla jsem si jeho outfite měl černé rifle, zelené triko a černobílou kostkovanou košili a svoje hnědé vlasy si nechal rozházené jak to nosí Charlie. ,,Ahoj." ,,Je dobré že každý má svoje auto když jeden nestíhá tak ten druhý stihne školu." dodala jsem a už jsme byla zticha radši. Po snídani jsem si šla vyčistit zuby a popravit make-up. A mohla jsem vyrazit. Ubula jsem si své zelené boty na vysokém potpatku.

A šla k autu. Nasedl jsem do svého Bugatti a rozjela se kupředu na nikoho jsem totiž nečekala. Najednou mi začal zvonit mobil kterého jsem měla v aktovce na zadních sedadlech.
,,Ach jo." povzdechla jsem si nahlas.
Zabrzdila jsem na kraji silnice a natáhla se pro telefon bzučící.
Konečně.

,,Halo?" ozvala jsem se do telefonu. Jo ještě pořád jsem si ho nepropojila s autem.

„Ahoj prosím nestihla jsme autobus a mamka je na služební cestě, vezmeš mě prosím do školy."

,,Ahoj Chloe, Jasně jsem blízko vašeho domu takže tam za chvíli budu."

„Moc díky."

Chloe je opravdová kamarádka které nezáleží na tom že můj táta je fotbalista a je bohatý. Za chvíli už tam dojedu.

,,Ahoj." ,,Ahoj ty máš nové auto?",,Jo.",,Ses nepochlubila.",,A líbí." ,,Moc." ,,Díky." ,,A jak to jde?" ,,Celkem dobře, aco ty a ten tvůj přítel." ,,Jo už jsme spolu poprvé TO." ,,Tak to je super." ,,Díky.",,A kde chodí do školy.",,Do třeťáku tady do školy.",,A jak se jmenuje." ,,Claud!" ,,No tak sorry." ,,James Phill." nic jsem neříkala jen jsem se zazubila. ,,Co je?" otázala se. ,,Si ho najdu." ,,To ho budu muset varovat." ,,Co?!" ,,Už jsme tady." řekla nadšeně. ,,Tak ahoj." rozloučila jsem se a utíkala směr škola hledat lidi ze třeťáku aby mi pomohli.

,,Ahoj Rachel." ,,Ahoj Claud dlouho jsme se neviděli můžu selfie.",,Jasně, ale pak se tě na něco zeptám." ,,Jasný." za chvíli mě oslnil blesk fotoaparátu.
,,Tak co potřebuješ?",,Neznáš nějakého Jamesa Philla?",,Jo pěknej debil.",,Můžeš dál." ,,Takový děvkař zkouší to na každou. A proč to chceš vědět?",,Kámošky přítel." ,,Myslíš Lisa." ,,Ne Chloe.",,Aha že v hodině se pořád olizují prostě blbec." ,,Díky už musím." náhle řeknu. ,,Ahoj." zakřičí za mnou.

,,Chloe!" ,,Ano?",,Ten tvůj kluk on má jinou holku!" ,,Co?!" jen jsem přikývla. ,,Jak to víš." ,,Rachel." ,,Ta drbna." ,,Jo." v tu chvíli se rozbrečela. ,,Pojď jdeme na hajzl." táhla jsme ji na školní záchody.
Postavila jsem ji před zrcadlo z aktovky vytáhla make-up. Počkala než se trochu vybrečí. ,,Víš kolik kluků by tě chtělo?" zakoutí hlavou. ,,Hodně. Už nebreč nechceš na hodinu přijít takto." ,,Ne to nechci.",,Tak se usměj zavři oči a já tě upravím." ,,Dnešní den je fakt na hovno.",,Nevrť sebou!"
Po deseti minutách vypadala úplně jinak. ,,Hotovo." ,,Díky." koukla na sebe do zrcadla. Dala jsem ji řasenku zelenou rtěnku a tváře do lehce růžové barvy.. Neptejte se proč sebou nosím vše, ale kdybych si chtěla změnit můj face do jiného make-upu tak pro jistotu.

Zelená rtěnka ji ladila se zelenými tepláky. ,,Mohla bys jít dnes ke mně."
,,Ráda" ,,Tak pojď na hodinu." ,,Jo za chvíli zvoní." já jsem měla matiku v aktovce, ale Chloe musela do skříňky takže jsme se rozdělily. ,,Ahoj." pozdravila jsme holky které něco řešili. ,,Ahoj Claud, proč tak pozdě?" ,,Já jsem tady byla brzo jen jsme byla v jiné budově u třeťáků." odvětila jsem, protože se mi tahle otázka velmi nelíbila. Došla jsem k mojí lavici která byla prázdná Oliver je totiž v Itálii na lyžích.

Zazvonilo, ale Chloe nikde trochu jsme se děsila, ale čekala jsme že přijde později ikdyž skříňku nemá daleko. ,,Dobrý den." probudila mě učitelka s mého přemýšlení. O kurva.
,,Claudie ty se dneska nepozdravíš?" zeptala se mě matikářka. ,,Promiňte." omluvila jsem se a postavila se.

Po půl hodině už jsem na to neměla. Přihlásila jsem se. ,,Ano Claudie?" ,,Můžu na chvíli odejít?",,Běž." protože jsem měla hotovo tak jsem zvedla a odcupitala z učebny. A šla hledat Chloe. Přišla jsem k její skříňce nikde nic. Šla jsem do nejbližších záchodech a v jednom jsem slyšela zvuky s kabinky a něco ve smyslu. ,,Chloeeeee." chápete. Já nechtěla rušit, ale musela jsme na hodinu. Zaklepal jsem:,,Nechci rušit, ale musíš na hodinu." ,,Claud." ,,Ahoj Joshi už musím." řekla a za minutu byla u umyvadla. ,,Umm Chloe?"vyžadovala jsem se odpovědi. ,,Co je?",,Jdeme na Matiku, a dnes musím na fotbal takže sorry." ,,OK." řekla před vchodem do učebny. ,,Ahoj Chloe. To je štěstí že si tady." falešně se usmála Matikářka. ,,Dobrý den, omlouvám se." sklopila hlavu Chloe. ,,A děkuji Claud že jsi ji přivedla." další půl hodina pokračovala bez dalších zádrhelů.