Ráno jsem se probudila celá nadšená. Tak jsem vyskočila s postele podívala se z okna kde ještě připadl sníh. Ve svém pyžamu jsem utíkala dolů, málem jsem si rozbila hubu na schodech. Běžela jsem přímo do kuchyně kde jsem všem udělala lívance s horkou čokoládou. Za chvíli s venku přišel táta, protože každý ráno chodí běhat.
,,Veselé Vánoce tati." objala jsem ho. ,,Tobě taky." pak jsem šla vzbudit máma a Charlieho a dovézt je do jídelny kde byla snídaně.
Jak jsem vše dojedla uklidnila jsem vše ze stolu. A zase jsem se vydala nahoru, protože je u nás zvykem že každý rok na vánoce chodíme na procházku ke Katedrále Notredam. Takže jsem se oblékla.
Tohle je Claud. Hnědé trochu kudrnaté vlasy. A ta tvář.
V mojem outfitu jsem šla dolů kde čekal Charlie a táta potom jsme čekali jen na mamku. ,,Mami dělej!" kříkla jsem. ,,Už běžím. Běžte zatím do auta." tak jak řekla tak jsme udělali my s Charliem jsme si sedli do zadu táta za volant a máma celá udýchana přiběhl.Hned jak mamka přiběhla tak jsem vyjeli. ,,Sluší ti to Claud.",,Díky."
Zaparkovali jsme nedaleko Katedráli. A zasněženou krajinou jsme šli na procházku.,,To je hezky, že?" ,,Ano mami." ozval se Charlie. ,,Ale už se těším domů." dodal.
Celou procházku jsme si povídali naštěstí venku nebylo moc lidí takže jsme si užili procházku.Dorazili jsme ke Katedrále udělali jsem pár fotek v nejbližším stánku jsme si dali kávu. A smáli se. Prostě Vánoční nálada.
************************************
Domů jsme přijeli asi tak ve čtyři odpoledne podívali se na jeden vánoční film který zrovna začínal. Asi v šest skončil a my se šli chystat na večeři.
Ze svého šatníku jsem vytáhla. Červené šaty.
Šla jsem do koupelny kde jsem si udělala make-up. Základ,
Linky, řasenka, červená rtěnka.Ještě mé kroky směřovali do šatníku kde mám velké zrcadlo a tam jsem si udělala selfie. Dál se mobilu nevěnovala a vydala se dolů pomoc mmace nachytat na stůl večeři.
Na stůl jsme donesli: foie gras, humry, ústřice,krevety a syrové delikatesy.
To je vše sice to nikdy nesníme a zbyde nám to na další týden, ale co.
,,Charlie jdeme večeřet." šla jsem pro Charlie do pokoje. ,,Jo." ,,Hned!" zdůraznila jsem až poskočil. Takže jsem spolu si sedli ke stolu mamka s tátou si dali alkoholické šampaňské a my s Charliem jsme se museli s pokojit s bez alkoholickým šampaňským.,,Tak veselé Vánoce." gratulovali jsem si když jsme jsi tukali. ,,A dobrou chuť." dodala máma. Všichni jsme se posadili a pustili se do jídla já jsem si vzala od každého kousek. ,,Je to dobré.",,Děkuji jsem se učila podle netu.",,Aha."
Jak jsem měla snězeno tak jsem přišla pro můj zákusek který od včerejška ležel v lednici. ,,A tady jsem zkoušela péct kinder cake."
Dala jsem přes každého talíř sedla si vedle Charlieho a ochutnala svoje 'dílo'. ,,Tak co chutná?",,Je výborné." pochválil mi táta a když táta něco pochválí tak to je fakt skvělé.
,,Díky." postupně mi to pochválili aji ostatní.Jak jsem dávala do myčky nádoby tak jsem vyfotila svůj kinder cake a dalo to na instagram.
,,Zlatíčko už pojď." tak jsem přišla ke stromečku kde bylo plno dárků. ,,Tak si tady stoupněte.",,Úsměv!" fotila nás mamka. Všichni jsme se usmívali. ,,Super, Claud teď mě vyfoť s tátou." udělala jsme jim selfie.
,,Už můžeme?" zeptal se otráveně Charlie hledící na dárky.
,,Jo." v tu chvíli jsme se vrhli na dárky, přehrabovali se v nich a hledali na nich svoje jména. ,,Na tady je Charlie." podala jsme Charliemu malou krabičku. ,,Zase ponožky." povzdechl si. ,,Ale, ale Charlie." usmívala se máma.Popravdě jsem Vánoce chtěla dát do téhle kapitoli, ale nějak nestíhám.
A❤️
YOU ARE READING
Život normální dívky? ✅
Teen FictionJmenuji se Claudie je mi sedmnáct mám dvojče Charlieho a můj život je fotbal. Kolem mě jsou samí idioti. Někteří by řekly že jsem až moc rozmazlená. Ale sama nevím. Tenhle příběh je celý vymyšlený!!! 5.12. 2022 #8-tenagers 16.12. 2022 #10-fotbal 1...