(Tato kapitola nebude nic moc, ale další kapitoly už budou lepší. Jen jsem nějak rychle potřebovala shrnout začátek.)
~💛°❤️~🦁~❤️°💛~
Malá Lottie netušila, co se děje a byla zmatená, když viděla své rodiče, kteří měli strach.
Jenže proč se báli?
Její rodiče byli vždy stateční. Nikdy se ničeho nebáli a učili ji, že i ona musí zůstat silná. Zůstat silná kvůli sobě, kvůli svému bratrovi.
Navíc, co se vůbec dělo? Čeho se tak báli? Copak byli v nebezpečí?
Lottie se držela svého mladšího bratra, jak jí její matka Lily nařídila, zatímco se zmateně rozhlížela a snažila se zjistit, co se vůbec děje. Lottie sice byly pouhé čtyři roky, ale i tak na něj dávala pozor. A vždy také bude.
Mezi tím Lily mluvila s jejich otcem Jamesem.
Lily nakonec zvedla Harryho do náruče a vzala Lottie za ruku.
„Zavřete se v pokoji a nevycházejte. Všechno bude v pořádku, uvidíš." Řekl James Lily, než ji políbil. „Miluju tě, Lily." Dodal. „Taky tě miluju, Jamesi." Oplatila Lily, zatímco začala plakat. Strach, že ho vidí naposledy byl nepopsatelný. Věděla, že jsou malé šance, že to zvládne, že to oba dva zvládnou. Hlavní ale bylo, aby to zvládly jejich drahocenné děti.
James se naklonil k Harrymu a dal mu pusu na čelo.
„Miluju tě, Harry." Řekl, než se skrčil k malé Lottie, kterou objal a dal pusu do vlasů. „Tebe taky miluju, má malá princezno. Zůstaň statečná a silná pro svého bratra. Buď lev." Dokončil, než trojici poslal nahoru do Harryho pokoje.
Lily odložila své děti do Harryho postýlky, kde Lottie okamžitě objala svého bratra, aby ho mohla chránit.
Přestože pořádně nevěděla jak.
„Harry, Lottie, maminka vás miluje. Maminka vás miluje." Opakovala Lily, když klečela před postýlkou. „Maminka vás miluje. Tatínek vás miluje." Pokračovala. „Zůstaňte silní, stateční."
Lottie byla znamená. Co se dělo? Proč se ona, Harry a Lily museli schovat? Proč se s nimi James rozloučil?
Dveře se z ničeho nic otevřeli a Lily vstala a postavila se před postýlku.
Z hůlky muže zahaleného v plášti vyšel jasný, zelený záblesk a její matka s výkřikem upadla na zem. Lottie byla tak vyděšená, když znovu sledovala, jak na ně mířil hůlkou a znovu z ní vyšel zelený záblesk, jenže tentokrát se nestalo nic sourozenců, tentokrát muž před nimi z ničeho nic zmizel přímo před jejich očima.
Lottie začala plakat, když koukala na Lily, která zůstala nehybně ležet na zemi před dětskou postýlkou.
Slyšela také pláč svého bratra a snažila se ho uklidnit. Houpala s ním ze strany na stranu, snažila se ho zaměstnat plyšákem, jenže nic. Oba dva tam zůstali sedět a spolu plakali nad ztrátou svých rodičů.
Lottie byla zmatená z toho, co se dělo dál, ale než se nadála, byla spolu s bratrem v péči poloobra, který je za někým vezl na nyní jeho létající motorce.
Poloobr přistál před starším mužem a také ženou.
Lottie ženu poznávala. Možná ji za svůj život viděla pouze párkrát, ale věděla, že žena před ní byla její kmotra. Mimochodem nápad jejího otce a strýce Siriuse. Nechápala proč zrovna ona, ale měla starší ženu rána.
„Profesore Brumbále, profesorko Mcgonagallová." Pozdravil poloobr. Lottie mezi tím slezla z motorky a přiběhla ke starší ženě, kterou objala kolem nohou, neboť výš nedosáhla.
Minerva se na dívku smutně podívala, než ji zvedla do náruče.
Chudák za jeden den přišla o své rodiče a ještě k tomu bude oddělena od svého bratra.
„Neměl jste žádné problémy, Hagride?" Zeptal se profesor Brumbál. „Ne, pane. Ten malej dareba usnul zrovna, když jsme letěli nad Bristolem. A Lottie byla celou dobu v klidu." Řekl Hagrid, slezl z motorky a spolu s Harrym šel k Brumbálovi. „Pokuste se ho nevzbudit. Tady ho máte." Dodal Hagrid a předal mu Harryho.
„Myslíte, že je bezpečné nechat ho u těch lidí? Pozorovala jsem je celý den. Jsou to mudlové toho nejhoršího druhu." Řekla Mcgonagallová ustaraně.
Lottie se mezi tím rozhlížela kolem a poslouchala tři dospělé. Byla tím vším zmatená a nevěděla, co se pořádně děje. Všechno bylo tak zvláštní a měla strach, zároveň cítila smutek za své rodiče.
„Myslím to vážně."
„Nikoho jiného nemá." Řekl Brumbál a Lottie se zamračila. Měl přeci ji a vždy bude.
Vždyť s ním zůstane.
Nebo snad ne? To se je chystají oddělit?
„Ten chlapec a také Lottie budou v našem světě slavní. Nebude jediné dítě, které by neznalo jejich jméno." „Přesně tak. Proto bude lepší, když vyroste stranou od toho všeho, dokud nebude připraven." Řekl Brumbál, než malého Harryho položil na práh dveří.
„Ale no tak, Hagride. Koneckonců mu nedáváme nadobro sbohem." Řekl ještě poloobrovi a položil Harrymu na hruď dopis.
„Hodně štěstí, Harry Pottere."
„A co Lottie?" Zeptala se Mcgonagallová a podívala se na svou zmatenou kmotřenku. „Myslím, že bude moudré dát ji do péče jejího kmotra." Odpověděl jí Brumbál a žena přikývla.
Jakmile dívku upozornila, aby zavřela oči, přemístila se ke starému domku, který stál dál od lidí.
„Proč nemůžu zůstat se svým bratrem?" Zeptala se Lottie smutně. „Protože to tak bude lepší." Odpověděla váhavě Mcgonagallová, přestože si nebyla jistá jestli bylo správné, aby vyrůstali od sebe.
I s Lottie v náručí přistoupila ke dveřím a zaklepala na ně.
Za nedlouho jim otevřel muž, ke kterému se Lottie vrhla hned, co vyskočila z náruče profesorky. Muže znala ještě lépe. Byl to její kmotr a velmi často je navštěvoval. Lottie si s ním ráda hrála a pokaždé mu ukázala své hračky a předváděla, co nového se naučila.
„Dobrý večer, pane Lupine." Pozdravila Mcgonagallová. „Profesorko." Oplatil Remus a kývl hlavou na starší ženu.
Když koukal na její tvář a zjistil, že přišla sama s Lottie, došlo mu, co se pravděpodobně stalo a zakroutil hlavou.
Nemohl přijít o svého nejlepšího kamaráda, ani o kamarádku.
„Je mi to líto, Remusi." Řekla. „Mohu dál?" Zeptala se ještě a Remus ji s kývnutím pozval do svého skromného domu.
Když mu Minerva vyprávěla, co se stalo, nechtělo se mu to věřit. Nechtělo se mu věřit, že Sirius Black, jejich nejlepší přítel, zradil Jamese a Lily. Musel to být omyl. Sirius by to nikdy neudělal, James byl jako jeho bratr, Harry byl jeho kmotřenec, neohrozil by je.
Remus pochyboval, že je Sirius zradil a prozradil Temnému pánovi, kde se skrývají.
„Co Lottie?" Zeptal se Remus po chvíli ticha a oba dva se podívali na dívku, která usnula na sedačce zabalená v jeho saku.
„Je to tvá kmotřenka, stejně jako má. Ale myslím, že by si James a Lily přáli, aby vyrůstala spíše s Vámi. Navíc s mou prací se o ni nebudu moct starat, ale v době úplňku si ji budu samozřejmě brát do péče." Řekla žena a věděla, že by si nepřál, aby tam Lottie bývala v době úplňku, protože by se o ni velmi bál.
,,Dobrá." Přikývl Remus.
A tak začal nový život Charlotte Evansové i Remuse Lupina. Už nežil sám, musel se naučit, jak vychovat malou dívku, která už tak mladá měla temperament svého otce.
ČTEŠ
Magical lovers (Harry Potter/Fred Weasley)
FanfictionLottie nikdy pořádně nepoznala svou pravou rodinu. Rodiče ztratila ve velmi mladém věku a bratra neviděla téměř deset let, ale i tak svůj život milovala, protože v něm měla tolik lidí, kteří pro znamenali mnoho. Zvlášť jeden chlapec, který si proboj...