Lottie nikdy pořádně nepoznala svou pravou rodinu.
Rodiče ztratila ve velmi mladém věku a bratra neviděla téměř deset let, ale i tak svůj život milovala, protože v něm měla tolik lidí, kteří pro znamenali mnoho.
Zvlášť jeden chlapec, který si proboj...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Já vím."
~💛°❤️~🦁~❤️°💛~
Po celém tom příjemném i nepříjemném shledání se vydali pryč.
Sirius a Harry podpírali Rona, který byl zraněný. Sirius jeho nohu vážně pokousal. I když mu nechtěl ublížit.
Za nimi šly Lottie a Hermiona.
A velmi daleko šli Remus a Peter, kterého musel Remus táhnout, zatímco na něj neustále mířil hůlkou s tím, že nechtěli, aby utekl.
Harry a Sirius odložili Rona opatrně na zem a Hermiona si k němu klekla.
Lottie se usmála, když viděla, že Harry jde za Siriusem, aby si klidně popovídali. Byla ráda, když věděla, že Siriuse přijímá. Zjistil pravdu, zjistil, že Sirius je volný.
„To musí bolet." Zmínila Hermiona ustaraně. „Bolí to tak, že mi ji možná useknou."
Lottie se trochu pobaveně usmála.
Už jen čekala, kdy se dvojice dá dohromady, protože pokud se nedají, rozhodně bude zklamaná.
„Madam Pomfreyová si s tím poradí dřív, než bys řekl švec." Uklidnila ho Hermiona. „Teď už je pozdě. Ta noha je zničená."
Za chvíli vylezli i Remus a Peter, který neustále žádal o prosil, aby ho nepředávali mozkomorům. Měl strach, což Lottie chápala, ale nelitovala ho.
„Rone, byl jsem tvůj kamarád. Přece jim nedovolíš, aby mě dali mozkomorům. Byl jsem tvoje krysa." Žadonil Peter. „Cože?" „A ty, děvče moje, taková chytrá. Přece-" „Ticho." Remus ho raději odtáhl od trojice mladistvých.
Lottie už se vážně nemohla dočkat, až se ho zbaví.
Trochu zakroutila hlavou, než se podívala na oblohu. A okamžitě se zamračila, když uviděla tu nejhorší věc, co mohla být.
Úplněk.
„Harry!"
Rozhodně byla vyděšená. A to hned z několika důvodů. Bála se o svého strýce a bála se i o ostatní. Byl úplněk, její kmotr se měnil ve vlkodlaka a v tom stavu rozhodně nepoznal, kdo je jeho rodina nebo přátelé.
Lottie se znepokojeně podívala na svého strýce, když na něj dopadly měsíční paprsky a začal se měnit.
„Remusi, kamaráde. Měl jsi dnes večer svůj lektvar?"
Sirius přiběhl ke svému nejlepšímu příteli a držel ho.
„Nezapomeň, že jsi především člověk. Tady v tvém srdci jsi pravý ty. Tady v srdci. Nezáleží, v jakém jsi těle."
Lottie se velmi utrápeně koukala na Remuse, který křičel bolestí a kroutil se v bolestivé agonii v náručí svého nejlepšího přítele. Po tváři jí stekla slza, když ji někdo objal kolem ramen.
