Lottie nikdy pořádně nepoznala svou pravou rodinu.
Rodiče ztratila ve velmi mladém věku a bratra neviděla téměř deset let, ale i tak svůj život milovala, protože v něm měla tolik lidí, kteří pro znamenali mnoho.
Zvlášť jeden chlapec, který si proboj...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Kéž by to mohlo trvat déle."
~💛°❤️~🦁~❤️°💛~
„Nevadí ti, že mi pomáháš? Fred už na tebe musí jistě čekat."
Lottie s úsměvem nakoukla přes rameno mladší dívky a přes zrcadlo se jí podívala do očí. „Fred může počkat. Teď jsi důležitější." Řekla a položila dívce ruce na ramena, než se ohlédla na šaty na posteli.
„Rodiče ti poslali vážně krásné šaty." Pochválila. „Ne tak krásné, jako ty tvoje." Oplatila Hermiona, když koukala na straší dívku, která byla ve svých červených šatech přímo dechberoucí.
Fred měl štěstí, že mohl jít zrovna Lottie a že ji vůbec měl.
„Kéž bych měla odvahu nosit takové oblečení jako ty." Zmínila se ještě Hermiona. „Věř mi, Mio, ty budeš krásná ve všem, co si oblékneš." Ujistila ji Lottie a Hermiona se trochu začervenala, zatímco se Lottie zasmála, než tleskla.
„Teď do šatů. Chci tě vidět kompletní." Dodala a otočila se, aby dala Hermioně prostor se převléct.
„Hotovo."
Lottie se otočila a podívala se na mladší dívku. Vypadala překrásně. A Hermiona si ráda myslela, že díky Lottie, protože to ona ji nalíčila a upravila vlasy.
Nejdříve byla Hermiona lehce nejistá, ale nakonec se odvážila a šla za starší dívkou do pokoje, aby požádala o pomoc. Věděla, že jí Lottie pomůže. I když nečekala, že se rozhodne s ní strávit tolik času. Přece jen měla i své kamarádky a Fred na ni jistě čekal.
„Moc ti to sluší. Všem spadne brada, až tě uvidí." Pochválila ji Lottie. „Ne, když budeš po mém boku." Žertovala Hermiona a Lottie se zasmála.
„Tak jdeme, ať na nás moc dlouho nečekají." Pobídla nakonec Lottie, když vzala Hermionu za ruku a spolu se vydali k Velké síni.
Lottie šla sebevědomě ke schodům, zatímco Hermiona nejistě vykoukla za rohem, než se postavila vedle Lottie, která ji s úsměvem vzala za ruku, než druhou vzala sukni svých šatů a spolu s Hermionou začala pomalu scházet schody.
Usmála se, když na konci schodů uviděla Freda, který na ni čekal na konci schodiště se zasněným výrazem.
Jakmile se dostaly dvě dívky na konec, Lottie pustila ruku mladší a otočila se k Fredovi, který se jí lehce uklonil a natáhl k ní ruku.
„Lottie, ty... vypadáš přímo dechberoucí." Řekl Fred, když si jí prohlížel s očima naplněných láskou. „Musím říct, že i tobě to ve společenském hábitu sluší." Oplatila pochvalu a přijala jeho nabídnutou ruku.
„Lottie."
Dvojice se otočila na starší ženu, která vypadala celkem dojatě, když viděla dívku.
„Ach má drahá. Moc ti to sluší." „Děkuju, Minnie." Poděkovala Lottie své kmotře, která na ni s úsměvem přikývla.
„Doufám, že jsi ty a pan Weasley připraveni na zahájení."
Lottie na odpověď přikývla.
„Dobrá. Nuže, zařaďte se k ostatním šampiónům do promenády, než to začne."
Lottie zatáhla Freda za ruku a vedla ho ke dveřím do Velké síně, kde se postavila hned za Hermionu a Kruma, který ji pozval na ples.
Pro Lottie to nebylo takové překvapení, protože Victor na Hermionu často koukal. A Lottie byla za mladší dívku ráda, když viděla, že je Hermiona nadšená a s úsměvem jde po jeho boku.
Promenáda začala a páry vešli v řadě do Velké síně, kde se zastavili uprostřed.
Lottie a Fred se otočili naproti sobě a Fred jí položil ruku na pas, zatímco druhou držel její ruku ve své a ona měla svou druhou ruku na jeho rameni.
„Doufám, že jsi připravený." „Já vždy, slečno Evansová." Přikývl Fred.
Tanec chvíli vedly čtyři páry, než se začali postupně začali přidávat i ostatní a za chvíli byla Velká síň plná tančících párů.
A netrvalo dlouho a ples se do více večírkové nálady. Páry poskakovali, tancovali ve skupinkách i samostatně.
Lottie se začala smát a těžce oddechovat, když nastala pauza.
„Jdeme."
Dvojice se posadila ke stolu vedle George s Angelinou a Nathaniela s Alicií. A Lee někam zmizel se svou partnerkou z Mrzimoru. „Tohle by se mělo pořádat každý rok." Zmínil George. „To teda. Chybí tu pořádná zábava." Souhlasila Lottie.
Skupina si nějakou dobu povídala. Seděli, pili punč a odpočívaly. Tři dívky to rozhodně potřebovaly po dlouhé době tanci. Ne, že by je unavil tanec, ale podpatky nebyly zrovna nejpříjemnější.
Dva páry nakonec odešli na kolej a Fred a Lottie zůstali mezi pár posledními.
Lottie zvědavě zvedla obočí, když si Fred klekl před ní. Sledovala ho jak jemně vzal do rukou její kotník a začal jí sundávat botu. „Rád bych pokračoval v tanci, ale tyhle věci mi zavazí."
Zasmála se a zakroutila hlavou, zatímco jí sundával boty na podpatku.
„Teď, slečno Evansová, mohu mít další tanec?" „Vy kdykoliv."
Dvojice se vrátila doprostřed velké síně, Fred jí položil ruce na pas a Lottie ho objala kolem krku, než se začali pomalu pohupovat do rytmu hudby.
Lottie si spokojeně oddechla a opřela si hlavu o jeho hruď.
„Kéž by to mohlo trvat déle." Povzdechla si. „Je to příjemné, tak klidné." Dodala. „To ano. Klidné." Souhlasil Fred.
„Až dokončíme školu, byl bych rád, kdyby jsme se mohli někde zabydlet. Jen my dva. Mohli by jsme mít domov jako je Doupě." Přemýšlel náhodně a Lottie se nad představou usmála. „Zní to pěkně. Naše útulné místo. Někde dál od lidí. Ale poblíž Doupěte, aby jsme mohli navštěvovat rodinu." Přidala se k němu. „Tak dohodnuto." Přikývl Fred a dal jí polibek do vlasů.
Moc se mu ta představa líbila. Jejich společné místo. Nějaký útulný dům. Místo, kde by se mohli usadit a jednoho dne založit rodinu.
Pokud by souhlasila.
Nevěděli jak dlouho tam ještě byli, ale na kolej odcházeli jako předposlední pár. Oba dva velmi unavení, ale spokojení, že mohli mít takovou krásnou a společnou chvíli.
„Tak zítra." Řekla, když stála před schody k dívčím pokojům. „Zase zítra." Přikývl, než vzal její tvář do dlaní a políbil ji na dobrou noc. „Miluju tě." Zašeptal a Lottie se usmála. „Také tě miluju." Oplatila.
