Lottie nikdy pořádně nepoznala svou pravou rodinu.
Rodiče ztratila ve velmi mladém věku a bratra neviděla téměř deset let, ale i tak svůj život milovala, protože v něm měla tolik lidí, kteří pro znamenali mnoho.
Zvlášť jeden chlapec, který si proboj...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„......"
~💛°❤️~🦁~❤️°💛~
Lottie nevěděla, zda má být šťastná, nebo naštvaná. Milovala famfrpál, ovšem Oliver je trochu až moc zaměstnával. Hráli třikrát týdně až do večera a bylo úplně jedno, jaké bylo počasí. Ale blížila se famfrpálová sezóna, takže museli trénovat.
Byl čtvrtek večer, když je Oliver svolal na schůzku, kdy měli diskutovat o jejich taktice na tento rok.
„Tak, tohle jen naše poslední naděje, moje poslední naděje, na získání famfrpálovéhon poháru." Začal Oliver. „Na konci tohoto školního roku odcházím. Další šanci už nedostanu." Pokračoval. „Nebelvír sedm let po sobě nevyhrál. Já vím, pronásledovala nás ta největší smůla, jakou kdy kdo na světě měl... Zranění... Pak zase to, jak loni celý turnaj odvolali. Taky ale víme, že fakt jsme to nejlepší, proklaté, mužstvo na celé škole!" Poslední větu prohlásil hrdě a zároveň budou svou pěstí do dlaně druhé ruky.
„Máme tři jedinečné střelce." Oliver nejdřív ukázal na tři dívky. Lottie, Alici a Angelinu.
„Máme dva nepřekonatelné odražeče." Fred a George. „Nech toho, Olivere, uvádí nás do rozpaků." Ozvala se dvojčata a předstírali, že se červenají.
„A máme chytače, se kterým jsme ještě neprohráli jediný zápas." Pokračoval Oliver plný pýchy, když se podíval na Harryho.
Lottie se usmála, pyšná na svého bratra. Byl dobrý chytač, pravděpodobně po jejich otci. Navíc se do týmu dokázal dostat už v prvním ročníku.
„A taky mě." Dokončil Oliver jakoby mimochodem. „Vždyť i ty jsi vynikající Olivere." Pochválil George, aby se i jejich kapitán cítil lépe. „Perfektní brankář." Dodal za svého bratra Fred.
„Vtip je v tom-" Oliver znovu začal pochodovat po šatně před svými spoluhráči. „-že famfrpálový pohár měl nést naše jméno už v posledních dvou letech. Od chvíle, kdy do mužstva nastoupil Harry, jsem si myslel, že to máme v kapse. Jenže nám to nevyšlo a v tomhle ročníku máme poslední šanci, aby se tam naše jméno dostalo."
Lottie věděla, že Oliver chce vyhrát svůj poslední famfrpálový pohár. Tohle byl jeho poslední rok a chtěl ho vyhrát, chtěl něco dokázat. Famfrpál byl v podstatě jeho život.
Lottie zároveň objala dvojčata Weasleyovi kolem ramen a spolu s nimi byla dojata.
„Tenhle ročník je náš, Olivere." Ujistil Fred a objal dívku kolem pasu. „Přesně, Olie. My to zvládneme. Společně." Připojila se Lottie a usmála se na svého kapitána. „Určite." Dodal ještě Harry.
A s plným odhodláním tedy začali trénink.
Tréninky stále pokračovaly třikrát týdně. Stále se to opakovalo a zároveň s ním se měnila teplota a počasí se zhoršovalo.
