Lottie nikdy pořádně nepoznala svou pravou rodinu.
Rodiče ztratila ve velmi mladém věku a bratra neviděla téměř deset let, ale i tak svůj život milovala, protože v něm měla tolik lidí, kteří pro znamenali mnoho.
Zvlášť jeden chlapec, který si proboj...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Pojď, něco ti ukážu."
~💛°❤️~🦁~❤️°💛~
Lottie měla dobrý den. Velmi dobrý den.
Jenže potom si ji její kmotr zavolal do své kanceláře. Původně nechápala proč, neměla žádný problémy.
Tedy měla ho, ale nakonec to nesouviselo se školou.
Vůbec.
Remus byl naštvaný, protože Lottie předala Harrymu pobertův plánek, se kterým se potom o půlnoci potuloval po chodbách školy.
Nebyl to ZAS takový problém. Remus to jen zveličoval a pouze se bál o Harryho. I když nemusel mít strach. I kdyby se k němu Sirius dostal, nikdy by mu neublížil.
„Lottie, proč jsi mu Pobertův plánek vůbec dávala? Víš, že kdyby se dostal do nesprávných rukou, mohlo by se Harrymu něco stát."
Lottie se zamračila na svého kmotra.
„Myslíš do Siriusových rukou?"
Remus si povzdechl, když slyšel její naštvaný tón. Nechápal, proč byla naštvaná pokaždé, když přišlo na to téma, ale zase, každý věřil v něco jiného a ona stále věřila, že nic neudělal.
„Lottie, přestaň žít v tom světě. Sirius udělal něco špatného. Může ublížit tobě i Harrymu a já nevím, proč se ho snažíš stále chránit. Proč, Lottie. Řekni mi, proč ho tak strašně chráníš" Řekl Remus a Lottie se na něj uraženě podívala.
„PROTOŽE VÍM, ŽE JE NEVINNÝ!"
Lottie byla velmi naštvaná.
Nechtěla na Remuse křičet, ale nešlo to jinak, musela to pustit ven.
„A vím, že si to myslíš taky! Akorát to nechceš přiznat nahlas, protože se bojíš, že když si to připustíš, zjistíš, že je Sirius vlastně vinný a pouze jsi se mýlil! Ale není tomu tak! Není to žádný vrah. A nakonec to zjistíš. A až zjistíš skutečnou pravdu, budeš cítit příšerný pocit vinny za to, že jsi podceňoval a obviňoval svého nejlepšího kamaráda, svého bratra." Pokračovala rozzlobeně.
„Lottie, tohle nevíš-"
„Už několik měsíců ho vídám!"
Remus se velmi zaraženě podíval na svou kmotřenku a nemohl uvěřit tomu, co slyšel. Ona... jen tak se scházela se Siriusem a myslela si, že je to v pořádku.
Nikomu to ani neřekla.
„Tohle není správné, strýčku. Sirius je nevinný a ty ze všech lidí by jsi to měl vědět nejlépe." Přidala tentokrát klidně.
„Kde je?" Zeptal se Remus.
„Teď není správný čas." Řekla pouze, než se otočila a začala odcházet z jeho kanceláře.
„Charlotte!"
Lottie se na chvíli zastavila, když použil přísný tón. Ale nakonec zakroutila hlavou a odešla.
Chvíli se procházela po chodbách, smutná, že se pohádala s Remusem, ale jinak to prostě nešlo. Na někoho prasknout prostě musela. A Remus to vyprovokoval tím, že se zmínil o tom, že by Sirius mohl ublížit Harrymu.
„Charlie!"
Lottie se otočila a smutně se podívala na svého nejlepšího kamaráda, který se k ní blížil a ustaraně na ni koukal.
„Jsi v pořádku?"
Trochu přikývla, než se k němu vrhla a objala ho.
Jenže hned na to se trochu zamyslela. Musela někomu ukázat, že je Sirius nevinný, už nechtěla být sama, kdo si to myslí. Chtěla někoho, kdo by spolu s ní věřil, že je nevinný.
„Pojď, něco ti ukážu."
Lottie Nathaniela popadla za ruku a táhla ho pryč z hradu.
Samozřejmě se trochu vzpíral a snažil se ji zastavit, protože nebylo povoleno jen tak opouštět pozemky, obzvlášť tak pozdě.
A o to horší to bylo, když viděl, že míří k Vrbě Mlátičce.
Nebylo by to poprvé, co by měli problém, ale popravdě měl strach. Rozhodně nechtěl mít problém, navíc když kolem byli ti mozkomoři, necítil se zrovna nejlépe.
„Lottie, kam mě to vedeš?" Zeptal se trochu vyděšeně.
„Pššš. Nikdy nás nesmí chytit."
Nathaniel byl rozhodně překvapený tím, že na ně Vrba Mlátička nezačala útočit. Nebylo by to totiž poprvé.
„LOTTIE!" Vykřikl, když ho strčila do díry.
Na konci dopadl na zem a Lottie byla hned vedle něj.
„Au." Zaskuhral a pomalu vstal. A neměl čas se ani oprášit, protože ho znovu popadla za ruku a táhla dál děsivou chýší.
Trochu ho to znervózňovalo.
„Kam mě vedeš?" Zašeptal. „Chci, aby jsi věděl pravdu." Řekla pouze a pokračovala až do místnosti. Stejné, kterou navštěvovala aspoň jednou měsíčně. Nebo se snažila.
Otevřela dveře a strčila ho do místnosti, kde se nacházel černý pes.
„Siriusi."
Lottie se šťastně posadila vedle psa a začala ho drbat za ušima. „Chyběl jsi mi. Naše tajné pokecy, naše pikniky." Řekla s úsměvem, zatímco tam Nathaniel zmateně stál a koukal na dvojici.
„Charlie?" Zeptal se Nathaniel a přistoupil blíž.
Lottie se na něj podívala a lehce usmála na svého nejlepšího kamaráda. „Nate, tohle je nejlepší přítel mého otce a kmotra. Sirius. Siriusi, tohle je Nathaniel, můj nejlepší kamarád. Povídala jsem ti o něm, jsme jako ty a můj táta. Můžu mu vše říct, se vším se svěřit, věřit mu se svým životem. Je jako můj bratr." Vyprávěla a představila dvojici.
„Počkej... Sirius? Jako Sirius Black?" Zeptal se vážně vyděšeně Nathaniel a udělal krok zpět, zatímco Lottie protočila očima.
„Ano, Sirius Black. A než začneš ječet jako hola a běžet do hradu, aby jsi mohl všem říct, kde se nachází, nech mě všechno uvést na pravou míru." Začala Lottie a Nathaniel se zastavil.
Možná měl strach z muže, který je údajně vrah, ale Lottie věřil.
Chvíli na to seděl vedle vedle Lottie starší muž oblečený ve vězeňském oblečení, s hrudí pokrytou tetováním, dlouhé a černé vlasy byly mastné.
„Ahoj, Nate. Slyšel jsem o tobě spoustu věcí." Promluvil jako první Sirius, vstal, ale zůstal stát na místě, protože nechtěl mladého chlapce ještě víc vyděsit, protože věděl, že by dostal větší strach.
„D... dobrý den." Vykoktal Nathaniel a Lottie a Sirius se zasmáli.
„Nemusíš mít strach, neublíží ti." Řekla Lottie a objala svého kamaráda kolem ramen. „Pojď, posaď se. Teď ti budeme vyprávět skutečný příběh minulosti." Dodala, když se s ním postavila na postel a Sirius byl hned na její druhé straně.
A tak začali vyprávět.
Lottie a Sirius vysvětlili vše, co se kdysi stalo a Nathaniel to všechno začal chápat. A snažil podporovat spíš názor dvojice, než aby poslouchal ostatní.
Bylo mu Siriuse líto. Byl nevinný a přes to musel strávit tolik let v Azkabanu, teď byl na útěku a čekal, až získá svou nevinnost zpět. A Nathaniel bude jeden z těch, co mu pomůžou.
