Když Hermiona vešla do ředitelny, přivítal ji Brumbálův přívětivý úsměv. Věděla, co ji čeká a měla by být v klidu, ale nebyla. Alespoň ne tak, jak by si přála. V sídle Blackových byla naposledy, když se s Harrym a Ronem vydali na cestu za viteály a to už bylo opravdu dávno. Bude muset čelit lidem, kteří zemřeli i těm, kteří zradili. A musí být dostatečně tvrdá a přesvědčivá, aby ji mezi sebe přijali. Předchozího dne, předala Brumbálovi veškeré informace o Herm Astrid Loddové, jejíž jméno i hůlku s jejím svolením používá, aby věděl koho má vlastně představit. I když to nebylo příliš potřeba, protože ředitel věděl, kdo paní Loddová byla.
Paní Loddová byla úžasná žena a Hermiona jí bude nadosmrti vděčná, že jim pomohla. Svůj život zasvětila boji s Grindelwaldovými stoupenci, kteří se ani roky po jeho pádu, nehodlali vzdát a neustále dělali problémy. KOKUSA pro tento účel zavedlo samostatné oddělení, kterému velela právě Loddová. Za svou kariéru bystrozorky pochytala množství nebezpečných zločinců a měla na svém kontě i zatčení několika smrtijedů, kteří uprchli do Ameriky. A byl to právě smrtijed, který ji připravil o vše a ona se stáhla do ústraní. Přišla o manžela, děti, přátele i dům a nijak ji neuspokojilo ani to, že toho smrtijeda nakonec zabila. Když za ní Hermiona s Harrym přišli a povyprávěli jí, co se v Británii děje a co mají v plánu, chtěla být okamžitě nápomocná. Dovolila Hermioně, aby se za ní vydávala a dala jí i svou hůlku. Ona sama již nečarovala a kdyby náhodou potřebovala, náhradní hůlku stále měla.
„Připravena, Hermiono?“ otázal se ředitel a Hermiona se uchechtla.
„Jak se to vezme, pane řediteli. Vím, že se dokáži obhájit, aniž byste se musel nějak zvlášť do té lži zapojovat, ale bude to těžké, protože vím, co se se všemi těmi lidmi má stát dál. A ten dům,“ povzdechla si, „je místem, kde jsme se spoustou z nich viděli naposledy. Nebude těžké vystupovat a hájit se jako paní Loddová, bude těžké ustát vzpomínky, které to místo a ti lidé vyvolají.“
„Většinou nemívám problém lidem kolem sebe poskytnout nějakou útěchu, nějak je uklidnit, ovšem u vás vím, že to nemá žádný význam. Moc dobře víte, co vás čeká a já mohu jen tiše obdivovat vaši odvahu a doufat, že vše dopadne dobře.“
„To není odvaha, pane řediteli. To je touha zachránit ty, kteří trpěli,“ usmála se na něj Hermiona a upravila si plášť.
„A kdo zachrání vás, Hermiono?“
„Mě? Já nepotřebuji zachránit. Chci svůj život dožít v míru, to je jediné, co potřebuji,“ zasmála se žena, přešla ke krbu a počkala, až se k ní Brumbál přidá.
Jakmile vystoupili z krbu, upevnila svou nitrobranu a pomyslně smekla před profesorem lektvarů, který musel být v nitrobraně opravdu výborný, když sedával u stolu se samotným Voldemortem a do poslední chvíle ho klamal.
Vešli do kuchyně a zraky všech se obrátili k nim. Přesněji k Hermioně. Prohlíželi si ji jako divou zvěř v zoo. Boj o místo ve Fénixově řádu právě začal.
„Dobrý večer, velmi vám děkuji, že jste všichni přišli. Dnes jsem si vás zavolal, abych vám představil novou členku řádu a budoucí profesorku obrany proti černé magii, paní Herm Astrid Loddovou,“ pronesl Brumbál na úvod a spolu s Hermionou, která slušně pozdravila, se posadil.
„Ehm, řekl bych, že paní Loddovou vítáme, ale nějak o ní nic nevíme, Albusi. Předpokládám, že nám řeknete, kdo vlastně paní Loddová je a čím si zasloužila vaši důvěru,“ ozval se Sirius a Hermiona potlačila uchechtnutí. Očekávala, že právě on se ozve jako první. Další bude Moody, pak nejspíše Remus a určitě se zapojí i Snape.
„Samozřejmě chápu, že musím některé informace doplnit, přesto bych nerad zabíhal do detailů. Paní Loddovou znám již několik let a jsem nesmírně rád, že se rozhodla přijet a přidat se k nám. Je velice inteligentní a mocná čarodějka se ohromnými zkušenostmi z oblasti černé magie. Jak jsem již dříve říkal Severusovi, mám mou plnou důvěru,“ odvětil Brumbál. Hermiona se při jeho slovech málem pleskla do čela. Schválně mluvil tajemně, aby podnítil jejich zvědavost a podezíravost. Jednoduše chtěl, aby si to Hermiona vyřešila sama. Byl tak průhledný!
„Mocná čarodějka, kterou však nikdo z nás nezná, Brumbále,“ zavrčel Moody a Hermiona měla chuť zařvat Bingo!. Tak a kdopak bude další?
„Řekl jste, že nechcete zabíhat do detailů, ovšem musíte uznat, že jste nám toho mnoho neřekl. Věřím, že víte, proč jste ji mezi nás přivedl, ale byli bychom velmi neopatrní, kdybychom nebyli podezíraví. Potřebujeme nové členy, ale také potřebujeme jistotu,“ pronesl Remus.
Ředitel se již nadechoval k odpovědi, ale Hermiona mu nedala příležitost a postavila se. Rozhodla se předvést prvotřídní herecký výkon. Všechny přelétla pohledem, do kterého se snažila vložit tolik tvrdosti, kolik jen dokázala.
„Co přesně chcete? Můj profesní životopis? Doporučující dopis od zaměstnavatele? Testy na mnoholičný lektvar nebo snad na imperius? Výslech pod veritasérem? Kouzelnický souboj? Nepřijde vám to směšné za situace, kdy se venku schyluje k válce? Nepřišla jsem proto, abych sledovala, jak se situace zhoršuje a já nemůžu nic dělat, protože jste se ještě nerozhodli, zda jsem nebo nejsem důvěryhodná. Z toho, jak se všichni tváříte jsem pochopila, že vaše znalosti o zahraničí začínají a končí Grindelwaldem a to nejspíše jen díky tomu, že do toho byl zapojen Albus Brumbál. Že nic neví běžní kouzelníci, budiž, ale ani lidé z ministerstva? Dobrá tedy, dovolte mi, abych se ve zkratce představila. Jsem bývalá vedoucí oddělení KOKUSA, které mělo za úkol zatýkat Grindelwaldovy stoupence a při jednom jsme občas přibrali i nějakého toho smrtijeda, který do Ameriky utekl po Voldemortově pádu. Ještě před deseti lety mě znali bystrozoři téměř po celém světě, ale to už je evidentně minulost. Posledních šest let jsem žila v ústraní a když jsem zjistila, že Voldemort je opět v plné síle, rozhodla jsem se zapojit do boje. Zatímco vy tady řešíte, jestli mi věřit nebo ne, Voldemort plánuje, jak osvobodit své věrné smrtijedy z Azkabanu a jelikož už má mozkomory na své straně, tak to nebude trvat dlouho. Mimochodem, tam ten člověk, který vypadá jako balík hadrů má u sebe čtyři nebezpečné, prokleté předměty.“
Hermiona se posadila a zvažovala, zda nebyla příliš vášnivá, ovšem v budoucnu se jí tohle chování několikrát osvědčilo, takže to snad nepřehnala. Podle hrobového ticha poznala, že všechny přinejmenším překvapila. Vzápětí však byla překvapena samotná Hermiona.
„Měl jsem proti paní Loddové výhrady od prvního okamžiku, kdy jsem ji v Bradavicích potkal, což jsem také řediteli sdělil. Nicméně byla to právě Loddová, kdo Pottera zachránil před mozkomory a také před výbuchem jeho divoké magie. Když k tomu připočítám její výstup před chvílí, domnívám se, že by mohla být přínosem a, ač nerad, souhlasím s jejím vstupem do řádu.“
Zraky všech se z Hermiony přesunuly na muže, od kterého by něco takového nikdy neočekávali. Na Severuse Snapea.
Zlatíčka moje! Mám na vás otázečku…Ráda bych, aby se naše Hermiona alias paní Loddová také dočkala nějakého toho štěstí na milostném poli…ovšem s kým ji dát dohromady? S nějakou vymyšlenou postavou? Nebo použít někoho, koho známe? Nějaký ten nápad už mám, ale říkám si, že vás ostatní možná napadne to NĚCO, co mě nenapadlo. Hermioně je něco kolem čtyřiceti tří let, takže máme výběr omezený na dospěláky (nejspíše, i když…🙂) a samozřejmě Severus je už zamluvený 😁takže pro vás mám domácí úkol, napište mi do komentářů, kdo by mohl být ten pravý nebo zda mám nějakou postavu vymyslet. Za dva dny, takže 21.4. večer, to vyhodnotím a jsem vážně zvědavá, co vymyslíte.
Mimochodem, moc děkuji za hvězdičky i komentáře 😍 je super, že Snarry ještě pořád má své čtenáře 🥰
ČTEŠ
Silnější než magie ( SNARRY)
Фанфик„Láska je mocnější než magie," řekl jednou Albus Brumbál a znovu se o svých slovech přesvědčil, ovšem jinak než by si býval přál. Ve chvíli, kdy se v jeho kanceláři objevila nečekaná návštěva si přál, aby se v tomto svém názoru jedinkrát mýlil, prot...
