Silnější než magie ( SNARRY)

60.

„Můžeš mluvit nahlas,“ pronesla za běhu Herm. „Pan profesor už o nás ví,“ dodala s úšklebkem.

„Takže jsem měl pravdu,“ podotkl patron.

„Samozřejmě, jako vždy. A teď nám prosím vysvětli, proč spěcháme na ošetřovnu. Necítila jsem, že by se s Harrym něco dělo.“

Zatímco Herm musela víceméně běžet, Severus s nimi držel tempo pouze za použití rychlejší chůze a ženu to nesmírně štvalo. Zvolnila do rychlého kroku, aby vedle něj nevypadala tak hloupě.

„To bych taky rád věděl. Ron normálně spal a Harry si povídal s Dracem. Ronald se najednou začal svíjet v křečích a jakmile se ho Harry pokusil probudit, oba přestali úplně reagovat. Ron vypadá jako v kómatu, ale Harry je stále vzhůru, jen na nic nereaguje. Jako kdyby byl v nějakém transu.“

„Kdyby se to nestalo přímo na hradě, měl bych za to, že se jedná o černou magii, ale oba jsou uvnitř Bradavic a hlídáni vašimi patrony,“ promluvil Severus a neustále si prohlížel dvanácteráka.

„Černou magii bych vycítila,“ odfrkla si Herm a zabočila do další chodby.

„Ne nutně, Hermiono. Domnívám se, že černá magie, která tě zasáhla a stále v tobě koluje, může mít vliv na tvé cítění. Nezapomínej, že ses s touhle vlastností nenarodila, ale pečlivě ji vytrénovala. Ovšem tvé spojení s Harrym by nemělo být ovlivněno a pokud jsi nic necítila, nejspíše se o černou magii nejedná.“

„Děkuji ti za podporu,“ ucedila Loddová. „Někdy jsi opravdu nesnesitelný.“

„Očekával bych, že vás to nebude nijak překvapovat, kolegyně,“ ušklíbl se Severus. „Ovšem tato verze Pottera mi nepřijde tak otravná jako ta, kterou denně potkávám ve škole.“

„Ano, nejspíše nejsem tak otravný a nesnesitelný jako v mládí. V době, kdy jsem byl vytvořenu jsem měl nastudovaných více knih než Hermiona a samozřejmě se to na mě odrazilo.“

„Sklapni, Harry nebo s tebou už fakt nepromluvím.“

„Znáš mě, neumím lhát,“ odvětil patron a Herm se na něj podívala opravdu výmluvným pohledem.

„O tom by se dalo diskutovat. Jsme tady, takže se kroť . Děkuji,“ pronesla Loddová a otevřela dveře ošetřovny.

„Herm, Severusi!“ uvítal je zamračeně ředitel. „Jsem rád, že jste přišli tak rychle.“

„Můj patron mi vše vysvětlil, jak to vypadá, pane řediteli?“ zeptala se Herm, zatímco Severus přešel k posteli na které seděl Harry. Opravdu vypadal  jako v transu.

„Nemůžeme je vyšetřit magií, Herm. Všechna kouzla jsou okamžitě odražena, takže nejsme schopni zjistit, jak jim pomoci,“ povzdechl si Brumbál a Hermiona se zamračila. Přeskočila pohledem na madam Pomfreyovou a zpátky na ředitele.

„Víte, co budu muset udělat, abych zjistila příčinu, pane řediteli,“ vážně se na Brumbála podívala. Lézt do hlavy Harrymu bylo něco jiného než prozkoumávat myšlenky ostatních studentů.

„Bohužel je to jediná šance. Nebudu vám nijak bránit,“ pronesl ředitel a obrátil pozornost k bradavické ošetřovatelce. „Poppy, nechme madam Loddovou, aby zkusila svou metodu.“

Madam Pomfreyová jen nerada odstoupila od lůžka a přešla k Brumbálovi. Herm chvíli sledovala zrzavého mladíka bezvládně ležícího na posteli a nakonec si k němu s povzdechem sedla a vzala ho za ruku. Prsty nahmatala správný bod a pustila do něj magii. Nikdy netušila, že by mohla mít vlohy pro nitrozpyt a nitrobranu, ale byla neskutečně ráda, že ji pravá Herm Loddová naučila vše, co sama uměla. Zavřela oči a ponořila se do Ronovy mysli.