Silnější než magie ( SNARRY)

55.

„Jste si jistý, pane řediteli?“

Herm se snažila pochopit, co jí ředitel sdělil. Pokud se ve svých domněnkách nemýlil, tak v minulosti, kterou ona zažila se muselo něco stát. A nebo taky ne.

„Jsou to jen mé domněnky, ale podle všeho je to tak. A pokud se nemýlím, tak k tomu přispěl váš příchod. Domnívám se, že nebýt vás, Severus by tyto své rozporuplné pocity potlačil a naprosto je ignoroval,“ usmál se na ni Brumbál spokojeně.

„Nitrobrana,“ zašeptala Herm a konečně poskládala i poslední kousek skládačky. „Vždycky jsem se snažila přijít na to, proč to Snapea k Harrymu netáhlo, jak je možné, že necítil žádné příznaky spříznění, ale teď tomu rozumím. Pokud máte pravdu a jeho chování je způsobeno spřízněním a měl na to vliv náš příchod, pak stejné příznaky musel mít i v minulosti, kterou jsme zažili. Jenomže je potlačoval pomocí nitrobrany a když se Harry vydal hledat viteály, tak se samozřejmě všechny známky jejich spojení zmírnily.“

„Nejspíše to takto bylo. Teď již rozumíte tomu, proč ho posílám s vámi. Nerad bych, aby se znovu začal uzavírat, pro něj i pro Harryho je důležité, aby se tak nestalo,“ odvětil ředitel a Herm si s povzdechem promnula obličej.

„Rozumím, ale nemám z toho radost. Snape je bezpochyby úžasný čaroděj, ale tohle bude opravdu nebezpečné. Sergej udělá všechno pro to, aby nás dostal a nezastaví se před ničím. Jediné, co nás může zachránit je moc, kterou jsem díky Harrymu získala. To je proměnná se kterou nepočítá, ale nelíbí se mi to, pane řediteli.“

„Já vím, Herm, také z toho nemám radost, ovšem za dané situace nemáme na výběr a jak jste sama řekla, já s vámi jít nesmím,“ pronesl lehce dotčeně Brumbál.

„Za tím si stojím. Vaše smrt byla příliš velkou ranou pro celý kouzelnický svět a především pro Harryho. Mým úkolem je zachránit ty, kteří zbytečně zemřeli a by mezi ně patříte. Možná jsem příliš opatrná, ale nehodlám nic riskovat,“ rázně odpověděla Herm a ve stejný okamžik se ozvalo zaklepání a do ředitelny vstoupil profesor Snape. Jeho vzhled se nijak nelišil od toho, který měl při večeři. Herm se ušklíbla, nejspíše byl na své hábity natolik zvyklý, že mu nepřekážely ani při boji. Ona sama se převlékla do mudlovského oblečení, aby byla pohyblivější a nemusela litovat zničeného hábitu.

Postavila se a s pevným výrazem pohlédla na Brumbála. „Je čas vyrazit, pane řediteli. Očekávejte mého patrona.“

„Herm, i ty, Severusi, oba máte mou plnou důvěru, ale v případě, že se situace začne vymykat kontrole, nejednejte neuváženě. Stále můžeme požádat o pomoc Kingsleyho,“ promluvil k nim ředidel vážně, ale Herm nespokojeně zamlaskala.

„K tomuhle jsem se vyjádřila zcela jasně, pane řediteli. A ač se vám to nezamlouvá, víte, že mám pravdu. Půjdeme, kolego?“ otočila se na Snapea a přešla ke krbu. Severus pohlédl na ředitele a lehce kývl hlavou. Mlčel. Nechtěl se plést do jejich rozhovoru, protože měl opět pocit, že se jedná o záležitosti, kterým rozuměli jen ti dva.

„Dům Herm Loddové,“ vhodila hrst letaxu do krbu a poté co zmizela v zelených plamenech ji Severus napodobil.

Když vystoupil z krbu, ocitl se v moderně zařízené kuchyni a z vedlejšího pokoje k němu doléhal povědomý hlas: „Stejně zase vymyslí nějaký šílený a pěkně nebezpečný plán, takže nemá smysl, abyste si tady lámali hlavu.“

Podíval se na Loddovou, která jen zavrtěla hlavou. Pokynula mu a on ji následoval za hlasem. V obývacím pokoji byli čtyři lidé a jeden patron a právě k patronovi Loddová promluvila.