Kapitola 30.

196 11 5
                                    

__James

Probudil jsem se nejspokojenější za poslední dobu.

Do nosu mě šimrala vůně vanilky a když jsem pootevřel oči, nalezl jsem se schovaný v přikrývce hladkých ohnivých vlasů.

Opatrně jsem si je odhrnul z obličeje a neodolal jsem jejich propletení mezi mými prsty.

Ten nádherný pocit.

Podepřel jsem si hlavu a natočil se do boku.

Melanie ležela s rukama rozhozenýma do obou stran a s vlasy rozprostřenými kolem její hlavy jako koruna. Koruna ohnivé víly.

Koruna princezny bojovnice.

Spokojeně oddychovala a jakýmsi zvláštním způsobem mě zvedání a klesání jejího hrudníku uklidňovalo.

Tělo má zahalené v bílé přikrývce, ve které působí jako nevinný anděl.

Je to ta nejnádhernější žena, jakou jsem kdy viděl.

A díky ní jsem včera zažil nejhorší a zároveň nejlepší noc svého života.

Ten ubíjející strach, když jsem ji slyšel křičet.

Ta zoufalá touha jí být hned při pomoci, když jsem v té tmavé uličce zahlédl měděný odlesk jejích vlasů.

Ten vztek, když jsem viděl ty slizouny si na ni jen nárokovat jediný dotek.

Ta úleva, když jsem ji konečně sevřel v náruči a cítil vůni lilií a vanilky.

Přetočil jsem se na záda a pohledem hypnotizoval přepychově ozdobený strop s impozantním lustrem.

Koutky úst se mi samovolně zkroutily v úsměvu, když se mi před očima přehrály události po příchodu tady.

Melaniin zjihlý pohled, když jsem ji políbil zpátky.

Její jiskra v očích, když jsem se na ni vrhnul poté, co mi dala zelenou.

Její dokonalé nahé tělo s hedvábně hladkou kůží oproti mým drsným dlaním.

Její sténání a výkřiky mého jména z těch dokonalých plných rtů.

Její stahy okolo mého penisu.

Její blažený pohled poté.

Ta dokonalá souhra našich těl.

Ten výjimečný pocit, když jsem s hlavou na jejích prsou usnul za poslouchání stálého tlukotu jejího srdce.

Bože, jak já ji miluju.

Nevěřil bych, že někdy něco takového nastane a vůbec to připustím, ale já miluju Melanii Thomasovou.

Moji Melanii.

Moji Luciferku.

Matrace vedle mě se nadzvedla a na okamžik jsem se leknul, že se moje víla probudila.

Leknul proto, že nevím, jak se po naší včerejší noci bude chovat.

Začne se mi vyhýbat?

Přejdeme zase na stranu nenávisti?

Bude mi nadávat, že to je všechno moje chyba?

Na tváři jsem ucítil dotyk teplých rtů a tiché: ,,Dobré ráno."

Otočil jsem hlavou a pohlédl přímo do safírových očí plných něhy.

Její sladké rty se lehce usmívaly a já se natáhl pro pořádný polibek.

Under my skinKde žijí příběhy. Začni objevovat