Kapitola 27.

150 9 2
                                    

__Melanie

O tři hospody a osm ožralých zaměstnanců Kleinmann PR později...

,,Jamesii, pojď tancovat," tahala jsem ho od nedopitého drinku za rukáv černé košile. 

Málem hrozilo, že se na barové stoličce překlopí dozadu společně se svým drinkem, ale moji sílu ustál (nebo spíš useděl) a vzdorovitě zvedl bradu.

,,Melanie, tebe neučili slušnému vychování? Nikdy neber gentlemana od jeho rozpitého drinku," pokáral mě a přitáhl si mě za bok k jeho židli. 

Čert na mém levém rameni se rozhodl ozvat. ,,Dobrá myšlenka, vidíš nějakého?"

Po jeho přehnaně uraženém pohledu jsem se nahlas rozesmála. 

,,Zrzko, kolik jsi těch Long Islandů měla?" zeptal se s přehnanou starostí v hlase, když jsem se drápala na vysokou stoličku vedle něj.

,,Ehh, nepamatuju si. Hej, Masone," zavolala jsem přes hlasitou hudbu směrem k tanečnímu parketu, kde se vlnilo šest našich podnapilých kolegů, ,,kolikátý to byl Long Island, který si mi před půl hodinou kupoval?"

Brunet se na chvíli přestal kroutit do rytmu hudby a přes hlasnou troubu z jeho vlastních rukou zavolal: ,,Říkala jsi, že to je tvůj pátý a poslední."

Zazubila jsem se na muže sedícího vedle mě. ,,Upsíík."

,,Melanie jaký upsík? Kolikátý drink to je?"

Nervózně jsem se zasmála. ,,Asi... osmý? Nevím, u šestého jsem přestala počítat."

Protočil nade mnou očima a dopil zlatohnědou tekutinu z whisky sklenice na jeden lok. Razantně seskočil na zem a chytil mě pod žebry s úmyslem postavit mě na pevnou zem. 

,,Odvedu tě na hotel," promluvil nesmlouvavým tónem a už nám razil cestu přes hloučky lidí.

Přece mě nebude tahat jak neposlušného psa!

Bez varování jsem zastavila a zabetonovala nohy na místě do země. ,,Ne."

,,Co ne?" rozhodil rukama, když nabral rovnováhu. 

Propalovala jsem ho ledovým pohledem. ,,Nikam mě neodvedeš. Buď jdeš se mnou tančit a nebo půjdu s Masonem. Hezky se na mě celý večer usmívá."

Odfrknul si. ,,To určitě."

Ve výzvě jsem naklonila hlavu na stranu a přimhouřila oči. ,,Fajn, tak sleduj."

__James

Štrádovala si to přímo do středu neonově svítícího tanečního parketu, kde zaklepala rozjetému Masonovi na rameno, aby upoutala jeho pozornost.

Opřel jsem se loktem o barový pult a s pobavením celou scénu pozoroval.

Jasně, devatenáctiletý student určitě půjde tančit s o tři roky starší Mel–

Dech se mi zadrhnul v hrdle, jelikož zmíněný devatenáctiletý student z Oxfordu právě obmotal ruce mojí Luciferce kolem pasu a posouval je čím dál níž, až přistál oběma dlaněmi milimetry nad jejím vytvarovaným zadkem v té zatraceně těsné černé minisukni. 

Společně se houpali do rytmu elektro hudby a Melanie se mu pověsila kolem krku. Postavila se na špičky a něco mu pošeptala, načež se dvoumetrový Mason zasmál a levačkou nad jejím zadkem ji po zadku plácnul. 

Kdyby pohledy zabíjely, Mason by už krvácel rozřezaný na tanečním parketu a svíjel se v posmrtné křeči. 

Barové desky jsem se držel tak silně, že hrozilo, že co nevidět všechno dřevo v ní popraská. 

Under my skinKde žijí příběhy. Začni objevovat