Under my skin

Kapitola 6.

Melanie

James Cooper bude moje smrt. A ne v pozitivním slova smyslu. 

Stačil mi jeden týden a přes ten jeho obličej dokonalého playboye z nejtajnějších romantických scénářů, co si vymýšlí každá žena před spaním, mu nevěřím ani jako na míru dělaný nos mezi očima.

Dokáže mě otrávit jenom svým příchodem do kanceláře, kterou musíme bohužel sdílet minimálně po moji dobu ve zkušebce. Pokud ty dva měsíce přežiju, čeká mě malá skromná místnost se stolem a velkým oknem jenom pro mě na kterou se už teď nezdravě těším. Ale jak říkám; pokud ty dva měsíce přežiju.

Nemám pochybnosti o tom, že James je ďábel v přestrojení. Jeden pronikavý pohled těch modrozelených očích a zpochybňuju vlastní existenci. A že ze mě za ten týden sundal pohled jen zřídkakdy. 

,,Melanie? Můžete sem na chvilku?" Znovu ke mně od monitoru naproti vzhlédly ty oči v barvě moře na Maledivách. 

Potlačila jsem nutkání protočit očima a přes profesionální úsměv, na kterém jsem za ten týden sdílení kanceláře s Jamesem sakra zapracovala, odpověděla: ,,A to na mě ten počítač nemůžete otočit? Vážně musím obejít celý stůl, abych se za dva kroky zastavila a koukala vám přes rameno?"

Ano, pořád si vykáme. Ne, nikdo nenabídl tykání. Ano, začíná to být divné, když spolu trávíme skoro dvanáct hodin denně. Ne, neplánuji ustoupit jako první. 

James si vjel frustrovaně rukou do téměř černých vlasů, přičemž mu z nich spadl do čela jeden pramen a nevěřícně vydechl. Na tváři mu vyskočil úsměv, který ale vůbec nebyl způsoben humorem a ani nedosáhl do těch proklatě nadpozemsky kouzelných očí. ,,Je to takový problém?"

Polkla jsem další sarkastickou poznámku a s přehnanou afektovaností se odsunula od stolu a na své kolečkové židli dojela těsně k Jamesově straně stolu. 

To obrácení očí v sloup a nevěřícnost v jeho pohledu mi na tváři málem vyčarovaly upřímně škodolibý úsměv nad tím, jak je naše pohrdání jednoho tím druhým vzájemné. 

,,Tady v tabulce jste neuvedla Jacka Rusella. Toho taky zastupujeme." Ukazováčkem ťuknul na kolonku C25 v excellu, jako by na ni nestačilo najet kurzorem myši, ale musel mi ukázat jeho technicky vymožený počítač. 

S ledovým klidem jsem si upravila rukáv u mé černé halenky s průsvitnými dlouhými rukávy a nenuceně si zkontrolovala manikúru na obou rukách. Snažila jsem se potlačit posměšný úšklebek při zmínce toho komického jména. Ale vážně – kdo si dobrovolně změní jméno na Jack Rusell?

 ,,Jack Rusell od příštího měsíce ukončil kontrakt s naší firmou. Nevidím důvod ho uvádět do tabulky známých osobností které si nás najaly, když s Kleinman PR nechce mít už nic společného. Obzvláště pokud ta tabulka bude na našich webovkách, kde je možné rozvést v komentářích mnohdy vášnivé diskuse, do kterých se může zapojit úplně každý." 

Vykulený výraz, který se promítl na Jamesově obličeji, než jej stihl potlačit, bych nejradši zachytila jako momentku pro budoucí vydírání.

,,To je pro mě sice novinka, ale pořád byste ho měla uvést jako jednoho z nejznámějších osobností, které jsme nyní už zastupovali."

Naklonila jsem hlavu na stranu a věnovala mu přeslazeně falešný úsměv. ,,Pan generální mi výslovně řekl, že jej tam uvádět nemám. Po odborné konzultaci."

Poodjela jsem na své židli trochu dozadu, protože každou chvíli hrozilo, že mě James začne škrtit a zaklekne na mě.

Zarazila mě zrada mých vlastních myšlenek, když mi krátce zatepalo v podbřišku při tom sexuálním podtextu. Tak moc jak Cooperem pohrdám, musím přiznat, že při našem prvním setkání byl právě jeho vzhled to, co mě na něm zaujalo nejvíc. Předtím, než se ukázal jako idiot po charakterové stránce.