Láska z podsvětí

Část 8

Ve středu ráno Alessie dostala zprávu od Natálie, že šéf musel narychlo odcestovat. No pro ni osobně, se nic nezměnilo. Jen to, že šéf nebude v práci. Ona i tak ráno vstávala, aby byla v čas v kanceláři a mohla se i nadále zaučovat, na pozici asistentky Luciuse Darkmoona.

Nevěděla, co tak důležitého se stalo, že tak narychlo musel odjet, a pravdou bylo, že ji to ani nemuselo zajímat. Nebyla to přeci její starost, no ne? Ale i tak ji to pořád vrtalo hlavou.
Možno to bylo tím, že spolu tančili. Možno to bylo tím, že si uvědomila, že k němu začíná něco cítit a neměla by. A možná to byla jen pouhá zvědavost. Ale i tak doufala, že se, co nevidět vrátí, protože ji z nějakého záhadného důvodu, chyběl.

Jakmile se Lucius ráno vzbudil, slečnu, které jméno si ani nepamatoval, poslal domů a on se přenesl do svého království. Jeho poddaný ho s úctou vítali, jak se na vládce podsvětí patří a on si tu pozornost náležitě užíval.

Zasedl si na svůj trůn a dal si okamžitě zavolat Shakse. Potřeboval s ním probrat věci, které se v něm odehrávají. Byl si vědom, že jeho přítel je démon, ale taky věděl, že mu poskytne nestranný názor, na jeho problém. Tedy, pokud to problém vůbec je.

Shaks na zavolání svého krále okamžitě přišel. Netušil, co přesně se děje, když tak narychlo, navštívil své království. Jen doufal, že to není nic vážného. Vstoupil do trůnního sálu a pohlédl na svého vládce a nejlepšího přítele. Hned poznal, že se na něm něco změnilo, jen ještě netušil, co.

Chvíli ho pozoroval a přemýšlel, co se mohlo stát. No, když se Lucius rozmluvil, pochopil. Chápe, že má ve svých citech zmatek. Vždyť ani neví, že nějaké má. Za těch deset tisíc let, co ho zná, ho ještě nikdy nezažil, tak zmateného.

Ta dívka o které mluvil, mu pořádně pomotala hlavu a nejen tu. Jak bylo na něm, už od pohledu znát a taky podle toho, co mu říkal, pochopil, že se mu probouzí srdce i duše. Jen Lucius, ještě nepostřehl, že se to vůbec děje.

Za těch deset tisíc let, byl tak otupělý, co se citu týče, že než přijde na to, co přesně se s ním děje, může být pozdě. Je zbytečné mu to říct na rovinu, protože i tak by ho neposlouchal. Už jen z toho důvodu, že nevěří, že i on má právo na lásku.

Na tu pravou lásku, po které celým svým srdcem i duší touží, každá lidská bytost, či už je smrtelná, nebo ne. Andělé jsou z části taky lidi a on je jeden z nich. Pro něho by mělo být přirozené cítit lásku, jak v srdci, tak i v duši. Ale, jak Lucius za ta tisíciletí otupěl, co se citů týče, tak teď ani nepozná, že se mu srdce i duše probouzí k životu a proto je tak zmatený.

Teď to s ním bude, jako s dítětem, které prvně poznává, že má emoce. Jen u něj to bude trochu problémové, protože se nebude vědět zpočátku ovládat. A s jeho mocí, která je neskutečně velká, to může být dost velký problém.

No, nezbývá mu nic jiného, než věřit, že se jeho král i přítel zároveň, dokáže ovládat aspoň natolik, aby někomu vážně neublížil. Jinak si to bude vyčítat a to by pro něj Shaks rozhodně nechtěl.

Lucius se vrátil ze svého království, ve kterém strávil pět lidských dní. Shaks mu tedy moc nepomohl, ale aspoň si měl s kým popovídat. Pravdou bylo, že za těch pět dní, co byl pryč a dost daleko od Alessie, neustále na ni myslel. Pořád ji měl před očima, jako nějakou malou ďáblici.

Zeptal se Shakse, jestli nemůže být čarodějka a ten se mu vysmál. A že pořádně vysmál, ten smích byl snad slyšet, po celém království. Měl sto chutí na něj seslat ohně pekelné, když ho slyšel, jak se mu řehtá. Nakonec jediné, co mu byl schopný poradit bylo, že má poslouchat své srdce.

No to mu byla rada nad zlato, jak se říká. Vůbec nechápal, jak to myslel a vysvětlit mu to nechtěl. Prý na to musí přijít sám, jinak to prý nepochopí. Ať přemýšlel, jak chtěl na nic nepřišel. Nakonec to vzdal a vrátil se na zem, protože z nějakého neznámého důvodu, chtěl vidět Alessii.

Ráno, ještě předtím, než šla do práce, se zastavila sobě po kafe a pro Natálii vzala horké kakao. Bylo teplo a ona si prvně do práce oblékla kraťasy do půli stehen a halenku na špagetových ramínkách. Vypadalo to vkusně, tak doufala, že bude všechno v pořádku.

Po cestě potkala kluka, který pracoval o pár pater níž, než ona. Byl to milý kluk, ale ne její tip, tak se s ním sice bavila, ale hned na začátku, když s ní začal flirtovat mu řekla, že nemá zájem. Řekla mu to na rovinu. Naštěstí to pochopil a neurazil se. Nechtěla ho tahat za nos, ani nic podobného.