Část 6

971 28 2
                                    

Už od výtahu ho bylo slyšet. A ten jeho chtíč cítil, až do své kanceláře. Zdá se, že už zahlédl jeho novou asistentku, protože na Natálii, když ví, že u ní nemá šanci, by takhle nereagoval.

Vždy mu říkal, že za své chování jednou skončí v pekle, ale že zrovna on mu tam vládne, to mu neřekl. To bude překvapení, až mu ho tam jednou pošlou. I tak ho, ale jako přítele má rád.

„No to by snad stačilo. Nech mé asistentky vydechnout." Vykřikl se smíchem, jen co otevřel dveře od své kanceláře. „Nejdřív probereme obchody a až pak se půjdem bavit." Dodal už trochu vážněji a jeho přítel, se s uctivou poklonou rozloučil, se dvěma kráskami na patře.

„No snad dívat se ještě můžu, ne?" Zeptal se naoko dotčeně a pokračoval do přítelovi kanceláře. Všiml si, že je Lucius nějaký napružený. Že by v tom měla prsty ta roztomilá asistentka, pomyslel si.

Nicolasovi to nedalo a musel zjistit, co nejvíce. Ale nejdříve obchody. Obchodům se věnovali něco přes hodinu. Domluvili si, co potřebovali a pak přišla na řadu zábava. No nejdříve, chtěl vědět, jak je na tom, jeho přítel s tou roztomilou kočičkou.

„Luciusi, ta nová dívka, co ti tu pracuje. Je volná? Nebo ji máš rozdělanou?" Zeptal se zpříma, jak to u něj bylo zvykem. Vždy jednal narovinu. Jeho přítel se zatvářil neurčitě a to mu nesedělo. Obvykle mu záhy odpověděl a teď mu to trvá.

„Nicolasi popravdě nevím, jestli je volná, ale já ji určitě rozdělanou nemám. Včera nastoupila a pracuje pro mě, tak nějak nestíhám." Zasmál se, když to dořekl. Viděl na svém příteli, že by o ní měl zájem. A i když si myslel, že mu to vadit ani nejmenším nebude, asi se mýlil. Jakmile si ji totižto představí s Nicolasem, začíná vidět rudě a to se mu nepodobá.

Chvíli si ještě povídali a Nicolas mu řekl, že pokud mu to nevadí, někam by ji pozval. No Lucius neměl právo mu něco zakazovat. Rozhodnutí, jestli s ním někam půjde je na Alessii a ne na něm.

No byl neskutečně rád, když mu dala košem. Řekla, že bohužel, už něco má se svou přítelkyní, ale že i tak děkuje za pozvání. Asi dostala průpravu od Natálie, za co ji byl neskutečně vděčný a ani nevěděl proč.

Nicolas odcházel sice s nepořízenou, co se slečny týče, ale s úsměvem na tváři. Lucius si uvědomil, že se od včerejška v sobě nevyzná. Nikdy mu nezáleželo na tom, s kým jeho přítel půjde ven, nebo do postele. Ale teď, když se to týkalo Alessie, byl nasraný, už jen z té představy, že by měla jít s ním.

Potřeboval tyto věci vyhnat z hlavy a tak byl i rád, že se večer měl sejít s Nicolasem a že půjdou společně na zátah. Asi měl dlouhý půst a proto mu po hlavě běhají blbosti. Stačí jedna krásná žena, bouřlivá noc a bude vyléčený. Aspoň to si myslel.

Byla, už pár hodin doma. V práci jim šéf řekl, že ve středu přijde až po desáté. A že očekává to samé od nich. Alessie byla překvapená, ale Natálie ji řekla, že se jde šéf pravděpodobně bavit s Nicolasem, proto přijde pozdě a proto chtěl, aby i ony dvě přišli po desáté.

Když se Erika dozvěděla, že Alessie to místo dostala, byla nadšená a hned jí řekla, že to spolu půjdou zapít. Ještěže ji dal šéf volno, do té desáté hodiny. Snad se do té doby dá do pořádku, po tom zapíjení, co na ní chystá její kámoška.

Podle všeho se Erika rozhodla, že ji vezme do toho nejdražšího podniku. Protože, když vstoupila dovnitř, moc levně to tam tedy nevypadalo. Ještěže platila ona, protože Alessie teď rozhodně peníze na rozhazování neměla.

Společně si sedli, k již Erikou rezervovanému stolu a objednali si pití. Její kamarádka začala celkem z ostra. Co se Alessii moc nelíbilo, protože to pak dopadá tak, že tam zůstane sama, jelikož její nejlepší kámoška, si to odtáhne k někomu domů.

Alessie vypila tak jednu vodku a pak, už pila jen colu. Nechtěla se sundat pod obraz. Zítra ji čekala práce a určitě tam chtěla jít bez kocoviny. Jen, co na chvíli odešla od stolu, protože musela na dámy, už u jejich stolu seděli dva muži.

Čím víc se blížila, tím víc se jí zdálo, že toho jednoho pozná a nebyl to nikdo jiný, než Nicolas, šéfův přítel. Až pak si všimla, že ten druhý muž, se nápadně podobá na jejího šéfa. To překvapení, když přišla ke svému stolu a on to opravdu byl její šéf, jí málem položilo.

„Dobrý večer, tak vás bych tady nečekal." Řekl pobaveně Lucius. V ruce držel pití a prohlížel si svou asistentku, která právě přišla ke stolu, při kterém zrovna seděl. Ta dívka od baru, která je sem pozvala říkala, že má přijít ještě její kamarádka, ale že to bude zrovna Alessie, to tedy nečekal.

„Taky bych se tady nečekala. No, kámoška mě sem vytáhla, tak hold jsem tady." Řekla s úsměvem. Nečekala, že tady potká svého šéfa. A ještě, toho jeho zajímavého přítele. No, rozhodla se, že tam s nimi chvíli vydrží, pak se omluví a půjde domů. Byla si jistá, že Erika i tak bude mít jiné zájmy, než starat se o ní, tak to určitě nebude řešit.

Láska z podsvětíKde žijí příběhy. Začni objevovat