Láska z podsvětí

Část 60

Lucius neváhal a když viděl, jak touha, vzrušení i chtíč, začínají ovládat, jak mysl, tak i tělo jeho anděla, pomalu se znovu uložil vedle ní. Díval se na ni a stále nemohl uvěřit tomu, že ho přijala takového, jaký je. To, že z něj nemá strach, že ji není odpudivý, už jen kvůli tomu, kým je, ho dělá šťastným.

Pomalu, za stálého dívání se jí do očí, ve kterých, se zračili snad všechny hvězdy, co kdy v životě spatřil, se k ní skláněl a vzápětí, když už byl na pár milimetrů od jejich rtů, ji něžně políbil. No dlouho u toho nezůstal, poněvadž ho ovládla touha a z něžného polibku, se rázem stal vášnivý.

Drtil svými rty, ty její a pokaždé, když zaslechl, jak u toho sténá, srdce se mu roztančilo blahem. Už dávno si všiml, že jeho tělo reaguje v její přítomnosti jinak a musel uznat, že větší vzrušení ve svém životě snad, ještě nikdy nezažil. Za stálého líbání, zkoumal její tělo, které se pod jeho doteky přímo vlnilo. Kdekoliv se jí dotkl, cítil z její strany vítanou odezvu.

Tak dravé, tak vášnivé, tak divoké a zároveň něžné byli Luciovi polibky. Poprvé v životě, se takovým způsobem líbala s mužem a opravdu byla nesmírně ráda, že jejím prvním, je právě on. Lucius Darkmoon, v lidském světě veřejně známí, jako vášnivý milovník s dokonalým tělem i nesmlouvavý podnikatel, o kterém je známo, že se ničeho nezalekne. A taky Lucifer, muž, který je v podsvětí znám, jako král všech známých i neznámých pekel. A hlavně, co je pro ni nejdůležitější, muž, kterého z celého srdce miluje.

Tolik emocí, co v tu chvíli cítila,... Pravdou bylo, že je neuměla všechny ani popsat. Užívala si každý okamžik, kdy se jí muž, co jí tak náruživě zkoumal, každé zákoutí jejích úst, věnoval. Byla na pokraji, ani nevěděla čeho, ale pocit, že její tělo ji za chvíli vzplane, jako pochodeň, byl stále víc a víc znatelný.

Už jen samotný pohled na něj, ji vzrušil natolik, že měla, co dělat, aby se neroztekla, jako zmrzlina, když ho o chvíli dříve, spatřila zcela nahého. Pravdou bylo, že když odhodil poslední kus látky, co měl na sobě a ona měla tu možnost, zblízka si prohlédnout jeho přirození, co se hrdě tyčilo proti ní, měla co dělat, aby to vůbec rozdýchala. Jediná obava, co jí v tu chvíli prolétla hlavou byla, jestli pak se vůbec jeho penis do ní vejde, poněvadž z toho, co spatřila, si tím jistá, tedy moc nebyla. Už nejednou viděla, i když ne naživo pánský penis, ale žádný z nich nebyl takových rozměrů, na jaký se právě, před ani ne pár okamžiky dívala.

„Co se děje?" Zeptala se nechápavě, popadajíc dech a své oči upírala na muže, který právě přerušil jejích polibek. Tak moc se jí jejich dovádění líbilo, že byla zklamaná, už jen z té představy, že by si to s ní mohl rozmyslet. Dívajíc se mu do očí, si všimla, že mu v nich žhnou plameny, které viděla, ještě před malou chvílí, když byli venku u ohňů, které pokrývají převážnou část podsvětí. „Nic, vše je v tom nejlepším pořádku." Ujistil ji znatelně roztouženým hlasem, když popadal dech stejně, jako ona. Což ji uklidnilo, poněvadž si byla jistá, že co se týče emocí, které právě společně prožívají, jsou na tom oba dva stejně. Oba dva se v nich totiž ztratili. Vzápětí, jak se aspoň částečně uklidnili, Lucius svá ústa přesunul k jejím ňadrům. Jakmile ucítila jeho rty, na své bradavce, v tu chvíli měla pocit, že ji snad bylo slyšet, až do samotného nebe, odkud muž, co se jí svými ústy, tak pečlivě věnoval pochází. Její hlas se nesl místností a sama se divila tomu, jak přirozené ji to připadá. A to nemluví o tom, když jeho dlaň pomalu zajížděla, přes chloupky jejího přirození, až k centru její slasti. Ve chvíli, kdy ucítila, že jeho prsty vklouzli mezi její pysky, které už byli značně vlhké od jeho počínání a našli to, co tak toužebně hledali, měla pocit, jakoby se ti motýlci v jejím břiše, co se jí tam usadili snad na neurčito, vybrali na průzkum, po celém jejím těle najednou.

Neskutečně se mu líbilo, jak díky jeho dotekům, kterými na jejím těle nešetřil vzdychala. Tak moc ho vzrušoval, každý jeden sten, co vyšel z jejích úst, že měl obavu, aby se neudělal dřív, nežli do ní vstoupí a tím si vezme její panenství, které si dle jejich slov, šetřila po celý svůj dosavadní život, přímo pro něj. Věděl, že to nemyslela doslova, ale už jen ta představa, že to tak opravdu bude, ho nažhavila na nejvyšší možnou úroveň. Panenská dívka, co se mu oddá z čisté lásky,... Co víc by si mohl přát.

Po určité době, kdy se věnoval jen jejím ňadrům, se rozhodl je na chvíli opustit a přesunout se, něžnými polibky, až k jejímu lůnu, které už na něj bylo dokonale připraveno. A ačkoliv ho neskutečně lákalo, se v ní zběsile pohybovat, nemohl tak učinit. Byl si plně vědom toho, že je to její poprvé a chtěl, aby si to i náležitě užila. Za jeho účasti samozřejmě.

Konečně byl u svého cíle. Něžně, tak, aby se nelekla, ji roztáhl nohy a neustále se dívajíc, do jejich touhou naplněných očí, se jí vtěsnal mezi stehna. Jeho pohled se vzápětí přesunul k nejvzrušenější části jejího těla. Cítil, že jakmile se dotkl jejího přirození a chtěl ho pořádně rozevřít, aby se mohl pokochat tím pohledem, ztuhla. Zároveň slyšel její srdíčko, jak ji zběsile bušilo v hrudi, až z toho měl dojem, zda ji v nestřeženou chvíli neuteče neznámo kam.

„Andílku." Oslovil ji něžně i s touhou, kterou se snažil, co nejdéle ovládat, což zapříčinilo, že se mu celá, pod tónem jeho hlasu, zachvěla. Svůj pohled směřoval do toho jejího, když si všiml, že od studu, který v tu chvíli procházel jejím tělem, ještě o jeden tón zčervenala. „Nemusíš se stydět. Si dokonalá a co víc, nádherně voníš." Ujistil ji, když se skláněl nad jejím přirozením, kde zhluboka nasával její vůni, která ho děsně přitahovala a doufal, že po jeho slovech, se uvolní, co se o chvíli později i stalo. Nemohl se nabažit té vůně, co z ní vycházela. Se vzrušením si prohlížel její přirozenou mušličku, která ho svým vzhledem přímo fascinovala. Měl rád přirozený vzhled, co se týče intimních partií, ale to se u dnešních žen moc nevidí. V téhle době je rozšířená móda hladkých mušliček, co on sice nepreferuje, poněvadž má vždy dojem, že si neužívá s dospělou ženou, ale smířil se s tím, jelikož mu nic jiného nezbývalo. Tedy až doteď. Protože to, co teď viděl, ho nesmírně potěšilo a neskutečně nažhavilo. Víc se k ní přiblížil a znovu zhluboka nasál vůni jejího lůna, která ho čím dál, tím víc rajcovala. Bylo to pro něj, jako jeho osobní afrodiziakum, kterého jak zjistil, se za žádnou cenu nebude chtít vzdát.