Láska z podsvětí

Část 24

Alessie nevěřila vlastním uším. To, co právě Lucius řekl, ji nahnalo červeň do tváří a vzápětí ji to rozrušilo natolik, že kdyby stála, určitě by si sedla na zadek. Už jen ta představa, že by Lucius Darkmoon byl její přítel, ji málem vyrazila dech. A on to jen tak, bez ostychu řekne zrovna její sestře.

Zaraženě civěla na osoby před sebou a chvíli trvalo, než se vzpamatovala. Mezitím se dívala, jak se Lucius, bez jejího přičinění seznámil s její sestrou i s Derekem Finchem, kterého nemohla ani vystát. Svou sestru měla ráda, i když se jí zdála být dost rozmazlená, ale to nebyl její problém. Již dávno si řekla, že když si ji rodiče rozmazlili, tak ať si ji užijí.

Jakmile se na ni Lucius podíval, začala po něm házet varovné pohledy, které měli znamenat to, aby je v žádném případě nezval k jejich stolu. Co pravděpodobně nepochopil, protože vzápětí, na jeho popud, už oba dva seděli u jednoho stolu s nimi. Nechápala, proč zrovna ona musí mít tak komplikovaný život. Vždy si myslela, že tam nahoře ji musí někdo hodně nenávidět a zrovna teď se jí její domněnka potvrdila.

Stůl byl dost velký a tak se tam bohužel, díky její smůle, bez problému všichni vešli. Všimla si, že dlouho netrvalo a její sestra se začala vnucovat do pozornosti Luciuse, který na ni sice reagoval, ale ne takovým způsobem, jakým by její sestra předpokládala, že reagovat bude.

V první chvíli se jich obou chtěl zbavit, aby měl s Alessii klid, ale pak si to rozmyslel. Cítil z její sestry i z toho jejího doprovodu, že Alessii pohrdají a to se mu ani za mák nelíbilo. Proto si řekl, že si je vychutná a jeho společnice si to užije s ním. Normálně nebyl pomstychtivý, ale jednou za čas, si to i on rád dopřál.

Pravdou bylo, že když Alessii poznal, prověřil si ji, jak ve svém království, tak i v lidském světě. V podsvětí se o ní nedozvěděl zhola nic. Tehdy prahnul po tom, jestli není čarodějnice, kvůli tomu, že netušil, co se s ním děje, ale to se mu vůbec nepotvrdilo.

No v lidském světě, jeho lidi, které tím pověřil zjistili vcelku dost. A to teď, pokud bude muset, použije proti její sestře Tamaře. Protože i když na Alessii toho prakticky moc nenašli, ono ani nebylo co najít, tak o Tamaře a jejich rodičích toho zjistili, celkem dost. A to ani nemusel nikomu číst myšlenky, aby to zjistil.

Tamara se snažila chovat, jak nejlépe uměla. Chtěla udělat dojem, na přítele své sestry, už jen z toho důvodu, že chtěla ukázat, že je lepší. Že ona je ta, kterou by měl chtít. Ne to ošklivé káčátko, které sedí naproti němu a na které se neustále usmívá.

Když ji spatřila ode dveří restaurace, nejdřív si myslela, že se jí to zdá. A ještě, když uviděla s kým tady sedí, nemohla tomu uvěřit. Věděla, že ona na to, aby mohla sedět v téhle i když, ne tak noblesní restauraci, určitě peníze nemá, tak usoudila, že jen přijala pozvání od muže, který s ní seděl u stolu.

Nešlo ji do hlavy, jak její sestra mohla ulovit, takového muže, jakým je zrovna Lucius Darkmoon. Muže, kterého zhýralý život, je znám snad po celém světě. Muže, který měl každou noc v posteli jinou, nutno podotknout nádhernou ženu, úplný opak její sestry. Muže, který se pokud ví, nikdy ani na jednu z nich nevázal.

Vždyť on je zosobněním elegance, mužnosti a co slyšela i neskonalé vášně. Aspoň co se dozvěděla od jistých žen, se kterými si užíval divoké noci. A její sestra je jen holka, která ani netuší, na co se používá její kunda, tedy krom čůrání. Nechápe, čím ho zrovna ona mohla zaujmout. Leda, že by ji chtěl jen využít, zbavit ji panenství a pak ji odkopnout, to by už chápala. Protože jedním si u své sestry byla zcela jistá a to bylo to, že je určitě, ještě stále panna.

Alessie se necítila v přítomnosti své starší sestry a jejího přítele příjemně. Po celý čas, co Tamara pořád jen mluvila a snažila se upoutat Luciuse čekala, kdy ji začne zesměšňovat. Kdysi spolu měli hezký vztah, ale od určité doby, ani neví proč se k ní začala chovat způsobem, jako kdyby jí nesahala ani po kotníky.

Zpočátku ji to trápilo, ale po čase to už přestala vnímat. Tehdy, když si z ní i s Derekem vystřelili, si uvědomila, že její sestra, kterou měla ráda, je nenávratně pryč. To byla ta chvíle, kdy se rozhodla odstěhovat z domu rodičů, tak rychle, jak jen to bude možné. Neměla tam kvůli čemu zůstávat.

Rodiče o ní nejevili sebemenší zájem. Všechen svůj čas věnovali Tamaře a její sestra se k ní, od určitého času, tedy od té doby, co nastoupila na střední, chovala hůř, než k poslednímu,....ani nevěděla k čemu to přirovnat.

Z myšlenek, ve kterých se dosud zmítala, ji vytrhl Lucius, když si všimla, že jeho tón hlasu i výraz tváře, se zničehonic změnil. Zase měla dojem, že v jeho očích viděla záblesky něčeho, co jí připomínalo něco, jako žluté blesky, ale jistá si tím stoprocentně nebyla.

„Drahá Tamaro." Oslovil ji dost pohrdavým tónem. Nelíbilo se mu, že o své sestře mluvila, jako by byla nějaký póvl, jen proto, že není tak finančně zajištěná, jako je prý ona. „Víte, musím vám říct, že přesně vím, v jaké situaci se nachází vaše rodina a tím nemyslím Alessii." Pronesl směrem k ní a všiml si, jak po jeho slovech viditelně ztuhla. Zpozoroval taky, že se Alessie konečně vrátila, zpět na zem, mezi smrtelníky. Všiml si na ní, že od té doby, co byli u jejich stolu dva lidi navíc, byla duchem nepřítomná. A byl rád, že ji jeho slova zaujaly natolik, že začala vnímat i okolí kolem sebe. Načež nečekal a pokračoval dál ve své rozmluvě s Tamarou. „Když jsem totižto poznal Alessii, dal jsem si ji důkladně prověřit. Popravdě, jsem si myslel, že je čarodějnice. Protože to, co se se mnou v její přítomnosti dělo, jsem do té chvíle, ještě ve svém dlouhém životě, opravdu nikdy nezažil." Upřeně se díval do očí své společnice a přitom se na ni mile usmíval. Říkal vše, jak se stalo i jak to v té chvíli cítil a byl si zcela jistý tím, že jeho oči mu tím vzrušením, které cítí, když se na Alessii dívá, začínají pomalu žhnout.