mých 7 vteřin

34

Jondys

Ani nevím, kdy jsem usnul, jen vím, že jsem objímal jeho hlavu položenou na mé hrudi. I když mě to trochu bolelo tak jsem nic neřekl a užíval si jeho přítomnost.

,,Miluju tě, pa zítra." Zaslechnu z polospánku a ucítím, jak mi někdo dá pusu do mých hustě tmavě hnědých vlasů. Z toho polospánku se lehce usměju a zase upadám do hlubokého spánku.
Taky tě miluju.

***

Aaaa je to tady. Kázání a převoz na normální lůžko, tradá, papá jipko. Když mi tohle doktor ráno na kontrole oznámil, chtěl jsem vyskočit z postele a skákat radostí, ale na to vážně nemám funkční nohy. Takže nic.

,,No hurá." Řeknu si sám pro sebe a chci si podat mobil ze stolku, bohužel mi ho sestřička dala na pravou stranu, jenže pravou ruku mám v gipsu zlomenou, takže jsem asi v hajzlu, lebo levou tam nedosáhnu kvůli ohnutí zad. Do piče! Já tady umřu! Umřu v nemocnici! Na...na...na nudu.. Jo na nudu!

Když ale zjistím, že můžu pravou rukou hýbat a bez nějakých velkých obtíží, jen malému citu, tak se pro mobil nějak dostanu a zjistím, že mám asi ruku v cajku....asi. Nejsem doktor, takže nevím noo.
Mrknu na telefon a všimnu si zprávy od Toma.

*

Tommy❤️: Miluju, když spinkáš a objímáš přitom nějakou část mýho těla❤️.

Tommy❤️: Dneska se stavím a budu u tebe celý den, odpadla mi hodina blbiny, takže mě tam v jednu máš jako na koni❤️

*

*

Přečtu si obě zprávy, při první úplně zčervenám a u druhé se radostně usměju. Těším se na něho.

***

,,Ne ne a ne, nevím ty vole. Tak je jasný, že když máš prahy v prdeli, tak to asi za prahy nechytneš ne....tak to chytni za nápravu ty chytrej." Už půl hodiny telefonuju s Vláďou a nechápu, jak se to pako dostalo do dílny s autem a na zdviž, aniž by zabil sebe nebo kohokoliv jiného.
,,Jo promiň já zapomněl, ty jsi vysokoškolák, takže ti to řeknu jinak. Hají pod autíčko, kůkni pod něho a dej ten henten kousek za kolo je tam takový hezky pevný místo kousek za kolem, je to i vystouplý .....máš? Máš. Šňuper. Teď. Hají o kousek dál k zadnímu kolečku. Kousek před zadní, taky označený pevný místo. A pak až to uděláš tak se zvedni nebo se přeplaz a to samý udělej na druhý straně." Dokončím popis jak pro dementy a fakt nechápu, jak tenhle člověk s minimálním IQ může studovat přírodovědu.

,,No super se zbytkem otravuj jiný, já nejsem mechanik." Zasměju se z telefonu se taky ozve smích a následné díky s rozloučení. Také se rozloučím a hovor oba típneme. Povzdychnu si a vedle mě se ozve hlas.
,,To je někdo ještě větší dement než já? Protože se mnou jsi teďka nevolal." Otočím se za hlasem. Je to Tom.
,,Jo, Vláďa a David." Usměju se a už natahuju ruce, abych si ho vtáhl k sobě do objetí.
On neváhá a hned přiskočí ke mně.

,,Stýskalo se mi." Řeknu mu do hrudi a úplně k němu přilnu. Zase.
,,Neviděli jsme se jenom pár hodin." Uchechtne se Tom a zesílí stisk objetí.
,,Já vím, ale pro mě to byla věčnost.... Auva to bolí." Odtáhnu ho od sebe v bolestné křeči a ztěžka dýchám.
,,Jaj....promiň...já nechtěl...jsem noo...jsem moc hrrr...promiň zlato...já já...jsem nemehlo..." Koktá Tomy, já to nevydržím, chytnu ho za lem svetru a vtáhnu si ho do vášnivého polibku.

,,Miluju tě Tommy."

🥰🥰🥰