mých 7 vteřin

42

Jony

Opírám se v koupelně o umyvadlo a pozoruju svůj odraz v zrcadle. Zase mi začaly stresy z doktorů a objevují se mi kruhy pod očima, v noci se mi blbě spí a dneska, když jsem spal u Tommyho, tak jsem byl třičtvrtě noci vzhůru. Naštěstí si toho Tommy nevšiml, spal jak tuhej.
Sklopím zrak k bílému umyvadlu a pohledem zavadím o žiletku. Sjedu jí očima a zase zvednu zrak k zrcadlu.
Oholit či neoholit?
Já nevím ty vole. Tommy říkal, že mi to sluší už teď, tak to nebudu dělat. Hlavně nepovedlo se mi Tomáše překecat, aby do toho šel se mnou takže by to vypadalo zvláštně. Já nevím. Asi to vzdám a budu dál vypadat tak, jak vypadám.

*
*

,,Dobře, takže v pátek ti potvrdí to, co ti řekl po telefonu před tou nehodou?" Vykloní se zpoza rohu Vláďovo hlava, David zvedne zrak od mobilu a čeká na mou odpověď. Souhlasně zamručím a utáhnu pár šroubů pod kapotou Kubova Fendta. Kuba si před hodinou zrakvil ruku, protože si skřípnul zápěstí mezi vzduchový filtry, takže si to šel ošetřit a já se vrhnul na jeho práci, on si následně sednul na židli a jen pozoroval dění kolem jeho traktoru.
,,Kolik, že ti řekl, že ti zbývá?" Zeptá se Dejv a rozejde se ke mně.

,,Pět let." Odpovím suše a do zubů si chytím jeden francouzký klíč, lebo ho nemám kam položit a dál montuju.
,,Ty vooole. No to si děláš srandu, jak jako. Ty vole, dyť tohle nemůžou s jistotou říct, to ti tak můžou říct, že do týdne kaput, ale určitě ne, že za pět let nebo za deset, dvacet. To nejde. Ty doktoři jsou jinak šáhlí, jim to tam asi dojdu vysvětlit." Rozčiluje se Vláďa a jedna židle jeho rozčílení nepřežije. Kousky třísek doletí až ke mně a já se jenom ohlédnu, jakobych netušil, co se stalo.
Nevím proč, ale od doby, co se to se mnou svinsky sype, se Vláďa sype psychicky, jeho ráže nasrání se dost silně rovná s tou, co jsem míval kdysi, když jsem byl schopnej rozmlátit celou ikeu a z třísek bych si udělal táborák. Jenže když vychladne, tak se úplně změní, jakoby ho vyměnili nebo by mě skrytý dvojče, který se s ním prohodí.

,,Vláďo klidni, možná to v pátek vyvrátí a řeknou, že to byla nějaká blbost doktora. Nedělej ukvapená rozhodnutí, počkej do pátka, já vím, že je to pro tebe těžký, ty a Jonáš jste byli a furt jste dost nerozlučná dvojka, ale tímhle mu vůbec nepomáháš." Skočí k Vláďovi jeho mladší, ale vyšší bratr - David. Chytne ho za ramena a zatřese s ním. Starší na to však nijak nereaguje, vytrhne se mu, dlaní si zakryje oči a rychlím krokem odejde z dílny. Jen na to zpoza traktoru koukám a v hlavě mi padají nejrůznější otázky, názory a i různé scéráře o tom, co jde teď dělat. Snad ne nějakou blbost.
,,Ach jo, je to hroznej tvrdohlavej imbecil!" Zakleje do vzduchu David se zaťatými pěstmi.
,,Proto si tak rozuměj. Oba jsou stejný, že jo, Jondů." Ozve se mým směrem Kuba. Nic na to neřeknu, jenom zvednu ruku a ukážu prostředníček.
,,Taky názor." Zaslechnu ode dveří Martina. Jen na něj na pozdrav mávnu a dál se věnuju Kubovo práci.

*

,,Na. Máš to dodělaný, zase můžeš projebat celou sezónu, generálka je hotová." Hodím po Kubovi klíčky a o berlích kolem něho projdu.
,,Hej Jondů." Zavolá na mě, než vyjdu ven, zastavím se, a ohlédnu se za ním.
,,Jestli se chceš jebat se mnou, tak je u nás stále volný místo a jedna bestie bez řidiče." Ukáže na 'nejmenší' stroj z vozového poraku, který stojí na druhém konci dílny a usmívá se na mě. Sklopím zrak k nohám a nějak s jednou zahýbu. Když vrátím pohled zpět na Kubu tak mu úsměv z tváře zmizí a zesmutní.
,,Promiň, já myslel...." Hlesne, ucítím jak se mi z očí vyderou slzy, nechám je stéct po tvářích, zase sklopím zrak a pomalu odejdu z dílny na mráz.

Procházím kolem skryté části pozemku, která není moc vidět, a tak sem chlapi chodí potají na cigáro a všimnu si schouleného kluka u stěny.
Je to Vláďa.
Došourám se k němu a posadím se vedle něho, on jen bezduše kouká před sebe a vypadá, jako kdyby si mě vůbec nevšiml. Skoro ani nemrká, kdybych neslyšel jeho dech, řekl bych si, že umrznul.
,,Chtěl bych s tebou v pátek jít na tu kontrolu." Řekne najednou chraplavím hlasem. To mě donutí se na něho překvapeně podívat a odpovědět v záporný prospěch.
,,Noo, víš, on už se mnou chce jít Tomáš. Já teda původně chtěl jít sám, ale on se nedal odbýt." Modroočka na mě stočí zrak a zamračí se.