43

34 7 19
                                    

Tomáš

,,No to si ze mě děláš prdel, Jonáši!" vyjekl jsem nevěřícně.

Když jsme se šli projít, musel jsem se zeptat, proč se tak usmívá. Celý zářil jako sluníčko a já byl rád, že má dobrou náladu. Jakmile mi po chvíli přemlouvání řekl důvod, tak happy jsem už nebyl.

,,Ale notak, lásko."

,,Mohls zdechnout! Rozjel ses a pak bys nemusel dokázat zabrzdit, mohl sis ublížit, mohls-"

Jonáš mi položil ruce na ramena a zadíval se mi do očí.

,,Zlato, uklidni se." usmál se na mě mile a já zamrkal slzy. Chovám se jak ta hysterka Kamila z ordinace. Obejmul jsem ho a šeptal mu do ucha omluvy.

,,Je hezký vidět, jakou máš ve mně důvěru." protočil nade mnou se smíchem oči.

,,Nedělej si ze mě prdel, máš problémy občas vůbec stát, drž hubu." zamrmlal jsem a abych skryl nervozitu, začal jsem si namotávat vlasy na prst.

,,Vypadáš rozkošně." utřel mi tváře od slz. Popotáhl jsem. Úplně k sežrání. Usoplenej, uslzenej, dlouhovlasej vysokej idiot.

,,Drž hubu." obejmul mě a já se snažil ho už nikdy nepustit. A taky jsem se rozhodl ho obohatit o historický fakt.

,,Věděl jsi, že když ženský byly v minulosti hysterický, tak byl jako léčba brán orgasmus?" pověděl jsem mu do ramene.

,,A to se učíš v tý tvý škole jo?" uchechtl se a já zavrtěl hlavou v nesouhlas. ,,Takže něco jako samostudium?" snažil se ze mě se smíchem vydolovat odpověď.

,,Tak jsem si zjišťoval, jak přestat být hysterický, no."

Nebyla to pravda, tenhle fakt jsem věděl už dlouho (neptejte se jak) (oscar wilde), ale přišlo mi vtipný na tom postavit vtip. A Jonášovo péro. (Omlouvám se.)

Alespoň ta část s vtipem se vydařila. (Škoda)

,,Takže mi chceš říct, že se s tebou mám vyspat a ty budeš v klídku?" nadzvedl obočí a já mlčel. Jasně, že jsem s ním chtěl být, ale ne jako úplatek, abych nevyšiloval.

,,Mám to brát.. jako návrh?" nazvedl obočí znova a nasadil perverzní výraz. Zabořil jsem si obličej do jeho ramene, aby mě neviděl, ale on mě za vlasy odtáhl tak, aby mi viděl do očí.

Lehce jsem přikývl a nechal se obrazně řečeno odtáhnout do bytu. Spíš jsem Jonyho tahal já.

~~

,,Jony můžeš mi něco slíbit?" zamumlal jsem, když už bylo po všem, on mi ležel na hrudníku a já mu prohrabával vlasy. Pohladil jsem ho po uvolněné tváři a on se do doteku opřel.

,,Hmm?" broukl ospale. Asi už chtěl spát.

,,Slib mi, že se nebudeš zbytečně vystavovat nebezpečí.." kuňkl jsem a stiskl ho druhou paží.

,,Cokoliv, zlato, teď netrap tu tvou pěknou hlavičku." zamumlal z polospánku a já ho obejmul pevněji. ,,Jo ještě jedna věc."

,,No?" houkl jsem, když bylo ticho.

,,Neva, že by v pátek šel na tu kontrolu se mnou Vláďa?"

Zarazil jsem se. Proč by tam měl s ním chodit on?

,,Já se v pátek můžu omluvit ze školy, to není problém-" začal jsem rozrušeně. Moje blekonání zastavil polibkem.

Nesnášel jsem to.

,,Kotě, notak. Nepůjdu sám a nemůžeš se omlouvat furt. Vládin má čas a dlouho jsme se neviděli."

,,Dobře." políbil jsem ho na čelo a připravil se na spaní. ,,Dobrou."

,,Dobrou, miluju tě."

,,Já tebe víc."

I KNOW PLACES WE CAN HIDEEEEEEEEEE I KNOW PLACESSS  AND I KNOW FOR YOU ITS ALWAYS MEEEEEEEEEE I KNOW PLACES  I I I I I I I I I I I!

mých 7 vteřinKde žijí příběhy. Začni objevovat