mých 7 vteřin

39

Tomáš✨️

Chvíli jsem se válel vedle něj a vydýchával můj životní výkon. Pak jsem ale rychle vstal, vyhodil použitý kondom a šel si zase hezky pěkně lehnout k Jonymu. Skočil jsem na postel a pevně ho zezadu obejmul a přikryl nás.

,,Miluju tě." zamumlal jsem na pokraji spánku. (fakt jsem se unavil.)

,,Já tebe."

Políbil jsem ho na rameno a objímal ho, dokud jsme oba neusnuli.

--

Ráno jsem se probudil první a rovnou se rozhodl si hodit rychlou sprchu. Jaksi taksi jsem ji potřeboval a včera jsem to holt nefitnul. Převlíkl jsem se do mých pyžamových kalhot a jen v nich začal Jonymu připravovat vanu, jelikož sprchu by podle mě moc neocenil.

Šel jsem do mého pokoje a pohladil ho po tváři. ,,Joný, vstávej."

,,Co je?" zamručel a já ho políbil.

,,Natočil jsem ti vanu, tak pojď." přikývl a sedl si. Na obličeji mu problikla bolestná grimasa a já zčervenal. Hehe.

Pomohl jsem mu do koupelny, kam šel po svých, jelikož nechtěl ušpinit vozík, což bylo validní. Zavřel se v koupelně a pak na mě se smíchem křikl: ,,Jsem v pohodě, mami!" a já se vydal udělat snídani.

Vaření jsem nefitoval, ale miluju wafle, které jsem se kvůli tomu naučil a tak jsem se rozhodl udělat ty. Po chvíli jsem slyšel zvuky kol a když jsem se otočil, byl tam Jony s úsměvem.

,,Co děláš dobrýho?" usmál se a obejmul mě ze strany tak, jak mu vozík umožňuje.

Chtěl jsem odpovědět normálně, ale moje nutkání mě přemohlo. ,,Tebe"

Flákl mě po zadku až jsem nadskočil.

,,Demente."

,,Promiň, nemohl jsem si pomoct. Dělám wafle." usmál jsem se a těsto hodil do multifunkčního tousteru.

,,Wooow nevěděl jsem, že umíš i něco těžšího, než vajíčka." vysmál se mi a já nad tím protočil očima. Ale zasmál jsem se s ním. Koneckonců to bylo real.

--

Zrovna jsme se váleli u mě na posteli a koukali na film, když se ozvaly klíče v zámku. Jony sebou celkem trhl a já se mu vysmál. Michaely se bát nemusí. Jen občas.

,,To je jen spolubydlící, vůbec si nás nebude všímat."

Hned, jak jsem to dořekl se rozrazily dveře a ona k nám vtrhla jak velká voda.

,,Tak co! Všechno mi musíš říct! Oi. Ahoj" pozdravila Jonyho, který se krčil u mého boku.

,,Úžasný. Rodiče byli značně nespokojeni, ale to mě asi nezajímá. Korunku tomu dal Jony, když jsem ho představil." šklebil jsem se.

,,Cítím se uražena, že tvoji rodiče ho poznali dřív, než já." založila si ruce na hrudi a já na ní omluvně mrkl.

,,Tak ho poznáš teď, no." poklepal jsem na postel a sedl si. Jony mě následoval a ukradl si jednu mou ruku pro sebe.

,,No sedat si na tvou postel nebudu, když ses včera tak doptával, jestli fakt nepřilezu." zamračila se a sedla si na židli.

,,Validní." zčervenal jsem a ona složila hlavu do dlaní.

,,Já se z tebe zebliju. No ale k meritu, kdes ho našel."

A tak jsem se dal do vyprávění.

--

,,Vážně nechceš doprovodit?" zeptal jsem se Jonyho rozespale, jelikož se mi povedlo usnout.

,,Ne, lehni si a spi." usmál se a já se natáhl se pro objetí.

,,Odchází mi plyšák, co mám teď dělat." zakňoural jsem hravě a on mě políbil do vlasů.

,,Uvidíme se brzo, neboj."

Natáhl jsem se pro pusu na rozloučenou, kterou jsem dostal a když jsem mu rozcuchal vlasy, rozloučili jsme se.

Už teď se mi stýskalo.