Osudová plavba

Další nabídka

S Brandonem jsme se rozhodli dívat na nějaké komedie, které jsem ani neznala. Princ si lehl ke mně do klína, kde jsem ho hladila po jemné srsti a on na odpověď vrněl. Bylo příjemné pro jednou nebýt sama mezi čtyřmi stěnami.

Vzbudilo mě vrnící kotě, které se mi otíralo o obličej. Ani jsem nezaregistrovala, kdy jsem stihla usnout.

„Už jsi vzhůru?" ptal se mě Brandon, který seděl vedle mě. „Dala by sis čaj?" Kývnutím jsem souhlasila a znovu se posadila. Brandon mi přinesl čaj a já si ho s chutí dala. Momentálně mi bylo docela líto, že jsem mu nikdy nedala šanci se víc bavit. Celé odpoledne jsme byli spolu a bavili se. Když už se venku stmívalo usoudila jsem, že je vhodný čas jít domů.

„Nechceš tu ještě zůstat?" přemlouval mě. „Uvařil bych nám něco k večeři a pustili bychom si další super filmy."

„Nerada bych tě rušila, navíc mám ještě nějakou práci." Rozloučila jsem se a vrátila se k sobě. Znovu jsem se nacházela v prázdné garsonce. Bylo tu prázdno a chladno. Samota tomu moc nedodávala.

Znovu jsem se vrátila myšlenkami k mamce a nedostatku peněz, které mě trápily. Začala jsem hledat nové nabídky brigád, ale nikde nic.

Nezbývalo mi, než následující večer obejít několik nočních klubů v okolí a poptat se osobně. Našel se jediný klub, kde bych mohla vydělávat, ale vypadalo to tam dost nevábně a bála jsem se, že bych tam s největší pravděpodobností něco chytila. Byla to ale jediná možnost.

S nedostatkem spánku jsem se výjimečně v klidu chystala do práce. Při cestě jsem pozorovala, jak se postupně zesvětluje obloha.

„Ahoj Claire." Volal na mě Paul. „Dneska jdeš včas?" smál se mi.

„Musím to někdy zvládnout bez stresu." Mrkla jsem na něj.

Společně jsme se vydali na loď a on mi vyprávěl o svém novém objevu, který potkal na diskotéce. Byl z něj úplně vedle. Přála bych mu, aby si konečně někoho našel.

Jenny přišla až po mě a také se mi posmívala. Hned mi vyprávěla, jak byla na nákupech a co všechno si kupovala. „Potom ti musím ukázat všechno, co tu mám." Řekla při odchodu na nástup.

Paní Collinsová znovu vedla ten samý monolog, tudíž ho nemusím interpretovat. Na horní palubě se bazén velmi rychle zaplnil, protože dnes bylo opravdu krásné počasí. Užívala jsem si pohled na spokojené hosty. Z mého zamyšlení mě dostal známý hlas.

„Ahoj." Pozdravil mě James. „Nad čím dumáš?"

„Ahoj. Jen tak pozoruji spokojené tváře."

„Nikdy mě nenapadlo pozorovat spokojené lidi kolem. Většinou jsem spíš v pozoru a musím být ostražitý."

„Někdy bys to měl zkusit. Je to opravdu osvěžující." Usmála jsem se na něj. Když mi úsměv oplatil, zatajil se mi dech. Je opravdu hrozně krásný, když se usmívá.

„Poslal mě za vámi Chris." Zvážněl. Bylo mi líto, že mu ten úsměv z tváře zmizel. „Potřeboval by zítra večer znovu vaši společnost. Tedy pokud budete chtít."

„Já to tedy beru. Jen se musím zeptat ..." odmlčela jsem se. „své kolegyně." Dodala jsem nakonec, protože jsem si nemohla vzpomenout, jak si před nimi říkala. „Ale myslím si, že to vezme."

Znovu se rozzářil. „Super, zítra se přijdu znovu zeptat."

Poté jsme se jen rozloučili. Pohled mi přejel k Jenny, která si pravděpodobně ani nevšimla, že tu James byl. Jen dál obsluhovala hosty, aniž by věděla, že si vydělá peníze na další „hezké hadříky", jak tomu s oblibou říká.